Orchidej je krásná, tajemná a nevyzpytatelná. Zahradník František Hlubocký poradí s jejím pěstováním

25. leden 2023

Také obdivujete za oknem bytů krásné orchideje a říkáte si, jak to ti druzí dělají, že jim tak krásně kvetou? Pro všechny, kteří mají rádi orchideje je dnešní radioporadna. Zjistíme, jak začít, jak přesazovat a zalévat, jaké druhy orchidejí existují. Pozvání přijal zahradník František Hlubocký.

František Hlubocký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Co to je vlastně orchidej? Jak byste popsal tuto květinu, kterou mnozí považují za výjimečnou?
Je krásná, tajemná a nevyzpytatelná. Dříve bylo v povědomí lidí jen několik druhů a orchidej byla takovým symbolem bohatství, někdy až pýchy. Také se neměla dávat řezaná mladému děvčeti. To byla květina pro vyzrálé dámy, když se šlo na návštěvu.

Orchidej musí mít v kořenech vzduch. Její kořeny se nesmí dotýkat vody, protože potom hnijí. To je jedna z nejčastějších chyb.
František Hlubocký, zahradní rádce

Je to ale druhá největší čeleď v rostlinné říši. Každý rok se popisují desítky nových druhů. Už je někdo spočítal?

Čtěte také

Nevím, nejsem botanik. Ale vezmu to malinko botanicky, orchideje, co se prodávají u nás, jsou z tropického pásma, jsou to rostliny epifytické a terestrické. To jsou rostliny, které žijí jakoby přichyceny na nějakém kmeni stromu, v hrubé kůře, v rozsedlině skály či kamenů. Proto mají dlouhé kořeny, o kterých se říká, že jsou vzdušné.

Ony jsou vzdušné i nejsou. Rostlina s nimi dýchá, ale zároveň se přidržuje na podložce, protože nepouští kořeny do země dolů. Drží ji a hlavně nahrazují ty, které odcházejí, protože v tropech vše rychle roste. Ale protože není v zemi, která má v sobě vodu, tak ony vzdušné kořeny jsou schopné zachycovat stékající vodu při deštích a v ní rozpuštěné živiny.

Orchideje ovšem najdeme i na loukách v Krkonoších, takřka úplně všude po celém světě.

Čtěte také

Protože u nás rostou právě ony terestrické. To značí, že to jsou orchideje, které rostou v zemi, mají své kořeny v zemi a tam berou výživu ve vodním roztoku. A možná ony orchideje, které žijí u nás v zemi, daly celé čeledi nebo i celému rodu, jméno.

Mnozí už jistě slyšeli o vstavači májovém či vojenském. Jsou to krásné orchidejky, která roste i tady v okolí Hradce Králové a Pardubic na vlhkých loukách roste. Ale byla málem v naší přírodě vyhubena, protože se sbíral její kořen. O tom kořeni se věřilo, že podněcuje sexuální touhy. Protože jejich kořínek tvoří takové dva válečky připomínající varlata. A od latinského názvu tohoto orgánu jsme se posunuli až na celý rod květin.

Jak správně zalévat orchideje?
Orchidej potřebuje takovou střídavou zálivku. Ona, jak je zvyklá ze své domoviny, kde sedí někde na nějaké kůře a vodu má, až když prší. Tedy nejlépe zalévat za týden či za 10 dní. Někdo to dělá tak, že květináč namočí do kbelíku s vodou třeba na hodinu nebo na dvě.

Čtěte také

Já jsem trošičku lenivější, takže používám speciální květináče na orchideje, které má v prostředku dna vypouklou část, takže orchidej nedosedne až na dno. Nebo tam nasypu třeba vrstvu keramzitu, takové 2 až 3 centimetry. A orchidej sedí nad ním.

Takže pak ji zaliji, když už se mi zdá, že je to suché. Tak to proleji tak, aby se voda prosákla až dolů mezi keramzit. Ale pozor, nesmí být namočené dno květináče, kde jsou kořeny.

Orchidej musí mít v kořenech vzduch. Její kořeny se nesmí dotýkat vody, protože potom hnijí. To je jedna z nejčastějších chyb, proč odumírají. A doba úplného sucha mezi jednotlivý zálivkami orchidej trochu dráždí. Začne mít strach o život a začne zakládat poupata.

František Hlubocký a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou orchidejovou radioporadnu se zahradním rádcem Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.