Už není toho dechu. Fotokniha s krkonošským horalem Zdeňkem Jiřičkou, připomínka poctivého života

8 fotografií

Lidí, jako je pan Jiřička, rapidně ubývá, a proto byl o něm natočen i dokumentární film, ze kterého ostatně i nová fotokniha vychází. Víc nám poví naši hosté Barbora Bäumlová a Martin Lavický.

Jak vznikla fotokniha o panu Jiřičkovi? A proč vlastně?
Martin Lavický: To je delší příběh, protože na začátku všeho byl dokument Už není toho dechu, který dali dohromady šikovní kluci z tmrw.film a zaštítěn byl spolkem Open Art, z.s. A jelikož vlastně bylo nasbíráno mnoho záznamů z vyprávění a dokument měl nějakých 16 minut, tak jen pro představu, při rozhovorech s panem Jiřičkou bylo nasbíráno asi 18 hodin rozhovorů, který se všechny nedostaly do onoho dokumentu. Já jsem měl na starosti ještě fotodokumentaci natáčení filmu, takže během necelých dvou let vznikla také spousta fotografií.

Martin Lavický a Barbora Bäumlová před studiem Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Vy jste dva roky dokumentoval jeho život?
Martin Lavický: Pan Jiřička je takový správný chlapík, který žije už pro mnohé z nás hodně specifickým životem. Zapomenutým, by se dalo říci. Je to pro mě taková připomínka moudrosti a poctivé staré práce. Žije bez jakéhokoliv spojení s vnějším světem, ať už to skrze internet či televizi, poslouchá jen rádio, to má hodně rád. Věnuje se celý život hospodaření, takže jeho příběh zahrnuje i to, jak se jeho rodina živila, jak se museli starat o obživu. Vypovídá o 50. letech minulého století, i za války, jak vše fungovalo. Tedy je to takové shrnutí. Film i kniha prolínají období od jara až do zimy, shrnují jeho roční cyklus.

Pan Jiřička mluví prostým jazykem, ale je velmi sečtělý. Nikdy neměl dovolenou nebo prázdniny. Říká, až umřu, tak si odpočinu.
Barbora Bäumlová, spisovatelka

Pan Jiřička zůstal ve své chalupě celý svůj život, on se ani nikdy neoženil, protože chtěl prý ochránit své rodiče, nechtěl je tam nechat samotné.
Martin Lavický: Přesně tak. On mi dokonce říkal, že ten minulý režim by je usoužil. Tak prostě zůstal s rodiči, a proto se i neoženil a zůstal sám.
Barbora Bäumlová: Já jen doplním, že pan Jiřička je humorista a všechno bere hodně s nadhledem. Líbí se mi, v té knížce to také zazní, když říkal, jak se dostal z Vojtěšic, když byl malý kluk, jednou na Sněžku se školou. A před nějakými 60 lety se byl jednou dokonce podívat i v Praze. I takové vzpomínky má.

Čtěte také

Už není toho dechu. Filmová poetická esej o mizející generaci starých krkonošských hospodářů

Co vám vyprávěl o svém životě?
Barbora Bäumlová: Zpracovávala jsem ty rozhovory a připravovala knížku a pan Jiřička dělá takové hodně úsměvné reflexe, když mluví prostým jazykem, ale je velmi sečtělý. Líbí se mi, když třeba popisuje, že nikdy neměl dovolenou nebo prázdniny, to prostě neexistuje. Říká, až umřu, tak si odpočinu. A pak si třeba vzpomíná, že když byl malý kluk, tak jediná radost, kterou měl, kdy měl volno, bylo při úplňku, při měsíčku. Tak bral sáňky a chodil si večer při úplňku zasáňkovat. To byly jeho dětské radosti při úplňku. To mu svítil měsíček. Jinak vstával ve čtyři ráno a sekal kosou, už to jelo. A nezastavil se až doteď.

Co je cílem a posláním vaší knížky?
Barbora Bäumlová: Ve fotoknize je sto nádherných fotografií a přímá řeč, reflexe pana Jiřičky. Naším cílem je mezigenerační sblížení, protože dnešní děti už žijí už v jiném světě, mají internet. Babička s dědečkem už tolik nových zážitků nemají, ale mají spoustu vzpomínek. A my naší knihou chceme sblížit generace, dědečka, babičku, rodiče, děti, aby si nad knížkou sedli, prohlíželi si obrázky. Prarodiče se otevřou, začnou sdílet své vlastní prožitky a mělo by to stmelovat rodiny.

Kdybych měl říci svoji nejoblíbenější fotografii nebo nejpovedenější, tak bych uvedl tu úvodní se slepicí. Ta se stala ikonickou.
Martin Lavický, fotograf

A na druhou stranu je naším cílem a přáním připomenout program Doma bez obav. Protože poslední přání pana Jiřičky je dožít svůj život doma v chaloupce, kterou nikdy neopustil. A nás napadlo spojit se s programem Doma bez obav a část výtěžku z prodeje knížky online na webové stránce Užnenítohodechu.cz jde na tento program, který pomáhá osamoceným seniorům, kteří chtějí dožít život doma a hlavně důstojně.

Fotokniha s krkonošským horalem Zdeňkem Jiřičkou, připomínka poctivého života - jaro|foto:Martin Lavický

Která z těch fotografií je vaše nejoblíbenější? Protože vím, že jedna byla dokonce i na výstavě či soutěži Czech Press Photo.
Martin Lavický: Do té soutěže se přihlašovala série několika fotografií a porotu zaujal snímek s ruchadlem. Ale když bych měl říci svoji nejoblíbenější fotografii nebo nejpovedenější, tak bych uvedl tu úvodní se slepicí. Protože ta se stala ikonickou. I způsob, jakým jsem to fotil, tak to vyšlo opravdu náhodně, že to bylo při úplně prvním setkání s panem Jiřičkou, kterého jsem navštívil tenkrát ještě s Liborem Duškem, etnografem. Pan Jiřička seděl na zápraží, držel tu slípku a povídal si s námi. Přišlo mi to zajímavé, tak jsem se snažil to nafotit odspodu, ani jsem nekoukal do hledáčku, jen jsem si říkal, udělám pár snímků. A jeden z nich právě tak hezky vyšel.

Na té fotografii se zračí laskavost.
Barbora Bäumlová: A spojení s přírodou. Pan Jiřička žije v symbióze s přírodou. Tam chodí jeleni, které on krmí, zná všechny ptáky, zná všechno, jak se příroda změnila za posledních 80 let. Úžasný přehled má.

Barbora Bäumlová, Jakub Schmidt a Martin Lavický ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Vy nás také ještě chcete pozvat na křest vaší fotoknihy.
Barbora Bäumlová: Rádi bychom všechny pozvali na mikulášský podvečer 6. 12. v 17. hodin, kdy bude křest knihy v Jablonci nad Jizerou. Bude se promítat i dokumentární film a budeme si tam povídat. Věřím, že to bude krásně a příjemně strávený večer.

Našimi hosty byli Barbora Bäumlová a Martin Lavický, kteří nám představili pana Jiřičku. Ať se vaše knížka lidem líbí.