Farářka Oubrechtová: Nejvíce lásky nacházíme, když ji začneme dávat. A buďme vděčni za to, co máme

Pozvání do studia přijala žena, která pomáhá druhým unést život takový, jaký je. A která věří, že smíření začíná odvahou k pravdě. Farářka Církve československé husitské a také nemocniční kaplanka Erika Oubrechtová.

Vánoce jsou krásné v tom, že je člověk v různém životním období prožívá jinak. Jen se do té krásy musíme pustit.
Erika Oubrechtová, farářka Církve československé husitské

Proč máme ve vánoční čas tak silnou potřebu být někdy až křečovitě lepší? Nebo je to jen můj dojem?
Vánoce jsou velmi pestré, je to obrovská škála emocí, pocitů, zážitků a představ, jak by to mělo probíhat. V našem křesťanském světě, v našem duchovním rozpoložení máme čtyři týdny adventu, kdy se máme připravovat na to, co přijde na vánoční svátky.

Čtěte také

Farářka Oubrechtová: Líbí se mi, že se na Vánoce snažíme být lepší. Darem je ale každý obyčejný den

Když jsem se ptala lidí kolem sebe, i z nevěřícího prostředí, co pro ně Vánoce znamenají, tak velmi často odpověď zněla, že konečně přichází klid po tom předvánočním shonu a přípravách.

Celý svět trošku utichne a klid dominuje. A pak mi přišla velmi zajímavá odpověď, která souvisí se slunovratem, že najednou přichází období naděje, protože noc opravdu reálně končí. A teď jsme se konečně opět dočkali více světla.

Hovoříte o naději. Ovšem jsou i lidé, kteří se necítí v tomto období šťastní.
To je naprosto oprávněné, protože my bychom měli být na Vánoce šťastní, což je někdy svazující a křečovité. Bohužel s Vánocemi je spojen i obrovský stres, který člověku někdy sebere tolik energie, že je rád, že vůbec vstane, oblékne se a udělá základní věci během dne.

Když člověk uvaří dobré jídlo, tak ho vychutnává vlastně dvakrát. Poprvé, když ho sám jí a podruhé, když jej nabídne druhým.
Erika Oubrechtová, farářka Církve československé husitské

A pak bych radila, vím, že to zní jako otřepaná floskule, ale neměli bychom na sebe mít tak velké nároky. Když jsme ve stavu, kdy prožíváme hluboké bolesti, ztrátu někoho blízkého. I ztráty k životu patří, ale o Vánocích je prožíváme mnohem intenzivněji.

Čtěte také

Neúspěchy jsou někdy skvělá věc, usmívá se farářka Erika Oubrechtová, která miluje v kázání humor

Vánoce jsou z mého pohledu krásné v tom, že je člověk v různém životním období prožívá jinak. Mohou být velmi krásné, když se do té krásy pustíme. Jak jsme prožívali Vánoce jako děti. Pak nastane zlom, když se člověk dozví něco, co ti dospělí tají. A začíná Vánoce řešit sám a dělá je pro ostatní.

A pak i v onom starším, pokročilejším a zkušenějším věku, kdy už některé věci pustíte, protože na ně buď nemáte sílu, nebo zkrátka už vidíte věci jinak, ale máte zkušenost a prožíváte Vánoce skrze své blízké.

Někde jsem četla, že když člověk uvaří dobré jídlo, tak ho vychutnává dvakrát. Poprvé, když ho jí a podruhé, když jej nabídne druhým. Mnohdy ani nemusí sám jíst, ale když vidí, jak to jídlo chutná dětem a blízkým lidem, tak to je veliká radost. A rád uvaří znovu.

Čtěte také

Mám obrovské štěstí, že se k lidem mohu dostávat během jejich důležitých chvil v životě

Nejvíce lásky tedy nacházíme, když ji začneme dávat někomu jinému?
Ano, a myslím, že k tomu člověk musí dozrát. U dětí to takto ještě nefunguje. A když se nám podaří dozrát k tomu, že dárky raději dáváme, než dostáváme, což si myslím, že skoro všichni věkem dozrajeme do tohoto bodu, tak je krásné vidět tu dětskou radost pod vánočním stromkem. I když už tuší, že to je jinak, než jak se říká. Tu energie dětí je úžasná a nabíjí nás.

Vánoce by měly být o poodhalení tajemství. A musí tam být láska. Bez lásky to nejde. Bez lásky nejde nic.

Kdybychom si z našeho povídání měli odnést jednu jedinou věc do štědrovečerního rána, která by to měla být?
Podle mne je základ křesťanství v tom, že Ježíšek nepřišel do nablýskaného paláce, kde je všechno perfektní. Přišel někam, kde ho nikdo nečekal, přišel k chudým lidem, kteří byli na cestě a neměli ani svůj domov. Proto, abychom my mohli svoje bolesti odevzdat. A on nás má přesto stejně rád.

Erika Oubrechtová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Takže se mějme rádi, mějme rádi naše blízké a buďme vděčni za to, co máme. I když toho je třeba malinko, i když je to jinak, než si představujeme, i když je to jinak, než bychom chtěli. Stejně tady máme sílu, která nás zvedá a přesahuje.

Říká farářka Erika Oubrechtová. Děkujeme za tohle vánoční poselství.