Paréza čili obrna lícního nervu kontra mozková mrtvice. Jak se liší příznaky a příčiny onemocnění?

Markéta Tučková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Nejdříve se zastavme u samotného lícního nervu. Kudy přesně vede a jaké jsou jeho funkce?
Lícní nerv patří mezi tzv. hlavové nervy, to znamená, že jeho jádro, jeho počátek je v mozku, respektive v mozkovém kmeni. A jeho funkce je především motorická, tedy z většiny ovládá svaly. Mimo to ale ještě přináší informace z přední části jazyka, co se týká chuti. A pak přináší i tzv. senzitivní informace z oblasti ušního boltce a zevního zvukovodu.

Lícní nerv ovládá svaly v obličeji, zčásti je zodpovědný za chuť, za vnímání bolesti v oblasti ucha a má na starosti i sekreci slz a slin.
MUDr. Markéta Tučková, oddělení neurologie Oblastní nemocnice v Náchodě

A dále ještě obsahuje tzv. vegetativní parasympatická vlákna, jimiž ovládá slznou žlázu a slinné žlázy, konkrétně podčelistní a podjazykovou. Takže tento nerv ovládá hybnost mimických svalů v obličeji, zčásti je zodpovědný za chuť, zčásti i za vnímání dotyku a bolesti v oblasti ucha a pak má ještě na starosti sekreci slz a slin.

Čtěte také

Příčinou obrny lícního nervu může být i cukrovka. Jde o jeden z 12 nervů vycházejících přímo z mozku

Tedy je to velice důležitý nerv pro fungování našeho obličeje. A obrna lícního nervu je stav, kdy nám v obličeji přestane něco fungovat. Někomu například nejde mrkat, nejde mu zavřít oko, může to být i povislý oční nebo ústní koutek, což nás samozřejmě vyděsí. Tyto příznaky bývají alarmující, protože to jsou i průvodní znaky mozkové mrtvice.

Jak poznat onen rozdíl? Jestli jde v uvozovkách pouze o obrnu lícního nervu, nebo je třeba volat rychlou záchrannou službu a mohlo by se jednat o mozkovou mrtvici, o cévní mozkovou příhodu?
Ten rozdíl velice obecně vysvětlím. Pakliže se jedná o cévní mozkovou příhodu, tak většinou bývá postižena jen dolní polovina obličeje. U periferní obrny bývá naopak vždy postižena jak horní, tak dolní půlka obličeje. To znamená, že bývá postiženo oko a ústní koutek, ten postižený nedobře krčí čelo, nezvedne obočí, bývá právě postižena i sekrece slz, nebo je zvýšena jejich sekrece.

Mozková příhoda vznikne během sekund či minut, kdežto periferní obrna se rozvíjí hodiny, někdy i během několika dnů.
MUDr. Markéta Tučková, oddělení neurologie Oblastní nemocnice v Náchodě

Oko může být zarudlé, pacient ho většinou nedovře, zůstává tam taková škvírka, případně může dojít až k tzv. Bellově příznaku. Ten znamená, že při pokusu o otevření se oko vytočí vzhůru a my vidíme jen jeho bílou část.

A zároveň bývá postižena i ta dolní větev, bývá tedy povislý koutek, nelze vycenit zuby, nelze našpulit ústa ani zapískat. Při těžším postižení může dojít i k vytékání slin z ochrnutého koutku a může nastat i porucha výslovnosti v důsledku parézy, zkrátka ochrnutí toho koutku.

Čtěte také

Rychlá pomoc pracuje pro mozek. Při mrtvici hynou každou minutu miliony neuronů. Jaké jsou příznaky?

A u cévní mozkové příhody? Tady je důležité to onemocnění rychle rozpoznat.
U mozkové příhody bývají většinou ještě další příznaky. Nebývá jen izolovaný pokles ústního koutku, ale postižený mívá problémy i na končetinách, na stejnostranné ruce a noze, může mít i poruchu řeči, nejen v důsledku poklesu koutku, někdy může produkovat tzv. neologismy, tedy úplně nelogická slovní spojení a výrazy.

A pak je tam také rozdíl v čase. Mozková příhoda vznikne ve chvíli během sekund či minut, kdežto periferní obrna se rozvíjí hodiny, někdy i během několika dnů.

Jaké jsou příčiny tohoto onemocnění? Může být spojeno i s nějakými zubařskými zákroky? V čem spočívá léčba? Celou radioporadnu s MUDr. Markétou Tučkovou z oddělení neurologie Oblastní nemocnice v Náchodě si můžete poslechnout v našem audioarchivu.