Historie rybníkářství na Královéhradecku sahá daleko do minulosti. Ryby se odtud vozily až do Vídně
Hostem Českého rozhlasu Hradec Králové je ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán. A budeme si povídat o aktualitách a novinkách, které v hradeckých lesích už teď najdeme nebo které jsou naplánovány.
Nejdřív nám povězte, jak hradecké lesy přežily nedávnou karanténu? Protože tam proudily davy lidí.
Pro nás to znamenalo trochu snížené hospodaření, ale samozřejmě jsme nezastavili provoz. Spíš jsme pomohli některým firmám, které zastavily svůj provoz, a vzali jsme jejich lidi, aby nám pomáhali v lese při shazování roští. A třeba i na Stříbrném rybníku natírali chatky. Takže my jsme měli provoz na 100 procent a více zajištěn.
Čtěte také
Turisty příroda doslova zachránila, abychom se doma nezbláznili. Pro vás je to samozřejmě práce, ale také jste to bral tak, že příroda byla jednou z věcí, která i vás držela nad vodou?
Pro nás to bylo pozitivní, byla to pro nás i reklama. Jsme rádi, že se lidé cítí příjemně v lese a jaro je krásné. Vyšlo to podle mne na nejkrásnější období v roce. Poznali jsme vyšší návštěvnost i v tom, že jsme odváželi pětkrát víc odpadků po lidech. To mne ale spíš mrzí, že lidé po sobě nechávají v lese nepořádek. Ale těch lidí tam bylo dost a většina z nich byla slušných, spokojených a to bylo příjemné.
Areál Stříbrného rybníka má ohromný potenciál a návštěvníkům slouží jako nástupní místo do lesů a na různé stezky.
Ing. Milan Zerzán, ředitel Městských lesů Hradec Králové
Nezpůsobil takový nápor také nějaké škody?
Drobně poničené stromy samozřejmě byly. Takže to postupně dáváme do pořádku. Jsou utržená houpadla u Mazurových chalup, ti koníci jsou u cvičící stezky U Pytláka, řetězy prostě zátěž nevydržely. To jsou takové drobné problémy, ne vandalské, ale prostě záležitosti vzniklé z hlediska používání, což budeme postupně dávat dohromady a do léta zase bude všechno v pořádku.
Vy sám jste také trávil víc času v přírodě?
Kromě práce, kterou trávím většinou a čím dál víc v kanceláři nad papíry, tak jsem si chodil odpoledne nebo večer čistit hlavu do přírody a to jaro je krásné. Já mám nejraději právě období jara, když raší listy. A listy na dubech jsou sytě zelené. A než se stanou tmavozelenými nebo na nich ulpí prach, tak je to nejhezčí pohled. Když raší stromy.
Čtěte také
Co se právě teď aktuálně děje v Městských lesích Hradce Králové? Nedávno u vás natáčela také televize pořad Toulavá kamera. Co autory zajímalo?
Autory zajímaly naučné stezky, točili jsme okolo rybníků a historii rybníkářství na Královéhradecku, což je také zajímavá kapitola sama o sobě. Sahá hrozně daleko do historie. Rybníky byly využívané svojí produkcí, ryby se z nich vyvážely do Vídně. Takže na Hradecku byla vždy kvalitní ryba. A k tomu jsme udělali pohádky a nabídli v okolí Biřičky některé stezky, které slouží návštěvníkům už dlouhou dobu. Teď nás ještě čekají třeba Cyklotoulky zase v létě.
V lesní oboře žijí daňci, mufloni, jeleni, divoká prasata. Hlásí nějaké jarní přírůstky?
Určitě, každoroční přírůstek mají divočáci. A v tuhle chvíli čekáme kolik se urodí mláďat od dančí zvěře nebo od jelenů. V Hoděšovicích vznikne nová obora s jelenem evropským, který bude slyšet v říji až do Hradce.
Velkou novinkou je rozšíření stezky v korunách stromů u lesního hřbitova. Co tam přibylo za nové atrakce?
Je to soukromá aktivita. My jsme si to vybrali, pán, který stazku provozuje, tak ji rozšířil na pětinásobek původní velikosti, vytvořil tam různá patra, skluzavky, dole jsou i prvky pro děti včetně nějakých hracích malých objektů i zázemí tam vybudoval. Takže tam funguje jeden z lanových parků na Hradecku. Nebyl tady, na kraji lesa nám nevadí a vlastně veškeré aktivity směřujeme do této oblasti. Je to docela hodně navštěvované a myslím si, že teď stojí za to, aby se tam všichni šli podívat. Lanový park v takovém rozsahu není nikde v okolí.
Čtěte také
Pod Městské lesy spadá i Stříbrný rybník a přilehlý areál a kemp. Rekonstrukce už údajně spolkla 6 milionů korun. Tak co tam objevíme nového?
