Císař Rudolf II. stál u zrodu našeho národního pokladu, chovu starokladrubských koní

13. srpen 2018
Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Naším dalším letním prázdninovým tipem na pěkný výlet jsou Kladruby nad Labem. Každý asi zná krásného mohutného starokladrubského koně, ať vráníka nebo bělouše. Tamní národní hřebčín patří, jako chovné zařízení, k celosvětově nejstarším chovným hřebčínům a chov koní tam má po staletí obrovskou tradici.

O starokladrubské historii si budeme povídat s ředitelem kladrubského hřebčína, inženýrem Jiřím Machkem. Jak dlouho už se v Kladrubech nad Labem koně chovají? Já jsem někde viděl, že máte letos 439. sezónu.
Dá se to tak označit, nicméně ta historie je ještě delší. Protože koně se chovají v tomto místě už půl tisíciletí, přes 500 let. A ta sezóna, kterou jste zmínil, ta se počítá od roku 1579, kdy 6. března, to už víme i přesně, císař Rudolf II. podepsal dekret, kdy tamnější hřebčín povýšil na hřebčín dvorní, s úkolem produkovat koně pro jeho císařský dvůr v Praze a pak později ve Vídni.

Tenkrát se tedy začalo s výchovou těch koní proto, aby tahali královéské kočáry?
Ano, protože hřebčín dostal do vínku, nebo jeho posláním začalo být právě vyšlechtit a chovat ceremoniálního kočárového koně. A to se tak stalo a chováme ho tak dodnes.

Ing. Jiří Machek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Když se řekne starokladrubský kůň, tak si vybavím typického bělouše s klabonosem, říká se tomu tak?
Ano, klabonos.

Jaké ještě další znaky mají starokladrubští koně?
Tak je to mohutný kůň, patři mezi nejmohutnější teplokrevná plemena. Dalším jeho typickým znakem je právě typický chod, především v klusu, kdy má takzvanou vysokou akci předních končetin, kdy ty končetiny zvedá vysoko, když to řeknu tak trošku laicky. A bylo to z toho důvodu, že císař nepotřeboval, když byla nějaká slavnost, aby tu vzdálenost v kočáře absolvoval co nejrychleji, ale spíše pomalu. Potřeboval koně, který ho bude reprezentovat. Chtěl udělat nějaká majestátní gesta.

Od roku 1994 jsme dvorním dodavatelem koní do dánských královských stájí. A od roku 2004 ještě bělouše používá švédská královská jezdecká garda.
Ing. Jiří Machek, ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem

Já jsem říkal bělouši, ale oni jsou u vás i vráníci, samozřejmě.
Ano, starokladrubští koně se chovají ve dvoubarevných variantách. V bílé a vrané. Bělouše chováme v Kladrubech nad Labem a vraníky v nedalekých Slatiňanech.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Co povaha, pane řediteli? Protože ta asi musí být klidná u těchto koní, ne?
Ten kůň je klidný, ale na druhou stranu má optimální temperament. Někdo si představí, když se řekne klidný kůň, že bude i líný. Tak tomu ale vůbec není. Z tohoto pohledu je to naprosto ideální kůň pro ceremonie, pro soutěže spřežení, ale třeba i pro hobby jezdce.

A také pro policii. Protože vím, že je mají i městští strážníci v Pardubicích.
Ano, v Pardubicích i v Praze. A dokonce i v Holandsku, holandská státní policie nakoupila okolo našich 10 koní.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem - Den koní

Když už jste v tom světě, tak mě ještě napadají současné královské rody a rodiny, které využívají k ceremoniím vaše koně, ne?
Je to tak. Od roku 1994 jsme dvorním dodavatelem koní do dánských královských stájí. Dánská královna nepoužívá jiné koně než starokladrubské bělouše, je to už přes 20 let. A od roku 2004 ještě bělouše používá švédská královská jezdecká garda, kde na nich jezdí trumpetisti.

Asi možná, aby se koně nelekli zvuků trubek.
Tam je zvykem, že trumpetisti jezdí na bílých koních, na bělouších. Do té doby používali švédské teplokrevníky, ale stále s nimi měli problémy. A Dánové jim doporučili právě starokladrubského koně. Prvního koupili v roce 2004 a od té doby pro trumpetisty nechtějí žádné jiného koně než našeho.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

To je úžasné. Kolik je vůbec teď aktuálně na světě vašich koní?
Starokladrubských koní je okolo 1800. Z toho tak třetinu chová národní hřebčín. To znamená, že my jich chováme 500.

Jaké to je, mít vlastního koně. A Seznamka zvířat. Úspěšné projekty studentů Univerzity Hradec Králové

Aneta Svatoňová a Tadeáš Němec ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ve studiu jsme přivítali šikovné studenty Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové Anetu Svatoňovou a Tadeáše Němce. Jde o vyhlášenou, několikrát oceněnou fakultu. Jednou dokonce i titulem Fakulta roku.

Máte to asi rozdělené pěkně půl na půl. Polovina běloušů, polovina vraníků.
V národním hřebčíně ano. 250 běloušů a okolo 250 vraníků.

Kolik hříbat se tak ročně narodí?
Nám se rodí okolo 80 hříbat. A zase polovina v Kladrubech a polovina ve Slatiňanech.

Je to asi vždy velká radost, když se takové hříbě narodí.
Ano, za sezóna je někdy od února do června.

