Dagmar Ruščáková: Západ slunce

26. červen 2022

Jedu svižně po poloprázdné dálnici, uvolněně držím volant a poslouchám oblíbenou hudbu. Končí horký den, nebe je jasné, a v šikmých podvečerních slunečních paprscích vypadá krajina měkce a půvabně. Miluju dlouhé dny kolem letního slunovratu! 

Čtěte také

Jedu z Beskyd do Podkrkonoší, tedy většinu cesty rovnou na západ. A sluníčko pomalu klesá… Takže nejdřív mám clonu nad předním sklem prostě přehozenou dopředu, ale jak postupuje čas, musím ji sklápět víc a víc.

Dlouhé stíny dělají krajinu plastičtější, barvy jsou jemné a zároveň zářivé. Kolem Olomouce musím přestat obdivovat krásy okolí, provoz houstne a je třeba dávat pozor; stejně jako na relativně úzké a opět spravované dálnici směrem na Mohelnici.

Čtěte také

Když vyjíždím na pověstný Mohelničák, začíná se obzor barvit do červena a slunce klesá rychleji. Což o to, přibylo krásy, ale zároveň mi přestává stačit clona. Naštěstí už začínají pomáhat lesy kolem silnice a intenzita světla je také přece jen o něco nižší.

Silnice č. 35 je jako obvykle plná aut v obou směrech, ale kupodivu se jede poměrně klidně, takže si mohu vychutnávat západ slunce nad malebně zvlněnou krajinou. Vzpomenu si na Exupéryho Malého prince. Miloval západy slunce, přičemž si na své planetce mohl posunovat židli tak, aby je viděl opakovaně. Já teď vlastně dělám něco podobného.

Čtěte také

Stejně jako jeho, i mě červánkové barvy namíchané s pozdním soumrakem těší a uklidňují. Což je co říct, protože stále jedu po silnici č. 35! Vyjíždím na kopec nad Litomyšlí a vím, že musím na chvilku zastavit. Krajina se otevřela, slunce sedí těsně nad obzorem a clona mi už vůbec nepomáhá.

Zaparkuju u benzínky na vrcholu kopce. Koupím si dvojité espreso, sedám si ke své fence na hranu otevřeného kufru auta, a spolu pohledem doprovodíme sluníčko spát. Je to magický okamžik a mně vůbec nevadí, že mám před sebou ještě pořádný kus cesty. Někdy je i cesta cílem, a já mám dojem, že zrovna dnes se mi to povedlo.

Spustit audio

Související

  • Dagmar Ruščáková: Hodinky

    Chystala jsem se na společenskou událost. Šaty, boty, kabelka, šperky. Vše spolu krásně ladilo. V duchu jsem si dělala poslední inventuru, když mě napadlo - co hodinky?

  • Dagmar Ruščáková: Požehnané léto

    Právě teď prožíváme tu nejvlídnější, obecně vzato nejkrásnější a nejplodnější část roku. Obzvlášť letos, kdy kvůli studenému jaru začalo dozrávat vše naráz.

  • Dagmar Ruščáková: Naučná stezka

    „Já tam budu první!" zvolala moje vnučka Kačenka a rozeběhla se do celkem prudkého kopce. Trochu jsem se zarazila - tohle děvčátko radši tancuje, než běhá, kam ten spěch?

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.