Lesy byly a jsou pro Hradec Králové zeleným pokladem. Tady les vždy stál a je nám v něm dobře

Děti na exkurzi v Městských lesích Hradec Králové
Děti na exkurzi v Městských lesích Hradec Králové

Dnes se můžete s Českým rozhlasem Hradec Králové vypravit do lesa. A vydáme se tam s člověkem, o kterém si dovolím tvrdit, že málokdo ví o lese víc než on. Je to ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán. 

Pane řediteli, vy jste si dnes přivedl posilu!
Určitě, protože všechno nestíhám. A jsou tady i další odborníci z našich řad, například paní Aneta Bůžková, která má na starosti práci s veřejností a dětmi. Ta by mě mohla někdy i zastoupit.

Hezký den paní Aneto, líbí se vám u nás v Českém rozhlase Hradec Králové?
Jsem tu poprvé, tak se trošku rozkoukávám, ale ano, líbí se mi tu.

Milan Zerzán a Aneta Bůžková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Pane řediteli, jaká byla zima v lese? A jaké je jaro? Vy jste se mi jednou svěřil, že tohle roční období máte v lese možná nejraději.
Já nemám zimu moc rád, nejsem zimní typ. A jaro je podle mne nejkrásnější, protože ožívají barvy na stromech. Začíná všechno rašit a to jsou nejsytější barvy listů a květů. Ptáci se probudí a vše se začne natřásat před samičkami v lese. Tak je to po oné zimní depresi pro mě krásné probuzení. Jsem takový medvěd a teď jsem se z té zimy probudil a je mi příjemně.

Kůrovec je problém, ale podle mne je to spíš příležitost k rychlejší změně. Aby lesy získaly jinou druhou skladbu.
Milan Zerzán, ředitel Městských lesů Hradec Králové

Letošní probuzení do jara ovšem nebylo úplně příjemné. Protože přišla vichřice Eberhard, která toho v lesích hodně poničila. A také jsem četl, že i neukáznění návštěvníci vám dělají starosti.
Vždycky doufáme, že vichřice nepřijde a ono tak jednou za 2 roky vychází, že v tomto období na sklonku zimy dorazí nějaký velký vítr. Přijde mi, že jsme vždy tak pozadu za přírodou a naše myšlenky se odsouvají do pozadí a stíháme vlastně jen uklízet škody v lesích. Takže nám spadlo zhruba 3000 kubíků dřeva, jednotlivých stromů po lese. Chtěli jsme v tu chvíli už připravovat ve spolupráci s technickými službami i turistické stezky, aby byly na začátek sezóny zametené asfaltové komunikace.

Hradecké městské lesy mají práci s odklízením škod po vichřici Eberhard. Ale trápí je i nepořádek

Následky vichřice Eberhard stále odklízejí lesníci v hradeckých Městských lesích (ilustrační foto)

Následky vichřice Eberhard stále odklízejí lesníci v hradeckých Městských lesích. Ta poškodila v několika lokalitách zhruba 3 tisíce kubíků dřeva. Ale kromě zpracování kalamity je zaměstnávají i neukáznění lidé, kteří v lese dělají nepořádek. 

To jste tedy odložili.
Odložili jsme to, protože jak jsme viděli předpověď počasí, která se naplnila, přišlo nám lepší počkat. Teď už probíhá úklid, ale budeme zpracovávat měsíc nebo dva nejprve stromy podél cest, které jsou nebezpečné. A potom dále a dále do lesa, včetně souší. Teď přijela znovu i technika, harvestor, který nám pomůže a půjde to rychleji.

A ti neukáznění návštěvníci?
Bohužel, to nás občas trápí. Když přijde jaro, tak někdo doma začne po zimě úklidem své garáže. Objevuje se suť z nějakých staveb nebo přestaveb na parkovištích nebo v příkopech, co máme směrem na Krňovice. Přímo plné pytle s odpuštěním bordelu, který my musíme uklízet. Nevím, proč to lidé nedovezou zadarmo do nějakých sběrných dvorů.

Lesní tělocvična U pytláka

Aneto, vy pracujete s dětmi. Vědí například naše děti, jak vypadá veverka v lese? 

Ano, většina dětí ví, jak vypadá veverka. Ale už je trošku problém rozeznat například jelena, srnku nebo daňka. S detaily už mají děti trošku problém. Ale děláme dětské programy na různá témata. Ale na začátku každého programu vždy připomínáme, jak se správně chovat v lese. A musím děti pochválit, že prakticky všechny vědí, jak se správně chovat. Jiná věc je, jestli to pak dodržují.

Kolik dětí máte vždy ve skupinkách a jak často se jim věnujete?
Ve skupinkách bývá maximálně 25 dětí, ideální je kolem 20 dětí. A věnuji se jim jednou až třikrát týdně. Záleží na tom, jaké je počasí, jak se školy ohlásí. Mohu to zprůměrovat tak na 500 až 1000 dětí ročně.

