Dagmar Ruščáková: Naučná stezka
„Já tam budu první!" zvolala moje vnučka Kačenka a s nevšedním nadšením se rozeběhla do celkem prudkého kopce. Trochu jsem se zarazila - tohle děvčátko radši tancuje, než běhá, kam ten spěch? A pak mi to došlo. Naše psí procházka se napojila na trasu naučné stezky.
Čtěte také
Nacházíme se kousek nad královédvorskou nemocnicí a zdejší naučná stezka pro děti je jedna z nejhezčích, jaké znám. Kromě stolečků s kukátky, pomocí kterých děti v lese hledají na okolních stromech makety ptáků, je tu plno zastavení s nejrůznějšími informacemi ze života lesa. Všechno je ze dřeva, děti mají postupně k dispozici desítky otáčecích destiček, kde je na jedné straně obrázek a na druhé vysvětlující text.
Naše děti stezku milují, znovu a znovu obracejí destičky a určují stromy, zvířata, houby i hmyz. V labyrintu hledají, co které zvíře jí, určují kterému patří jaké stopy. Zjistila jsem, že ani já neodolám a jedu v tom s nimi! Když tu nedávno někdo udělal pro děti další lesní soutěž, tentokrát jen na zalaminových papírech, přečetla jsem všechno - a to jsem s sebou ani vnoučata neměla!
Čtěte také
Proč vlastně musím číst jakýkoliv nápis vidím? Protože je to nutkavá potřeba gramotného člověka? Pozůstatek instinktů lovců-sběračů, kterým v jejich okolí nesmělo nic ujít? Nebo jenom zvědavost? Každopádně jsem velmi vděčná všem tvůrcům naučných stezek, a štvou mě lidé, kteří je hloupě a bezohledně ničí.
Právě na této stezce jsem zažila hezkou příhodu. V lese, u „věže poznání" stála starší paní s holčičkou. Paní zrovna ukazovala na obrázky a četla, když se děvčátko otočilo a zpozorovalo moje psy. Černá Berry je prostě ovčák, ale bílá Ari vypadá přesně jako menší aljašský vlk.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Za hranicí paměti
Kdykoliv jdu ulicí Vrchlického v královédvorské Podharti, s potěšením se na ten dům zadívám. Dnes je v budově Husův domov, ale v době mého dětství tu bývala mateřská škola.
-
Dagmar Ruščáková: Hovory o deváté
Ráno právě pokročilo k oné šťastné hodině, kdy je čas na kávu. Zapínám kávovar a pohledem kontroluju hodiny. Za pět minut devět… ještě chvilku a měl by mi zazvonit telefon.
-
Dagmar Ruščáková: Navždy spolu
Seděli jeden vedle druhého, drželi se za ruce a přišla chvíle, kdy se on otočil a řekl: „Růžičko moje…“ To není citát z červené knihovny. Tak sedával můj děda s babičkou!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