Tak mě napadá pane řediteli, kdo může o sobě říct, že jeho koníčkem jsou koně. Vy to tedy můžete s čistým srdcem říct.
Ano, je to tak.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Jak dlouho už jste v Kladrubech nad Labem, protože vy jste ředitelem od roku 2013. Ale v Kladrubech jste vlastně už od mládí, od dětství, od narození možná, ne?
Dá se říct, že jsem se tam narodil. Protože já pocházím z Kladrub nad Labem. A dokonce to bylo po absolvování mé vysoké školy první zaměstnání. A tatínekv hřebčíně také pracoval celý život. Ještě dnes vypomáhá jako průvodce.

Takže vy jste se s koňmi setkal už jako dítě.
Ano, tatínek nás vodil do hřebčína, učili jsme se jezdit na koních. Takže mi to přirostlo k srdci.

A máte v tom srdci také koně, na které nikdy nezapomenete?
Jsou tam.

Kolik jich bylo za tu dobu, protože vy jste i jezdil na koních.
Je jich spousta.

Člověk asi nesmí moc přilnout.
Tak zdravě, ano.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem - Den koní

Podle čeho se vůbec koním dávají jména? Protože i to má určitě také svá přísná pravidla.
U starokladrubských koní používáme starý rakousko-uherský systém, kdy hřebcům se to jméno skládá z jména otcovského kmene, pak z jména matky a pak je tam ještě pořadové číslo, kolikátý je to potomek po svém otci. A klisny dostávají normální jména. Ale používáme italská nebo španělská slova. Tím ctíme jejich starošpanělské a staroitalské předky. A potom ještě to jméno musí začínat na stejné počáteční písmeno jako jméno matky. Pak jsou rodiny A, rodina B a tak dále.

Ještě mě zajímá to šlechtění a vůbec chov jako takový. Jak to vůbec vypadá, jak to funguje? Protože jsem někde četl, že od roku 1996 je populace starokladrubských koní uzavřena přílivu krve jiných plemen.
Tím, že se jedná o málo početnou populaci, hrozila příbuzenská plemenitba. Tak se používali k takzvanému osvěžení krve jedinci příbuzných plemen, jako například libického koně. Což v současné době není potřeba. Takže je plemenná kniha v současné době uzavřena.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem - Den koní - Slatiňany

A je tam také několik větví.
Tam jsou takzvané otcovské kmeny. Generale, Generalissimus, Favory, Sacramoso a Rudolfo, což je například u běloušů.

Výborně. Kdo by chtěl do toho všeho víc proniknout, určitě se k vám může přijet do Kladrub nad Labem podívat. Je třeba nějaká speciální akce o prázdninách, na kterou bychom mohli pozvat?
Každé úterý probíhají speciální animované prohlídky našeho hřebčínského zámku. Ty ještě proběhnou 14. a 21. srpna, vždy od 15 a od 16 hodin. A potom se připojujeme k celorepublikové akci Hradozámecká noc, ta proběhne 25. srpna. Bude se jednat o večerní prohlídky našeho zámku od 19 do 22 hodin. Tyto prohlídky budou kostýmované a předcházet jim bude koncert v kostele svatého Václava a Leopolda. Bude to koncert Viktora Darebného.

Tak to bude mít určitě svoje speciální kouzlo. 25. srpna, genius loci bude určitě obrovský. Teď mě ještě zajímají vaše stáje. Můžeme se přijet jen tak podívat na vaše koně?
Můžete. Je to prohlídka s průvodcem každý den o 10. hodině. Každý den včetně pondělí, včetně víkendů, od 10 do 16 hodin.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem - Den koní

A vemte určitě s sebou vaše děti, protože je neuvěřitelné, co se jim tam všechno zapíše do paměti. Pane řediteli, vy teď pojedete reprezentovat naši vlast s tímto národním pokladem, kterým je starokladrubský kůň, do Ameriky na koňskou olympiádu.
Ano, protože od 10. do 23. září se v americké Severní Karolíně konají takzvané Světové jezdecké hry. Je to vlastně mistrovství světa v několika jezdeckých disciplínách na jednom místě. Koná se to pouze jedenkrát za 4 roky, proto se tomu také říká Malá koňská olympiáda. Vedle parkurového skákání, drezury, všestrannosti, voltiže, reiningu, tak je tam i soutěž čtyřspřeží, které se právě účastníme my se starokladrubskými koňmi.

Čtěte takéNárodní hřebčín Kladruby nad Laberm

Takže kolik koní poletí?
Pět. Protože jeden kůň je náhradní. Je potřeba zajistit i přepravu kočárů a postrojů. Proto jsme nakládali kontejner, který půjde na loď a ty kočáry přepraví. Nicméně koně poletí letadlem 10. září.

A to je pro vás prý poprvé.
Tohle je poprvé, nicméně je to naprosto ve světě běžné. Koně jsou zvyklí na přepravu v kamionu, tak by to pro ně neměl být nějaký problém. Naši koně jsou zvyklí se přepravovat po celé Evropě.

Tak vám přejeme šťastnou cestu.
Děkujeme.

Ing. Jiří Machek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

A samozřejmě co možná nejlepší umístění, když je to ta malá koňská olympiáda. A i kdyby to náhodou nevyšlo, tak se vůbec nic neděje, protože starokladrubský kůň je už dávno po staletí naším národním pokladem. A vy se o něj báječně v Kladrubech nad Labem staráte. Za to také děkujeme.
Já děkuji za pozvání. A přijeďte se podívat do Kladrub nebo do Slatíňan.

Ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem inženýr Jiří Machek vás pozval.

Spustit audio

Související