6 milionů byla zhruba údržba. Další dva, tři miliony jsou v investicích, které jsme tam provedli. Takže celkově asi 9 milionů v tuto chvíli máme v kempu. Ten byl ze 70. let a dlouhodobě podinvestován. A my jsme ho převedli do nového tisíciletí. Chceme tohle unikátní místo na Hradecku dát do podvědomí lidí a už se sem jezdí lidé dívat. Třeba včera tady byli lidé z Prahy, že o tom slyšeli v televizi a přijeli se podívat, co tady máme. A dohodli jsme se, že přijede hned na víkend 20 karavanů, že se jim to tady moc líbí. Změny jsou viditelné nejen v chatkách. Navezli jsme nové pláže, nové sociální zařízení teď stavíme, nový je provozovatel restaurace, který dal ty prostory do pořádku. A chatky jsou nově vybavené včetně kuchyňských linek, televize, wifi signálem na optickém vláknu, kamerový systém a zabezpečení, to bude napojeno na městskou policii. Je tam krásný minigolf, je tam gladiátorská aréna, laser game a archery game, bude tam curling, vodní skákací hrady. Já bych mohl jmenovat věcí. Myslel jsem si, že bude problém s tím, kdo tam bude ony aktivity provozovat a dostal jsem se do stádia, že si vybírám, abych ten prostor nepřeplnil. To místo má ohromný potenciál a pro nás slouží jako nástupní místo do lesů. Hradec je napojen na městskou dopravu, bude tady jezdit vláček, domlouval jsem se s Balonový nebem, že tam třeba budou ukázky vzletu balonů a budeme vyvážet lidi, pokud bude zájem, do zoologické zahrady. Takže to bude takové středisko, z kterého lidem nabídneme různé výlety.
Hradec je cyklistické město, to všichni víme. Nechceme vyhánět cyklisty z lesa, ale chceme, aby dodržovali podmínky.
Ing. Milan Zerzán, ředitel Městských lesů Hradec Králové
Nejen pěší turisty můžeme potkat v městských lesích kolem Hradce Králové, ale také cyklisty. A s cyklistikou bývá někdy spojena i spousta problémů. Nedávno se psalo o cyklistickém závodě, že tam závodníci nějakým způsobem poškozovali přírodu. Jak tyto věci řešíte?
Ročně se uskuteční zhruba 100 závodů v našem areálu. My dáváme podklady pro státní správu na jednorázové akce, dáváme výjimku z lesního zákona pro jednorázové akce, které po skončení mají povinnost uvést porosty a cesty do původního stavu. Nesmí být tam žádné známky, že tam závod probíhal. Oni mají povinnost požádat životní prostředí o souhlas za nějakých podmínek. Když to je v době kladení mláďat, omezí se provoz nebo se nesmí vstupovat do porostu, ale to už si stanovuje státní správa. My zastupujme vlastníka, který řekne, za jakých podmínek souhlasí s jednorázovou akci. A s nimi problém nebývá. Když poruší podmínky, tak jim příště povolení nevystavíme. A že je Hradec cyklistické město, všichni víme. Asi 48 procent návštěvníků lesů jsou cyklisté. Když je tady 900 000 lidí, je to okolo 350 000 cyklistů ročně, co navštěvuje zdejší lesy. Takže my je nechceme vyhánět z lesa, ale chceme, aby dodržovali podmínky. Každý majetek někomu patří. Tento majetek patří městu a jsou tady zákony, které platí pro všechny. Takže my chceme vytvářet trailové stezky v souladu se zákonem a chceme různé obtížnosti, jako jsou sjezdovky pro rodiny s dětmi a těžší obtížnost, černá sjezdovka. Takže budou tady i trailové stezky, budeme mít provozovatele a budeme si určovat do budoucna podmínky. To je naše práce, lesáků Městských lesů.
Říká Milan Zerzán, ředitel Městských lesů Hradce Králové. Děkujeme za rozhovor, ať se vám daří.
Tak někdy zase na shledanou.
Související
-
Být lesníkem je tak trošku zaměstnání za odměnu. Nechodíte jen do práce, žijete s přírodou
Stále méně srážek a v posledních letech prodlužující se období sucha negativně ovlivňují i vegetaci hradeckých lesů. Pro zlepšení situace vybudují tři retenční nádrže.
-
Stromy volají o pomoc. Porostou u nás palmy? Jak bude vypadat český les za 100 let?
Jak se tuzemské lesy vypořádávají se suchem? Jaká je situace v našem kraji? Jaké druhy stromů zvládají současnou situaci nejlépe? Jaké naopak hynou?
-
Poškozená lavička a stromy, zničené figurky na pohádkové stezce. Vandalové v hradeckých lesích
Škody za zhruba 300 tisíc ročně po sobě nechají lidé v Městských lesích v Hradci Králové. Teď aktuálně například řeší poničené stromy a pohádkovou stezku u rybníka Biřička.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.