Kateřina Málková přišla při požáru o dva koně. Celý jezdecký svět se semkl a přispěl na obnovu stájí

25. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kateřina Málková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Na přelomu srpna a září došlo ve sportovní stáji Málek v obci Boháňka na Jičínsku k tragické události, kdy při požáru stájí bohužel uhynuli dva skvělí závodní koně parkurové jezdkyně Kateřiny Málkové. Kompletní jezdecký svět se ale dokázal semknout a přispěl rodině Málkových na obnovu jejich celoživotní práce.

Symbolický šek na 1 285 000 korun byl Kateřině předán v minulých týdnech na závodišti v Chuchli. Jsem moc rád, že Kateřina Málková přijala i naše pozvání do Českého rozhlasu Hradec Králové.

Kateřina Málková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Parkurová jezdkyně Kateřina Málková se u koní pohybuje od malička, díky svému otci, jenž se dříve věnoval skokovému ježdění. Závodí od dvanácti let a jejím velkým úspěchem je vítězství v Poháru národů v Budapešti. Z jezdeckého sportu uznává Aleše Opatrného a svého tátu Miloše. "Věnoval se mi od malička, ačkoliv to nebylo vždy úplně jednoduché," říká Katka.

Co jste říkala na tu neuvěřitelnou vlnu solidarity?
Popravdě, bylo to pro nás neuvěřitelné. Ukázalo se, že se jezdecký svět se dokáže semknout a dokázal nás podpořit, abychom mohli pokračovat v tom, co děláme celý život. Koně jsou součástí mého života.

Každý kůň je jiný a potřebuje odlišný přístup. Musíte přijít na to, jak s ním pracovat, aby se z něj stal kůň vynikající.
Kateřina Málková, parkurová jezdkyně

Když člověku, který se celý život věnuje koním, dva tragicky odejdou, může to pro něj znamenat i konec jeho kariéry?
Pro někoho by to mohl být i konec, ale pro mě tedy ne. I když je to velká rána, člověk musí v podstatě začít s novými koňmi a udělá vám to, řekněme, čáru přes rozpočet. Protože počítáte s tím, že koně, který jste si vychoval, ještě nějaký rok mohou závodit. A bohužel najednou nemáte své dva nejlepší koně, tak je to složité.

Čtěte také

Vybraná částka je obrovskou podporou. Už víte, na co ty peníze použijete? A budete dál sportovat a závodit?
Ano, to mohu říct s jistotou, že budu pokračovat. A právě díky této podpoře a finanční částce můžeme vše obnovit a snad i malinko vylepšit. Ráda bych použila část peněz i na nového koně. Hodně o tom přemýšlím. A musím zmínit ještě jednu neuvěřitelnou věc, protože mi zavolal jeden pán z Moravy, který vlastní stáj, že by mi rád jednoho koně také věnoval. Tento týden bych se tam měla jet podívat, jestli si nějakého nevyberu.

To je jistě radost, vybírat si koníka.
Na jednu stranu určitě, ale na druhou stranu člověk je raději v tom, v čem si je jistý a ví, co doma má. Ovšem člověk se musí koukat dopředu, vždycky se může něco takového přihodit, člověk si nepřipouští, že by to mohl být zrovna on. Teď se budu určitě radovat z každého malého úspěchu, který mě potká.

Čtěte také

Plyne z toho neštěstí pro vás také nějaké ponaučení?
Ano, velké. Vím už například, že kouřová čidla nebo nějaký kamerový systém jsou pro mě nezbytností, abych mohla v klidu usínat. Každému bych teď doporučila, že to není blbost, ale je zapotřebí to pro jistotu mít.

Vzpomenete si na okamžik, kdy vás poprvé posadili na koně?
To vůbec ne, protože můj taťka byl parkurový jezdec, takže jsem byla asi hodně maličká. Vůbec si nevzpomínám, kdy to bylo poprvé. Asi když jsem byla batole a mohla jsem aspoň trošku sedět. Čertík byl můj první poník, který to vše odstartoval, moji jezdeckou kariéru.

Životní láskou parkurové jezdkyně Kateřiny Málkové jsou koně

A proč právě parkur? Proč ne třeba dostihy?
Jak už jsem řekla, přivedl mě k tomu můj taťka a už jsem u parkuru zůstala. Podle mě je parkur adrenalin a baví mě. Na dostihy nemám úplně váhu.

Čtěte také

V čem je podle vás krása parkuru? Tak když se na to člověk dívá, jak jezdec tvoří se svým koněm sehranou dvojku. Ladný a krásný pohyb, až to vypadá, že to je brnkačka. Ale to tak asi není.
To velmi často slýchávám, že si vlastně jen sednu na koně a on to udělá za mě. Bohužel to tak není. Všichni, co si to vyzkoušeli, mají problém ze začátku problém třeba se i jen udržet v sedle. Opravdu to není úplně jednoduché, obzvlášť protože každý kůň je jiný, každý potřebuje malinko jiný přístup a o to je to složitější. Musíte přijít na to, jak s tím koněm pracovat, aby se z něj stal kůň vynikající.

Jak dlouho to trvá, než se sžijete s novým koněm?
To záleží vždy na tom koni, jestli si zrovna sednete. S některým koněm ta souhra nemusí přijít vůbec. Ale s některým naopak jdete poprvé nebo podruhé a říkáte si, že ho vlastně znáte a můžete jezdit cokoli. Je to opravdu velmi individuální.

Čtěte také

Co se pak týče soutěží, tak je to také jiné, protože soutěží dohromady ženy i muži.
Ano. Zrovna teď jsem někde četla, že je to jediný sport na olympiádě, kde muži a ženy závodí dohromady. Ale neřekla bych, že muž má nějakou obzvlášť velkou výhodu. Práce s koněm je individuální.

A vaše největší jezdecké úspěchy?
Tak určitě jsou to medaile z mistrovství republiky v juniorech a mladých jezdcích, také jsem se zúčastnila mistrovství Evropy juniorů ve Španělsku a poté mistrovství Evropy v mladých jezdcích.

Co vás čeká teď v nejbližších dnech? Vy také studujete vysokou zemědělskou?
Ano, Českou zemědělskou univerzitu, přímo obor Výživa zvířat. Ráda bych zůstala u zvířat.

Kateřina Málková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celý koňácký rozhovor s parkurovou jezdkyní Kateřinou Málkovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související