Nutriční terapeutka: Nedávejme dětem za odměnu sladkosti. Ať si zvykají na kvalitní a pestrou stravu

11. únor 2022

Covid a výživa. Nejen na odděleních u hospitalizovaných pacientů, protože tohle onemocnění má velké nároky na to, jak bude pacient nemoc snášet. Výživa je nesmírně důležitá a je důležité to, aby lidé dostávali hlavně tzn. plnohodnotnou bílkovinu z masa, sýrů a mléka. Důležitou roli hraje i fyzická kondice.

Nutriční terapeutka Fakultní nemocnice Hradec Králové Jaroslava Pavlíčková hovoří v naší radioporadně na téma: naše strava v době covidové a co si počít s chutí na sladké.

Výživa v době covidové? Důležitá je pestrá strava bohatá na bílkoviny. Maso, mléko, sýry, tvarohy, jogurty, živočišné produkty.
Jaroslava Pavlíčková, nutriční terapeutka

Jestliže je člověk nějakým způsobem oslabený, tak to onemocnění probíhá samozřejmě hůř. Aminokyseliny, které získáváme z bílkovinné potravy, jsou velice důležité, protože jinak tělo začne brát svoje bílkoviny, to znamená ubývají nám svaly, a to včetně dýchacích svalů. Tedy to je velice nebezpečné.

Tedy v této době vůbec nikomu nedoporučujeme, aby držel nějaké diety, ale stravoval se přiměřeně. Ve stravě by měly být bílkoviny, plnohodnotné sacharidy, tzn. složené sacharidy, ne jednoduché cukry. A měly by tam být tuky, minerály a stopové prvky.

Můžeme říci některé potraviny, které rozhodně přispějí k tomu, že se budeme cítit dobře? Kde najdeme tolik potřebné bílkoviny?

Čtěte také

Bílkoviny jsou především v mase, v mléce, v sýrech, dobré jsou tvarohy, jogurty, prostě živočišné produkty a složené sacharidy. Cereálie, ale i obyčejný chléb, rýže, těstoviny. Tuky bychom neměli nechávat, protože to je zdroj energie. Neměly by to být ovšem transmastné kyseliny a nasycené tuky.

Měli bychom to střídat s rostlinnými tuky. Minerální látky a stopové prvky, tam je zase vhodné ovoce a zelenina. Prostě pestrá a bohatá strava.

A které jsou ony nevhodné potraviny?

Čtěte také

Nevhodné jsou potraviny s vysokou energetickou hodnotou, ale bez nutriční hodnoty. Tedy jednoduché cukry, bonbony, čokolády nebo něco podobného.

Tady bychom měli opravdu přibrzdit, protože tam nám to jde akorát na hmotnost a nejde nám to na energii, kterou tělo potřebuje.

Pojďme poradit, co si počít, pokud už chutě na sladké máme. Může nám to zkomplikovat život a přivodit nějaké komplikace?

Může nám to přivodit hlavně obezitu, ale je pravda, že s chutí na sladkosti se musíme nějakým způsobem vyrovnat.

Když se narodíme, tak mateřské mléko je sladké, čili my tu chuť známe a nemůžeme se jí žádným způsobem bavit. Můžeme ji pouze potlačit.

Čtěte také

Nadměrná konzumace sladkých jídel, pochutin, čokolád, bonbonů či sušenek může přivodit, že budeme obézní a je to špatné i pro náš chrup. Ale každopádně bychom neměli tu chuť vylučovat, protože když ji vylučujeme, máme chuť na sladké, tak se akorát dráždíme.

A přijdeme k bodu, kdy zjistíme, že bez toho už nemůžeme být. A místo tří kostiček hořké čokolády, jíme čokoládu mléčnou a sníme ji celou. Tedy měli bychom se měli naučit, že když dostaneme chuť na sladké, tak to můžeme mít, ale musíme umět korigovat, co do sebe dáváme.

Tělo by si mělo od sladkého také odpočinout. A učit ději, když mají chuť na sladké, tak jim ho nedávat před jídlem, ale mezi jídly a vždy jen kousek.

Říká se, že když budeme dětem předkládat sladké v dětství, tak jim ten návyk zůstane až do dospělosti.

Čtěte také

Myslím si, že není dobré dětem dávat něco sladkého za odměnu. Ale naučit je, když mají chuť na sladké, tak dostanou jen kousek a vždy něčeho kvalitního.

Nekupujme nejlevnější čokolády, ale pouze ty hořké. Z bonbonů preferovat bylinné bonbony, které neobsahují cukr. Tedy učit děti zvykat na kvalitní sladkosti, které jsou zdravější. Ne ty obsahující mnoho nekvalitního tuku. A dají se nalézt i třeba cereální výrobky, samozřejmě bez čokoládové polevy.

Semínka, oříšky, sušené ovoce, ale ne kandované, protože tam je to vlastně koncentrovaný cukr. Ovocné a zeleninové šťávy, prostě učit děti, že sladké ano, ale musíme vědět jak a co.

Celý rozhovor s Lady Klokočníkové s Jaroslavou Pavlíčkovou o vlivu cukru na lidský organismus si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.