Mrkvová polévka s kuřecím masem. Podávaná se zakysanou smetanou, černým sezamem a lístky koriandru
Dnes si připravíme tzv. „obědovou polévku". Tak většinou doma říkáme hustým polévkám, které směle s kouskem pečiva nahradí vydatný oběd. Mezi nejoblíbenější patří například gulášová, fazolová, dýňová, rajčatová, čočková a třeba i mrkvová s kuřecím masem.
V průběhu let se změnily názory odborníků na spoustu potravin. Některé dříve doporučované jsou dnes diskutabilní a naopak.
- 200 g kuřecího masa - prsní řízky
- 4 mrkve
- 1 cibule
- zázvor
- dýňový olej
- 800 ml vody
- 1 zeleninový bujón
- 1 pomeranč
- 175 g zakysané smetany
- sezam
- koriandr
- sůl
- pepř
V průběhu let se změnily názory odborníků na spoustu potravin. Některé dříve doporučované jsou dnes diskutabilní a naopak.
S vědeckým výzkumem se také zpřesnily hodnoty zastoupení vitamínů a minerálů v různých potravinách. Ovšem jedním z mála jídel, které dříve i dnes vévodí zdravému jídelníčku, zůstávají polévky.
Nakonec i naše babičky a prababičky dobře věděly - že „polévka je grunt“. Dobře to věděly, často to říkaly a my tuhle větu říkáme často také. Je to totiž pravda - dobrá polévka je prostě základ! Naši předkové to věděli lépe než my, a tak si polévku dopřávali každý den.
Možná to bylo také tím, že byla levným jídlem, zároveň ale vydatným a zdravým. Proto se přinášela často na stůl již ráno, aby dodala na dlouho energii mužům, ženám i dětem, kteří se pak vydávali pracovat celý den na pole.
Postup:
V hrnci zpěníme na dvou lžících dýňového oleje nahrubo nasekanou cibuli. Přidáme na kolečka nakrájené očištěné čtyři mrkve.
Nastrouháme zázvor a přidáme také do základu. Osolíme, opepříme a vše restujeme asi deset minut.
Zalijeme vodou a vsypeme rozdrobenou kostku zeleninového bujonu. Vařte na mírném ohni asi dvacet minut.
Kuřecí prsa nakrájíme na nudličky a opečeme na oleji.
Osolíme, opepříme a dáme stranou.
Polévku rozmixujeme tyčovým mixérem dohladka a přilijeme šťávu z poloviny pomeranče. Nakonec vmícháme zakysanou smetanu.
Podáváme ozdobené nudličkami kuřecího masa, troškou zakysané smetany, posypané černým sezamem a čerstvými lístky koriandru.
Složení polévky procházelo obměnami po celý rok. Zatímco na podzim a v zimě to byly spíše hutnější polévky luštěninové a zeleninové, v jarních měsících, kdy už zásoby docházely, se do polévek přidávaly první jarní bylinky a planě rostoucí zelené natě, které zároveň doplňovaly vitamíny a minerály, které člověk po zimě potřebuje.
Jak polévka pomáhá tělu
Makrobiotici, kteří mají polévku ve svém každodenním jídelníčku, ji velmi cení pro to, že organizmus zahřívá, uvolní, dodá mu potřebnou energii a cenné minerální látky i vitamíny na celý den. I oni ji nejednou servírují na svůj stůl již zrána jako zdravou a dobrou snídani.
Dalším pozitivním přínosem je, že organizmus zavodní a snědené množství polévky se započítává do celkového denního pitného režimu.
Lidské tělo ocení na polévce i to, že je teplá. Organizmus lépe tráví potraviny, které nejsou studené.
Dobrou chuť!
Související
-
Polévka je grunt a nikdy neuvaříte dvakrát stejnou. Zkuste exotickou mexickou fazolovou s chilli
Dnes si připravíme tzv. „obědovou polévku". Tak většinou doma říkáme hustým polévkám, které směle s kouskem pečiva nahradí vydatný oběd. Mezi nejoblíbenější patří fazolová.
-
Čarujeme s (ne)obyčejnou čočkou. Krémová polévka z červené čočky s paprikou, to musíte vyzkoušet
Dnes si připravíme tzv. „obědovou polévku". Tak většinou doma říkáme hustým polévkám, které směle s kouskem pečiva nahradí vydatný oběd. Mezi nejoblíbenější patří čočková.
-
Minestrone je italská hustá zeleninová polévka. Neexistuje žádný pevně daný recept, zkuste ji s rýží
Mezi obvyklé ingredience na italskou zeleninovou polévku minestrone patří rajčata, fazole, cibule, celer, mrkev a další zelenina. Neexistuje ale žádný pevně daný recept.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
