Bachyně Pepina, ikona obůrek hradeckých městských lesů, má letos 10 selátek. Už se prohání po lese

9. březen 2021

Hradecké městské lesy patří k nejatraktivnějším a turisticky nejoblíbenějším na východě Čech. Což bylo znát i v posledním roce na návštěvnosti, kdy lidí, kteří tam chodí načerpat sílu, ještě přibylo. Milan Zerzán, ředitel Městských lesů Hradec Králové a.s. je dnes naším hostem.

Jaký byl víkend u vás v lesích?
Byl klidnější než jiné víkendy, lidé dodržovali vládní nařízení. Tam, kde já bydlím, v Hoděšovicích, se setkávají dva kraje dokonce, ne okresy, ale Pardubický a Královéhradecký kraj. Rozděluje je asfaltová komunikace Hradečnice. Takže návštěvnost nebyla v této části lesů tak veliká, ale slyšel jsem, že tady u Hradce Králové byla jako vždy vysoká.

Milan Zerzán ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tady byly opravdu davy lidí, ale na druhou stranu asi pro to máte pochopení.
Dříve mi přišlo, že jsme jim překáželi, a poslední rok nemáme střety s návštěvníky lesů. Máme už celoročně plný les lidí a už jsme se naučili žít dohromady a usmíváme se na sebe.

Čtěte také

Pro návštěvníky s dětmi jsou asi jasným lákadlem obůrky, ve kterých máte zvířata a také přírůstky.
Máte pravdu, největší tahák jsou asi obůrky, ty se nám povedly nejvíc. Naše zasloužilá bachyně Pepina vlastně, kterou máme v první obůrce, co jsme kdy stavěli, tak má zase mláďata a je jich 8 až 10. 1. března jsme zjistili že se narodila a už tam běhají.

Nevíte tedy přesný počet mláďat? Nepustí vás k sobě.
Ona si je hlídá, má tam takový pelech. Snažili jsme se mláďata spočítat, jak se tam hemží. Je to standardní každoroční vrh.

Pepina k vám vyloženě před devíti lety zabloudila, ten příběh asi většina lidí zná. Tušil jste, jak velkou oblibu si získá?
Viděl jsem, jak fungují obory jinde, takže jsem na to sázel. Věřil jsem, že přes tyto obory dotáhneme lidi na určitá místa. Chtějí informace o těch zvířatech, jak fungují. I pro naše lidi je to takové zpestření a diskuse s lidmi probíhá, jim to nevadí. I když dvě třetiny našich zaměstnanců jsou introverti, kteří šli pracovat do lesa, aby se příliš nepotkávali s ostatními.

Dvě třetiny našich zaměstnanců jsou introverti. Šli pracovat do lesa, aby se nepotkávali s ostatními. Teď se předělávají na vstřícné lidi.
Ing. Milan Zerzán, ředitel Městských lesů Hradec Králové a.s.

Což se teď při veliké návštěvnosti příliš nedaří.
Takže se předělávají z introvertů na vstřícné lidi a jde jim to. Sice občas hůř, ale jde to.

Čtěte také

Pepinu jste nám tedy za těch 9 let nevyměnili? Přiznám se, že bych to nepoznala.
Bob je o dva roky mladší, ale o třetinu větší než Pepina. A v některých oborách se divoká prasata dožívají až 25 let, takže ještě mají čas.

Čekáte ještě teď nějaké další přírůstky?
Teď v pátek přivezou dvě laně jelena evropského do obory, kterou jsme stavěli na podzim. Tam jsme přivezli jelena z Rumunska. On tam přišel z veliké plochy, takže si dodnes ještě nezvykl. Máme problém ho v pětihektarové oboře najít, tak doufáme, že si postupně zvykne. Ale musíme tam dát ještě nějaká další zvířata, která lidé uvidí jako v ostatních oborách. Laně přivezou v pátek a jelen sika Dybowského dostane vlastně také dvě nové laně v pátek.

Hradecké městské lesy jsou oblíbeným místem pro výlety a toulky přírodou

Krásně se vám to tam rozrůstá. Lidé by asi měli být v tuto chvíli u obůrek tišší, ne?
U těchto obor spíš vadí psi na volno. Pořád je to zvěř, která není zvyklá kamarádit se s pejsky. Budeme tak rádi, když budou aspoň na vodítku, ne na volno. A zejména teď, když jsou v oboře mláďata.

