Jakmile něco na zahradě sklidíme, vezmeme nůžky nebo pilku a uděláme průklest či zkracování větví

František Hlubocký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Opět nastaly vysoké teploty, co na to naše zahrada?
Já říkám, všechno špatné, je pro něco dobré a také obráceně. Tady musí každý zvažovat, co pěstuje a jak je to citlivé na zálivku. Zalévat raději na večer a třeba jednou za dva dny si rozdělit zahradu na dvě až tři části, záleží, kolik máme vody k dispozici. Ale vždy to, co zaléváme, zalijeme hodně. Aby se voda pěkně prosákla až dolů do země.

Čtěte také

I rostliny mohou v létě trpět úpalem nebo úžehem. Posekanou trávu nevyhazujte, nastelte ji na záhony

Protože takové to pokropení celé zahrady není příliš účelné. Z té povrchové vrstvy se voda velmi rychle odpaří. A zaléváme na večer také proto, že už přicházejí chladnější hodiny a nesvítí slunce, a voda se tolik neodpařuje. Aby se rostliny stihly do rána pěkně napít.

Asi zalévat nejlépe odstátou vodou. Ale když ji nemáme, tak pomůže i ta z normálního vodovodního kohoutku.
Nevadí, co se dá dělat. Ale ta odstátá je samozřejmě lepší. A můžeme mít také na zahradě hodně dlouhou hadici, aby to byl takový trošku průtokový ohřívač na vodu. Než těch třeba 10 metrů doteče, tak se také voda trochu ohřeje.

Keři či stromku průklestem pomůžeme. Prosvětlíme ho a také mu ulevíme, kořeny začnou mít najednou méně žíznivých listů.
František Hlubocký, zahradní rádce

Sklidíme rybíz. Keře se pod návalem úrody úplně rozpadají. Jsou tam i dlouhé větve, které nevypadají dobře a některé jsou i dost staré.
Jakmile něco sklidíme, třeba rybízy, angrešty, nebo už i mnohdy teď letní ovoce, tak vezmeme nůžky nebo pilku a uděláme průklest či zkracování. Když si představíme keř rybízu, který je starší, má přehršel větví, z čehož jsou některé světlé a běží kolmo nahoru a některé s tmavou kůrou se ohýbají k zemi, tak nebát se a vystříhat všechno.

Čtěte také

Aby bylo vlhko, ale ne moc, a dost sluníčka, ale ne velký žár. To je pro pěstitele nejdůležitější

Uvnitř keře nechat jen zdravé, pěkné a mladé výhonky, co jdou nahoru. Protože tomu keři pomůžeme. Jednak ho prosvětlíme, nebudou se tam v zimě nebo už teď na podzim zdržovat choroby a škůdci, to je jedna věc. A druhá věc je, že mu ulevíme, protože na každé staré větvi, která už by příští rok neměla dobré ovoce, jsou listy, které odpařují vodu.

A tak kořeny najednou začnou mít méně hladových nebo žíznivých listů, kam musí vodu dodávat. Takže celé rostlině prospějeme a totéž platí pro ovocné stromy. Taková jednoduchá zásada je, cokoliv proklestíme nebo prořežeme po sklizni, tak tomu vůbec neublížíme.

Když stromku způsobíme nějaké větší rány, je dobré je zatřít, stačí třeba obyčejný bílý latex, nebo stromový balzám či štěpařský vosk.
František Hlubocký, zahradní rádce

Tahle akce by tady u nás v nížině, kde je teplo, měla skončit asi tak do konce září, protože některá jablka jsou zralá až na začátku nebo v polovině září. Tedy zhruba do konce září bychom průklest měli dokončit.

Čtěte také

Všichni, co se hrabou v zemi, mají daleko méně psychických chorob. Kontakt s půdou prostě dělá divy

A onen průklest můžeme dělat kdykoliv i v těch horkých dnech?
Můžeme to dělat navečer, aby nám nevadilo to vedro, abychom se u toho moc nepotili. Stromku je to jedno, naopak my mu ulevíme, když odstraníme vše staré, co už stejně nemá nějakou budoucnost, od čeho můžeme očekávat nějaký výsledek.

Když stromku způsobíme nějaké větší rány, je dobré je zatřít, stačí třeba obyčejný bílý latex, nebo stromový balzám či štěpařský vosk. Zatřeme rány, aby se lépe zacelily a zase se z nich neodpařovala voda.

Lada Klokočníková a František Hlubocký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu se zahradním rádcem Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audioarchivu.