Lék na Alzheimerovu nemoc jako svatý grál. Příčiny, léčba i prevence pohledem zkušeného neurologa
Tématem dnešní radioporadny je Alzheimerova choroba, kterou můžeme celosvětově vnímat jako epidemii. Je diagnostikováno přes 35 milionů lidí s demencí a v roce 2030 jich má být dvakrát tolik. Říká se, že je to jedna z největších hrozeb pro lidstvo. Každé tři minuty přibude někdo s touto nemocí. Je možné ji zastavit, zpomalit nebo jí úplně zamezit?
Pozvání do studia přijal prof. MUDr. Martin Vališ, neurolog z Hradce Králové. A hned se zeptám, proč je pacientů s Alzheimerovou chorobou stále víc?
Odpověď je velice jednoduchá. Protože ve vyspělých společnostech nebo státech populace neustále stárne. A výskyt tohoto onemocnění souvisí se stářím pacientů. Tedy čím starší máme populaci, tímto je tohoto onemocnění více.
U tohoto onemocnění je nejdůležitější objevit diagnózu co nejdříve. Jakmile přijdete pozdě, tak zatím neumíme vývoj nemoci zvrátit.
prof. MUDr. Martin Vališ, neurolog
Jste rád, že se k této problematice točí i filmy?
Určitě ano, protože jakákoliv osvěta a prevence, jakákoliv pomoc je velmi důležitá. Protože u tohoto onemocnění je nejdůležitější objevit diagnózu co nejdříve. Jakmile přijdete pozdě, když je onemocnění již rozvinuté, tak zatím nemáme žádnou možnost, jak vývoj nemoci úplně zpomalit či pacienta zachránit.
Čtěte také
Jak dlouho trvá rozvoj této nemoci?
Na tuto otázku je velmi těžké odpovědět. Většinou se podle posledních dat a výzkumů, co máme, tak pravděpodobně prvotní stadium této choroby je 10 let předtím, než si pacient něčeho všimne. To je záležitost, na kterou je dnešní výzkum zacílen. Abychom zachytili ty pacienty, kteří už tuto chorobu mají, ještě když to na nich není jasně vidět. Potom jsou léčebné účinky našich terapeutických metod nejlepší.
Ještě, než se něco děje? Je to vůbec reálné?
Reálné to už v dnešní době je, ale bohužel je to neekonomické, nemáme na to finanční prostředky. Vyšetření, která by potvrdila diagnózu nebo vysoké riziko rozvoje onemocnění, jsou velmi finančně náročná.
Jak tedy co nejrychleji odhalit, že Alzheimer začíná útočit?
V první řadě vyhledat specialistu, který dokáže chorobu diagnostikovat. Což tedy není úplně jednoduché, protože většina rodinných příslušníků nebo partnerů si toho všimne bohužel až pozdě. Ale pokud máte podezření na poruchy paměti, existuje spousta různých screeningových záchytných a preventivních testů.
Reálný časový horizont, že se s tím podaří pohnout, bych odhadoval na 10 až 15 let. Že budeme mít nějakou průlomovou léčbu.
prof. MUDr. Martin Vališ, neurolog
Nejjednodušším pravidlem je, že se choroba nejvíce projevuje poruchami krátkodobé paměti. Pacient si například večer nepamatuje, co měl k snídani. Ale pamatuje si data dlouhodobá, kde se narodil, kdo je jeho manželka, kde bydlí a podobně. Data z dlouhodobé paměti má naprosto dobře vštípená a nejsou tak postižena na počátku onemocnění.
Čtěte také
Naproti tomu krátkodobá operační paměť je poměrně křehká a tam se dá jednoduše odhalit, že není něco v pořádku. Pokud máte tohle podezření, tak doporučuji vyhledat specialistu, buď neurologa nebo psychiatra či psychologa, který s vámi provede testy.
Mnozí lidé mají tendence problémy bagatelizovat. Řeknou, tak jsem na to zapomněl, nic se neděje.
To máte naprostou pravdu, to je tvrdá realita. Hrubým odhadem polovina pacientů problémy zakrývá. Řeknou si, já už mám na zapomínání věkově nárok a snaží se to jakkoliv zakrýt. Samozřejmě vám v pokročilejším věku nebude paměť sloužit jako v mládí, jsou na to určité normativní tabulky.
