Některé rodinné tradice přetrvávají. Rodina Bohdaských se chovu koní věnuje už od 17. století

16. únor 2019 11:10
Zprávy

Rodina Bohdaských z Náchodska si svou lásku ke koním pěstuje už přibližně 400 let. Zkušenosti si především mužská část rodu předává z generace na generaci. Ve své stáji mají pan Václav a jeho syn Martin momentálně pět koní, z toho dvě březí klisny. Do Městce u Nahořan se za nimi vypravila reportérka Jana Házová. 

Stojíme uprostřed stájí s otcem a synem Václavem a Martinem Bohdaskými. Kam až sahá rodinná tradice chovu koní?

Mladých chovatelů koní je málo. Oproti tomu stoupá zájem o sportovní jezdectví

Koně - láska na celý život (ilustrační foto)

V České republice žije podle Ústřední evidence koní momentálně zhruba 90 tisíc těchto zvířat. To je třikrát víc, než před 30 lety. Zatímco dřív si lidé nejčastěji svého koně vychovali od hříběte, dnešní trend je spíš nákup dospělého zvířete ze zahraničí. Podle některých chovatelů také ubývá zájem lidí o práci u koní. Proč tomu tak je, to zajímalo reportérku Janu Házovou.

„Náš rod je hodně starý. Nejstarší zápisy a rodné listy mám ze 17. století. A to byli všechno lidé, kteří hospodařili na polích a samozřejmě nebyla žádná mechanizace, tak k tomu potřebovali koně. A vedlo toho, že ti koně pro mé předky pracovali, tak se jim také stávali zálibou," doplňuje Václav Bohdaský.

Syn Martin pokračuje v rodinné tradici. Láska ke koním se prostě nezapře.
„Určitě. Otec mne k tomu přivedl. Ale vzhledem k mé váze, která trošku narostla a také s ohledem k věku, jsme se už zaměřili především na onu chovatelskou část. Momentálně tu máme dvě starší klisny, které letos čekají hříbata. A jsou tu také rok a půl stará hříbata, jejich potomci."

Koně - láska na celý život (ilustrační foto)
Koně - láska na celý život (ilustrační foto)|foto: Fotobanka Pixabay

„Miláčci jsou všichni. Každý kůň je jiný, je to jako s lidmi. A co ten chov všechno obnáší? Můj režim je takový, že ráno v sedm hodin jsem už ve stáji. pustím koně ven, vykydám, připravím krmení a potom jdu sám na snídani. Můj děda i táta mi vštěpovali, že nejdříve se musí nažrat všechna zvířata a potom teprve hospodář," říká Václav Bohdaský.

Stává se také někdy, že se hospodáři nechce ráno vstávat?

„Člověk ví, že tu práci musí udělat. Zvířata tady máme a nejen koně, také takové drobné hospodářství. Takže potřebují každodenní péči," usmívá se syn Martin.

Divocí koně na Josefovských loukách. Spásáním vegetace a narušováním terénu pomohou ptákům

Divocí exmoorští koně budou v Ptačím parku Josefovské louky

Divocí exmoorští koně budou do Ptačího parku Josefovské louky vypuštěni v sobotu 20. ledna. Ptačí park Josefovské louky prochází razantním rozvojem. Díky úžasné podpoře dárců vykupuje nové pozemky, na kterých pak hospodaří co nejšetrněji pro ptáky. Nyní jim s tím budou pomáhat i čtyřnozí pomocníci.

A otec Václav jej hned doplňuje: „Ona pravidelnost musí být. Pokud by pravidelná péče nebyla, tak to může být i zdroj nemocí. A každý, kdo chce dělat u koní, tak si to musí rozmyslet. Není to motorka. Když nemáte chuť nebo peníze na benzín, tak se motorka odstaví. Kůň ale nikoliv."

Láska ke koním se v rodu Bohdaských předává z pokolení na pokolení už po mnoho let. A jak se zdá, bude tomu tak i nadále. Martin má dvě děti a už i ty ve věku sedmi a čtyř let ke koním pravidelně dochází a starají se o ně. 

autoři: Jana Házová , baj
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější zprávy

Zprávy z iROZHLAS.cz