Menopauze se vyhnout nedá. Je dobré na to od čtyřicítky myslet a maličko upravovat svůj jídelníček

6. únor 2023

Dnešní radioporadna se věnuje stravování, které by mělo zmírnit projevy menopauzy. Kdy začít jídelníček upravovat, co do něj zařadit a jakým potravinám se raději vyhnout? A co jsou to tzv. fytoestrogeny?

Hana Střítecká ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D.

Nutriční terapeutka, chemická technoložka, vysokoškolská pedagožka z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina. Ve své praxi se snaží zvyšovat povědomí běžné populace o problémech spojených s obezitou, technologických postupech výroby potravin a orientováním se v jejich nabídce.

Ing. Hana Střítecká z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina hovoří v naší radioporadně na téma: zdravý jídelníček v období menopauzy.

Když se řekne menopauza, mnozí se možná vyděsí a představí si pocení, dramatické přibírání na váze, větší riziko všech nemocí. Myslíte si, že se tomu dá nějak vyhnout a projít menopauzou bez povšimnutí?
Vyhnout menopauze se prostě nedá. To bohužel nás ženy čeká úplně všechny. Některou dříve, jinou někoho později.

Naše tělo je jako auto. Čím je starší, potřebuje kvalitnější péči. Protože některé součástky už jsou načaté, není všechno úplně v pořádku.
Ing. Hana Střítecká, ředitelka spolku Fér potravina

První příznaky se začínají objevovat třeba už někdy kolem čtyřicátého roku. A toto období může trvat třeba rok nebo dva. Potom zhruba rok, než se objeví poslední menstruace a pak zhruba rok ještě poté, než se nám ustálí všechny hormony a změny.

Takže to prostě není akce na měsíc, ale skutečně to trvá několik let.

Čtěte také

Dejme tomu v rozmezí 40 až 55 let věku?
Přesně tak. Někteří i třeba do 60 let. Řekněme, někdy mezi čtyřicátým a šedesátým rokem života. A je dobré už od té čtyřicítky na to trošičku myslet a maličko začít upravovat jídelníček. Dodržovat pohybovou aktivitu. Prostě se na to nevykašlat a nezůstat jen u nějakých sladkostí.

Mluvíme o ženách, znamená to, že se téma menopauzy mužů vůbec netýká? Nemají žádné přechodové období?
Mají. Ženy v tom nejsou sami, ale muži ty projevy mají malinko jiné a samozřejmě se to týká i trošku jiných hormonů.

Čtěte také

Co máme asi společné, jsou různé nálady a lítosti. Naštvanost například, případně poruchy spánku, to je u obou pohlaví stejné.

Ale některé projevy přechodu jsou jiné. U žen je to většinou spojováno s problémem, že se jim najednou třeba začnou růst někde fousky, které se jim nelíbí. U mužů naopak zase podstatně rychleji například padají vlasy. Snižuje se jim libido. Prostě jsou změny chování.

A ještě další věc, že většinou si muži neradi spoustu věcí připouštějí. Takže tam i některé ty projevy a reakce jsou potom přehnanější než u žen. Muži mají trošičku jinou povahu.

Jste specialistkou na potraviny a jídlo. Jaký vliv stravování v tomto období na nás může mít?

Čtěte také

Obecně musíme počítat s tím, že čím jsme starší, tak se nám trošičku mění náš metabolismus. Už nepotřebujeme jíst tolik, jako zamlada. Další věc je, pokud bychom to třeba přirovnali k autu, čím je automobil starší, tak potřebuje kvalitnější péči. Protože některé součástky už jsou načaté, už není všechno úplně v pořádku.

Tak, aby auto fungovalo, potřebujeme mu dávat to nejkvalitnější. A úplně stejné je to s naším tělem. Takže žádné polotovary, žádné hodně zpracované potraviny, chce to kvalitní ovoce a zeleninu, čerstvé potraviny. To jsou věci, kterých bychom se neměli vzdávat.

Jak je to s tekutinami a pitném režimu? Mění se při menopauze potřeby našeho pití?

Čtěte také

Opět, čím jsme starší, tak většinou máme trošku potlačený pocit žízně. Tedy jde především o to uhlídat se, abychom něco pili. Poslední dobou se vede velká diskuze nad tím, kolik toho vlastně máme vypít. Jednu dobu se doporučovalo obrovské množství tekutin, ale není to tak.

Stačí někdy vypít třeba litr a půl tekutin, ale není to jen o vypití. Je to o celkovém příjmu tekutin v jídle. Máme-li dostatek ovoce a zeleniny, konzumujeme polévky, tak vlastně nemusíme nutně tolik vypít. Tekutinu můžeme i sníst.

Celou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.