Ale určitě se nelze paušálně vymlouvat na věk, že to je všechno v pořádku, že už mám na ztrátu paměti nárok. Máme na to testy, normy a tabulky, dokážeme rozeznat, jestli to je v pořádku či nikoliv.
Nejpříznivější je velmi pestrá strava, hodně vitaminů a zeleniny, pohyb, váhu snížit na minimum a k tomu přiměřený mozkový trénink.
prof. MUDr. Martin Vališ, neurolog
Ústavní péče asi není ideální, i když všechno bude pravděpodobně o lidech.
Tady bych trošku oponoval. Ústavní péče je ideální pro středně těžká a těžká stadia nemoci. Pokud rodina nemá profesionální přístup nebo není opravdu velice empatický, tak péči o pacienty se středně těžkou a těžkou formou nemůže nikdy zvládnout. A odnáší to celkově nejen rodina, ale jejich děti a podobně. Protože to je extrémně náročná situace pro všechny.
Čtěte také
Zatím ale žádný superlék na tuto nemoc neexistuje. Nebo ano?
Vždy se musí ukázat příznivý profil léku. To znamená, musí tam být jasný efekt a nesmí tam být vysoké nežádoucí účinky. Bezpečnostní efekt musí převažovat. Alzheimerova choroba je tzv. svatý grál medicíny, když to řeknu zjednodušeně. Kdo rozlouskne přesnou příčinu nemoci. Protože ta není u každého pacienta stejná. Ta choroba je velmi heterogenní a různorodá.
Kdo tohle dokáže, tak bude jednou z nejúspěšnějších farmaceutických společností na světě. Výzkum je intenzivní, každý rok je publikováno zhruba půl milionu nových článků na toto téma. Takže si dokážete představit, že bych to ani nedokázal vše přečíst. Ale zatím vývojové směry výzkumu nových léčiv bohužel selhávají.
Čtěte také
Podle prognózy Světové zdravotnické organizace bude kolem roku 2030 trpět na Alzheimerovu chorobu 50 milionů obyvatel planety, což nezní úplně příznivě. Myslíte si, že díky různým cvičením paměti a mozku to můžeme zvrátit?
Věštecké schopnosti nemám, ale když to řeknu úplně upřímně, nemůžu to slíbit. Ale věda opravdu velmi intenzivně pracuje na tomto problému. Abychom našli léčbu. Jsem optimista, protože vidím, jak se vývoj posouvá kupředu. Ale reálný časový horizont, že se s tím podaří pohnout, bych odhadoval na 10 až 15 let. Že budeme mít nějakou průlomovou léčbu, která bude dostatečně efektivní a bezpečná.
Co tedy doporučit? Co můžeme udělat, aby se nám dobře dařilo?
Bude to znít jako klišé, ale ukazuje se, že úplně nejpříznivější je velmi pestrá strava, hodně vitaminů a zeleniny, pohyb, váhu snížit na minimum a k tomu přiměřený mozkový trénink a aktivita. Nebýt tedy pasivní, kultura, luštit sudoku a podobně.
Doporučuje prof. MUDr. Martin Vališ, neurolog z Hradce Králové. Celý rozhovor si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Paměť, to je křehká společnice. Co všechno ji ovlivňuje? Proč jsme někdy bystřejší, jindy roztržití?
Jak to, že si některé zážitky pamatujeme přesně a jiné věci si skoro ani nemůžeme vybavit? Jak paměť funguje? Jaké části mozku pracují, když si něco ukládáme do paměti?
-
Pryč s rutinou, ta mozku vůbec nesvědčí. Rada světové šampionky v paměťovém sportu Michaely Karsten
Lékařka, trojnásobná mistryně světa v paměťových schopnostech Michaela Karsten přiznává, že ji fascinuje mozek. A ráda se o své triky na zlepšení paměti dělí s ostatními.
-
Občas bychom si měli vzpomenout, že trénování paměti nám může ve stáří hodně ulehčit život
V Česku pokračuje Týden mozku a Národní týden trénování paměti. Na přednášku o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách se vydal i Tomáš Lörincz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.