Domeček U pěti ježků a broukoviště

Vědí děti, co je to kůrovec?
Kůrovec je nyní celorepublikové téma, ale řekla bych, že děti to moc nezasáhlo. Takže když na programech zmiňuji kůrovce, tak je to zajímá, je to pro ně velmi zajímavé, ale v podstatě nic o tom nevědí.

Městské lesy Hradec Králové oživí téměř 100 let starý plán pro lepší zadržení vody v krajině

Městské lesy Hradec Králové - rybník

Celkem tři retenční nádrže vybuduje v okolí Hradce Králové správce městských lesů. Plánem lesníků je zadržet v krajině co nejvíce vody a tím přispět ke zkvalitnění lesního porostu. Každá nádrž zabere plochu zhruba dvou hektarů a v budoucnu by mohly sloužit i pro chov ryb.

Je kůrovec velký problém, co se týče Městských lesů Hradec Králové, pane řediteli?
Máme tady ložiska kůrovce samozřejmě také. Vždy naši předci v dobré víře vysadili stromy i tam, kam nepatřily. Protože jim šlo o to, že smrk rychle rostl, byl dobře zpracovatelný na krovy a další výrobky. A genetiku moc v té době neřešili. Stromy, které usychají jsou většinou ve stáří okolo 100 let. My jsme je tady nesázeli, ale snažíme se je dopěstovat. A v tuto chvíli je to spíš příležitost k rychlejší změně. K tomu, aby lesy měly jinou druhou skladbu než před 100 lety. Já bych to nebral jako úplně obrovskou krizi, ale spíš jako příležitost. Teď by se měl někdo postavit k tomu, jak zajistit náležitě množství sazenic, které by změnily druhou skladbu v lese.

Co se týče výsadby, tak vy také hodně preferujete listnaté stromy, ne?
Je tam nějaká povinnost ze zákona. A my dáváme nad rámec toho zákona. Ten nám ukládá, jaké množství bychom měli dát melioračních nebo původních dřevin. A my se snažíme využít i přirozenou obnovu. Třeba loni byl celorepublikově semenný rok dubu a všude ležela vrstva žaludů. Takže si myslíme, že bude i dost dobového náletu po lesích. Nebo i břízy, která byla opomíjená. Dnes se dostávají do popředí i jako palivo. A bříza je podle mě i estetická a hezká v lese.

Nová výsadba v Městských lesích Hradec Králové

Aneta Bůžková chce k tomuto tématu něco doplnit.
Já bych k tomu jen poznamenala, že letos ze sazenic, které my zasadíme, smrk tvoří pouze 4 tisíciny procenta. To znamená v podstatě úplně zanedbatelné číslo. A více než 94 procent jsou listnáče.

Já tady mám ještě pár čísel. Hlavně rok 1307, kdy král Albrecht věnoval lesy Hradci Králové, tedy proto jsou to městské lesy. Říkám to správně?
Město Hradec Králové bylo jedno z věnných měst a výnosy sloužily k udržení aparátu okolo královny Elišky Rejčky. A město mělo i další výhodu s těmi lesy do budoucna, že nebyly nikdy těženy komerčně, ale sloužily i jako banka. Proto město, když několikrát vyhořelo, sáhlo do lesa a postavil se dřevěný střed města znovu. Veškerý vodovod, když kopete v zemi, byl dělaný z borových trubek.

Čtěte takéMěstské lesy Hradec Králové a.s.

To je hodně zajímavé. Lesy byly pro Hradec Králové vlastně takovým zeleným pokladem.
Dřevo tedy sloužilo jak k těm vodovodům, tak jsem viděl různé zápisy, kde městský purkrabí řídil i prodej palivového dřeva a rozděloval pro obyvatele palivo, které si mohli z lesa odkoupit za několik grošů. Takže město žilo z lesa a byla to obnovitelná surovina v té době. Dnes jsme v době uhelné a ne dřevěné. Ale je možné, že do budoucna dřevo zase získá i pro město význam, jako mělo dříve. Takže oproti Kutné Hoře a Šumavě, která byla odlesněná Schwarzenberským kanálem a dřevo se plavilo do různých spaloven, tady v Hradci Králové les vždy stál. I historie je tvořena místními názvy. Když se podíváte okolo, je tu Chvojno, Chvojenec, Borohrádek. Stromy tady prostě byly. Akorát je tady více borovice, než bylo třeba před milionem let, kdy byla struktura trošku jinak posazená vůči listnáčům. Ale my jsme preferovali na zpracování v hospodářském lese v dřívějších dobách borovici. Proto je tady i borovice. Zároveň čistí borovice vzduch. Do Hoděšovic se například stěhují astmatici z Hradce, protože tam borovice vyčistí 95 procent částic ze vzduchu a velice provoní prostředí. Proto nám je dobře v lese.

Zleva: Aneta Bůžková, Jakub Schmidt a Milan Zerzán ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Moc děkuji za dnešní návštěvu a těším se na příští. Děkuji nejenom vám, pane řediteli, ale samozřejmě i Anetě Bůžkové, pro kterou to byla dnes premiéra.
Ano, děkujeme, na shledanou.

Spustit audio

Související