Paměť, to je křehká společnice. Co všechno ji ovlivňuje? Proč jsme někdy bystřejší, jindy roztržití?

Klinická psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Zuzana Říhová hovoří v naší radioporadně na téma: Paměť - jak funguje, co ovlivňuje naši schopnost si pamatovat a ukládání vzpomínek.

Opakováním nějaké aktivity se pomyslná vyšlapaná cestička neuronových sítí stává pevnější a odolnější vůči různým rušivým vlivům.
Mgr. Zuzana Říhová, klinická psycholožka a psychoterapeutka

Odborníci na trénink paměti tvrdí, že nic jako špatná paměť neexistuje. Mozek se podle nich dá vycvičit podobně jako svaly, jen vědět, jak na to. Co bychom mohly poradit? Co všechno ovlivňuje naši paměť?
To je hodně složitá a komplexní otázka. Možná je dobré říct si něco o procesu zapamatování, co se děje během té doby, kdy si ukládáme nějakou informaci. To má tři části: ukládání, kódování a vybavování. Takovou vstupní branou pro to, abychom si mohli věci pamatovat, co předchází ještě tomu vštěpování, je naše pozornost.

Čtěte také

Pryč s rutinou, ta mozku vůbec nesvědčí. Rada světové šampionky v paměťovém sportu Michaely Karsten

Pozornost je vstupní a základní podmínka pro to, abychom si mohli dobře pamatovat. Asi to všichni známe ze života nebo ze školy, že pokud jsme rozptýlení a soustředíme se na něco jiného nebo jsme zatíženi nějakou starostí či dominantní myšlenkou, pak si těžko zapamatujeme, co se děje. A těžko si to potom vybavujeme.

Ale ona schopnost pamatovat si souvisí i s jinými faktory. S naší motivací pamatovat si, co se kolem nás děje, s mírou naší únavy nebo svěžesti, s tím, jak spíme a také s tím, jak jsme emočně zatíženi v dané chvíli. A s celou řadou dalších faktorů.

To je tedy klíč k tomu, že si některé zážitky a informace pamatujeme úplně přesně? A jiné si skoro nemůžeme vybavit? Závisí to na našem vstupním naladění?
Určitě ano, ale my máme více druhů paměti. A takové jednoduché rozdělení je na paměť sémantickou a epizodickou. Sémantická, to je paměť pro informace a fakta, epizodická paměť ukládá autobiografické zážitky. A například ukládání do sémantické paměti také hodně souvisí s opakováním a učením se.

Čtěte také

Zapomínáte? Pomůže vám trénink paměti! A také ořechy, které tvarem připomínají mozek

Možná jste někdy slyšeli o neuronových sítích, které se v mozku vytvářejí tím, že se opakuje nějaká aktivita nebo opakovaně ukládáme nějakou informaci. Zjednodušeně řečeno, čím vícekrát si informace v mysli zopakujeme, čím vícekrát se k ní dostaneme, tím je ona pomyslná vyšlapaná cestička neuronových sítí pevnější a odolnější vůči různým rušivým vlivům.

Takže se schopností pamatovat si krom faktorů, které jsem jmenovala na začátku, souvisí také míra opakování, počet o ukládání do paměti.

Paměť souvisí i s věkem. Trenéři paměti říkají, že se paměť začíná zhoršovat už po pětadvacátém roku života. Je to možné?

Čtěte také

Jak krmit mozek, aby nám dobře sloužil? O tom rozhodují střeva. Jezme neupravované potraviny

Uvádí se to v literatuře, ale tato teorie také souvisela s dlouho tradovanou informací o tom, že od 25 let už neuronová spojení v mozku jen vyhasínají. Ale ukazuje se v poslední době, že tomu tak úplně není, že se lidem i po 25 letech věku tvoří v mozku nové neurony. Lidé jsou schopni vytvářet nové neuronální sítě.

A to dává velikou naději i lidem, kteří třeba utrpěli nějaké vážné zranění mozku nebo centrální mozkovou příhodu. Mohli by onu část mozku, která jim přestala fungovat, nahradit tím, že aktivují a vytvoří nová neuronální spojení tam, kde mozek dosud nebyl aktivně zapojen.

Jaké části našeho mozku pracují, když si zrovna něco ukládáme do paměti?
Vyjmenuji části mozku, které se účastní paměťového procesu. Různé skupiny typů paměti jsou spojeny s různými částmi mozku. Tedy paměť neřídí jen jedna mozková struktura. Proto se také stává, na to se moji pacienti často ptají, proč si tak dobře pamatují něco, co se stalo, když jim bylo 10 let a nepamatují si třeba pomalu, co měli včera k večeři.

Čtěte také

Mozek si tvoří dálnice. Pestrostí podnětů vzniká prostor pro možnou objížďku, radí trenérka paměti

Je to právě proto, že krátkodobou paměť řídí jiná část mozku než tu dlouhodobou, epizodickou, například. A ty okruhy jsou na sobě nezávislé. Jaké struktury v mozku se tedy podílejí na zapamatování. Je to Prefrontální kortex, to je část čelního laloku, potom Hipokampus, to je část spánkového laloku, a také Amygdala, což je součást limbického systému, který řídí naše emoční prožívání.

A třeba trochu překvapivě také Mozeček, který byl dlouho považován za centrum řízení svalového napětí, koordinace a rovnováhy. Ale ukazuje se, že se významně podílí například na ukládání i do tzv. procedurální paměti, což je paměť třeba pro pohyb, ovládání různých přístrojů a podobně.

Co kapacita naší paměti? Je vůbec nějak omezená?
Trenéři paměti říkají, že naše kapacita paměti je nekonečná. To jsem možná přehnala, ale že je neomezená. S tím já úplně nesouhlasím, myslím si, že paměť je kognitivní funkce, která souvisí s řadou dalších kognitivních funkcí.

Klinická psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Zuzana Říhová vystudovala magisterský obor Psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Absolvovala prezenční část výcviku v gestalt terapii při IVGT v Praze a řadu kurzů zaměřených na psychodiagnostické metody, psychosomatiku, relaxační metody a práci s tělem. Zaměřuje se na individuální, párovou a skupinovou psychoterapii, psychodiagnostiku a kognitivní trénink.

Tedy pro to, abychom si mohli dobře informace ukládat, musíme být schopni také rozvinout nějakou strategii toho zapamatování. A pokud je limitovaná tato dovednost, tak potom je limitovaná i samotná paměť.

Ale když jste se ptala na kapacitu naší paměti, tak existuje teorie Millerova čísla a ta říká, že naše schopnost napoprvé si zapamatovat určitý objem prvků se pohybuje mezi pěti až devíti prvky. Millerovo číslo se uvádí jako 7 plus minus na každou stranu 2 prvky. Abychom si jich uložili víc, tak už potřebujeme většinou nějakou mnemotechnickou pomůcku nebo častější opakování.

Celou radioporadnu o paměti s psychoterapeutkou Mgr. Zuzanou Říhovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.