Viděla jsem také fotografii, na které apelujete na lidi, že zvířata nejsou popelnice.
To je každoroční problém, protože lidé si myslí, že co jim zbude doma, tak zvířata sežerou. Ale zvěřina, to bylo jídlo králů, protože zvíře, když běhá ve volnosti, není zavřené někde v nějakém chlívku, tak sežere jen to, co mu chutná, a to, co je kvalitní. Takže zvěřina byla přirovnávána k hovězímu masu. A zvíře v oboře je de facto v uzavřeném výběhu, ale nechce žrát věci, co nám doma zbyly. Krmení proto prosím nechte raději na nás.

Čtěte také

Dětem z Hradecka začaly jarní prázdniny, do lesů mohou ale jen místní. Městské lesy leží na katastru několika obcí, předpokládám, že tam nestojí strážníci nebo policisté na hranici katastru a nevracejí lidi zpět.
Čekal jsem podobnou otázku. Ale nezaznamenal jsem, že by strážníci hledali v lese hranice katastru. Jestli je to metr tady nebo tam, hranice tam nejsou znatelné a strážníky jsme viděli spíš u Zděné boudy na kraji města, kde jsou nástupní místa do přírody, ne uprostřed lesa, kde se stýkají katastry.

Kde se lidé mohou občerstvit a jak kontrola vypadá?
Lidé jsou upozorňováni na to, aby si nasadili respirátory a další ochranné pomůcky a dodržovali rozestupy. Ale v tom lese to neberu, je součástí intravilánu města a les vlastně slouží sportu. Neumím si představit, že bych běhal po lese a sportoval v respirátoru. Pokud tam okolo mě nikdo není, tak si nemyslím, že zrovna v lese je to úplně nutné.

Hradecké městské lesy jsou oblíbeným místem pro výlety a toulky přírodou

Obavy panují, ale kam mají lidé chodit? Rok asi nemůžeme být úplně zavření doma.
My máme na starosti i kemp Stříbrný rybník, kde připravujeme novinky také kvůli bezpečnosti, ozónovače a další věci na sociální zařízení, plexiskla na recepci. Už se nám ozývají rodiny s dětmi, že by chtěli na chatky, což bohužel odmítáme, to mě mrzí. Ozývají se karavanisté, protože na horách už skončila sezóna, tak už se stahují sem dolů. Ti lidé chtějí vypadnout z baráku, být ve svých karavanech. Máme tam lesní parkoviště, takže oni přijedou, vytáhnou si stolky, karavan tam přes noc odstaví, jsou na parkovišti v lese a piknikují.

Čtěte také

Když se zaměříme na les jako takový, jak hodnotíte letošní zimu?
Je to zima, kterou my pamatujeme krátce, tak před pěti lety byla naposledy. Po předchozí jsem myslel, že normální zima je, když prší. Tak mě docela zaskočilo a překvapilo, že taková hezká zima ještě existuje. Byla to normální zima. Ale v sedmdesátých letech minulého století tady třeba do dubna leželo půl metru nebo metr sněhu na lesních cestách. Tedy pokud to byly v té době normální zimy, tak i tahle letošní zima nebyla úplně normální.

V podniku pracujete 22 let, ředitelem jste jedenáctým rokem, takže váš vztah k hradeckým lesům bude asi srdeční záležitost.
Vždy jsem chtěl dělat v lesích a chtěl jsem bydlet na samotě, abych neměl sousedy, což se mi splnilo.

Vydáme kuchařku z městských lesů. Všichni zaměstnanci mají svoje recepty, bude to podpora zvěřiny, ryb a kvalitních věcí.
Ing. Milan Zerzán, ředitel Městských lesů Hradec Králové a.s.

Na závěr, jaké chystáte novinky?
Když je teď takový volnější čas, tak mě kolega přesvědčil, že vydáme kuchařku z městských lesů. Bude to trošku i videokuchařka, naši zaměstnanci už si napsali recepty a část jich bude natočených. Všichni mají svoje recepty ze zvěřiny, takže to bude kuchařka na podporu zvěřiny, ryb a kvalitních věcí. A další novinkou je, že chceme rozšířit oboru u daňků, aby se dostali k vodě. A nad ní bude malý nadchod pro lidi. To jsou věci, které máme v tuhle chvíli v plánu.

Milan Zerzán a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Říká ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán. Děkuji za rozhovor a ať lesy slouží ke klidu a odpočinku podle vašich představ.
My budeme rádi. Děkujeme. Na shledanou.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.