Sedavý způsob života nás nenutí tolik dýchat. Hrudní koš je tuhý, což vede k blokádě a bolesti zad

6. listopad 2024

Hostem radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové je primářka rehabilitačního oddělení trutnovské nemocnice MUDr. Silvie Šidáková. A zaměříme se na akutní bolesti zad a čím mohou být způsobené. 

Pojďme začít situací, kdy může být zaměněna nějaká blokace páteře a bolesti s tím spojené s infarktem. To znamená, že jakmile člověka začne bolet na hrudníku, tak se obává, že má problém se srdcem. Ale nemusí to tak být.
Tato situace bývá poměrně častá, hlavně v dnešní době, kdy hodně sedíme a náš hrudník bývá tuhý, příliš s ním nepohybujeme ani ve smyslu dýchání. Tedy pravdu se může stát, že člověk zažije takový akutní stav, kdy ho bolí na hrudi, střílí mu to třeba pod lopatku nebo pod prso a samozřejmě ho to vyděsí.

Člověk cítí bolest na hrudi a může to vypadat na infarkt. A rozlišení od zablokované páteře není vždy úplně jednoduché.
MUDr. Silvie Šidáková, primářka rehabilitačního oddělení v trutnovské nemocnici

Člověk je vynervovaný a může mít i pocit rychlejšího dýchání, opotí se a opravdu to může vypadat na infarkt. Já bych chtěla zdůraznit, že ale ono rozlišení není vždy úplně jednoduché, protože známe případy, kdy měl někdo infarkt a nic zásadního mu nebylo. A opačně.

Čtěte také

Ale takový základní rozlišovací momentem by mohlo být, že obecně u infarktu je bolest skutečně krutá a často má člověk potíže s dechem. Nemůže dýchat a vadí mu i poloha vleže, má potřebu se posadit. Prostě vadí mu i pohyb. Tedy to je takový docela dobrý rozlišující moment u bolestí na hrudi nebo bolestí v oblasti srdce obecně.

Ty mohou být způsobené třeba nějakou blokádou. Nejčastěji blokádou čtvrtého žebra, to je poměrně častá věc. Ale tady nejsou ty bolesti většinou ne tak prudké, může nás tam jakoby takzvaně píchnout. Ale když se rozhýbeme, tak se to lepší, mění se to třeba i při změně polohy, což právě u infarktu nebývá.

Obecně platí, že když je člověku opravdu špatně a bolí ho na hrudi, měl by jít vždy k lékaři nebo si zavolat si sanitku. Aby se udělalo vyšetření srdce na EKG, eventuálně laboratorní vyšetření. Protože rozlišit infarkt je nutné.

Když člověk sedí, tak příliš nedýchá. Hrudník je tuhý a má tendenci ke stahování svalů. Pak i žebra nejsou v uvozovkách tam, kde mají být.
MUDr. Silvie Šidáková, primářka rehabilitačního oddělení v trutnovské nemocnici

Když si člověk zablokuje například žebra nebo krk, z čeho to vzniká? Je to z nezdravého životního stylu a z častého sezení?
Ano, je to určitě zejména kvůli sedavému způsobu života, který nás v současné době provází téměř ve všech profesích. Protože žebra patří k hrudnímu koši a hrudní koš je orgán určený k dýchání, má se při dýchání hýbat. A když člověk sedí, tak příliš nedýchá. To si asi uvědomujeme všichni, že v sedě nemáme potřebu dýchat tak, jako když budete třeba pracovat na zahradě.

Čtěte také

Náš hrudník je tuhý a má tendenci ke stahování svalů, které jsou přilepeny na žebra. Ony pak těmi žebry otáčí, a to je ta blokáda. Často taková situace vzniká právě při dlouhodobém sezení, což se může projevit i nějakým akutním stavem a bolestí. Ale příčina je prostě v hrudním koši, který je nepohyblivý a tuhý. A tím pádem i žebra nejsou v uvozovkách tam, kde mají být.

Jak ten hrudník uvolňovat, když někdo dlouhodobě sedí? Stačí se prodýchávat nebo bychom měli vypnout hruď, trošku si zacvičit aspoň na židli?
Když hodně sedím a ani nemusím mít nějaké zásadní potíže, tak by bylo dobré, kdyby si lidé uvědomili, že ta poloha prostě není vhodná. A je dobré se naučit nějaké takové grify, jak při tom sezení si hrudní páteř trošku protáhnout. Můžeme se občas prodýchnout, ale hlavně bychom se měli naučit nějaké kompenzační cvičení, které nám pomáhá hrudní páteř napřímit.

A především sezení v zaměstnání kompenzovat potom ve svém volném čase. Když po práci půjdeme do kavárny, večer do kina a ještě se budeme koukat na televizi, tak toho pohybu moc mít nebudeme. Ale stačí přirozený pohyb, když budeme chodit pěšky, do schodů nebo po ulici, tak při normálním klasickém dýchání, které ani nemusíme nějak zásadně trénovat, už hrudník trošku pracuje. Takže začít chodit.

V našem oboru je mnoho souvislostí, což znamená, že často v místě, kde nás něco bolí, není ta samotná příčina.
MUDr. Silvie Šidáková, primářka rehabilitačního oddělení v trutnovské nemocnici

Při cvičení a rehabilitaci dojde k uvolnění blokád, protažení stažených a napjatých svalů, plus k nácviku a změně pohybových stereotypů sedu. Naučíte se třeba jak si v práci trošku pomáhat třeba tím, že budete tlačit rukama do stolu, také tím se vám už napřimuje hrudník.

Čtěte také

Budete vědět, že se máte třeba každou hodinu trošku projít a můžete se naučit nějaké cviky, že se například opřete o zeď a prostě si v tom protažení pomáháte. A jiná cesta prostě není.

V našem oboru je mnoho souvislostí, což znamená, že často v místě, kde nás něco bolí, není ta samotná příčina. Například bolest pod lopatkou pobývá často spojena s nějakým staženým svalem, který opět souvisí s funkcí našeho hrudníku jako celku. Takže na rehabilitaci se prostě snažíme ty svaly uvolnit.

Často to souvisí se žebry a s celkovou funkcí hrudníku a bránice, která je hlavní dýchací sval. Ta nám pomáhá při pohybu hrudníku. Takže správně by měl terapeut vyšetřit celého člověka stejně jako lékař. A ošetřit vícero těch míst.

Jak rozpoznat bolest zad z namožení a ze špatného pohybu od vyhřezlé ploténky? Čím si sami můžeme pomoci? A co tzv. houser. A jaké jsou metody vyšetření, když máme problémy se zády? Vše k poslechu v radioporadně s MUDr. Silvií Šidákovou, primářkou rehabilitačního oddělení v trutnovské nemocnici.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.