Indická čočková polévka. Trocha exotiky na středoevropském stole nemůže nikdy uškodit

Vaříme s Habadějem

Dnes si připravíme tzv. „obědovou polévku". Tak většinou doma říkáme hustým polévkám, které směle s kouskem pečiva nahradí vydatný oběd. Mezi nejoblíbenější patří například gulášová, fazolová, dýňová, rajčatová a třeba i čočková.

Náročnost snadné
|
Typ jídla oběd

V průběhu let se změnily názory odborníků na spoustu potravin. Některé dříve doporučované jsou dnes diskutabilní a naopak. S vědeckým výzkumem se také zpřesnily hodnoty zastoupení vitamínů a minerálů v různých potravinách. 

Ingredience
  • 200 g červené čočky
  • 1 litr zeleninového vývaru
  • 1 cibule
  • česnek
  • 1 polévková lžíce strouhaného zázvoru
  • 3 středně velké brambory
  • 2 mrkve
  • 2 rajčata
  • kari koření
  • půl kávové lžičky kurkumy
  • půl kávové lžičky chili koření

Ovšem jedním z mála jídel, které dříve i dnes vévodí zdravému jídelníčku, zůstávají polévky.

Nakonec i naše babičky a prababičky dobře věděly - že „polévka je grunt“. Dobře to věděly, často to říkaly a my tuhle větu říkáme často také. Je to totiž pravda - dobrá polévka je prostě základ! Naši předkové to věděli lépe než my, a tak si polévku dopřávali každý den.

Možná to bylo také tím, že byla levným jídlem, zároveň ale vydatným a zdravým. Proto se přinášela často na stůl již ráno, aby dodala na dlouho energii mužům, ženám i dětem, kteří se pak vydávali pracovat celý den na pole.

Postup:
Nejprve si připravíme zeleninu. Cibuli nakrájíme na menší kostičky, česnek nasekáme nadrobno, mrkev nakrájíme na kolečka a brambory na menší kostky.
V hrnci rozpálíme olej, přidáme cibuli, česnek a všechno koření - zázvor, kari, kurkumu i chili. Všechno krátce zarestujeme. Cibule zesklovatí a změkne a vytvoří se nám v hrnci krém. Aby česnek nezhořkl, můžeme podlít trochou vody.
Pak ke koření přisypeme brambory, mrkev a propláchnutou čočku. Všechno dobře promícháme, krátce opečeme a nakonec zalijeme vývarem.
Polévku vaříme asi půl hodiny.
Pět minut před koncem vaření přidáme na kostky pokrájená rajčata a případně dochutíme solí a kořením.

Složení polévky procházelo obměnami po celý rok. Zatímco na podzim a v zimě to byly spíše hutnější polévky luštěninové a zeleninové, v jarních měsících, kdy už zásoby docházely, se do polévek přidávaly první jarní bylinky a planě rostoucí zelené natě, které zároveň doplňovaly vitamíny a minerály, které člověk po zimě potřebuje.

Jak polévka pomáhá tělu

Makrobiotici, kteří mají polévku ve svém každodenním jídelníčku, ji velmi cení pro to, že organizmus zahřívá, uvolní, dodá mu potřebnou energii a cenné minerální látky i vitamíny na celý den. I oni ji nejednou servírují na svůj stůl již zrána jako zdravou a dobrou snídani.

Dalším pozitivním přínosem je, že organizmus zavodní a snědené množství polévky se započítává do celkového denního pitného režimu. Lidské tělo ocení na polévce i to, že je teplá. Organismus lépe tráví potraviny, které nejsou studené.

Dobrou chuť!

autor: KAB

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.