Dagmar Ruščáková: O štěstí a mentálních mapách
Jdu studeným zimním lesem, těším se z jeho krásy, čerstvého vzduchu a psů radostně šmejdících kolem cesty. V lese moje duše vždycky pookřeje, někdy mám pocit, že z něj čerpám sílu a útěchu - pokud ji právě potřebuju.
Čtěte také
Moje myšlenky svobodně poletují a já začnu přemýšlet o štěstí. Je skutečně jen muška zlatá, nebo si můžeme šťastný život nějakým způsobem… zařídit? Ono asi záleží na tom, co si pod pojmem šťastný život představujeme. Pokud by šlo o stálou extázi, pak to možné není - tedy bez drog. A ty ke štěstí věru nevedou!
Kdyby však šlo o spokojenost a optimismus, patrně by se to zařídit dalo, pokud bychom dokázali správným způsobem myslet. Náš mozek si totiž jede do jisté míry po svém - vše, co se s námi a kolem nás děje si zpracovává do mentálních map. Velmi podrobných, s každou zkušeností buduje nová spojení. Je tam všechno - ty hezčí i ošklivější kousky našich životů.
Naše myšlenky a vzpomínky potom posilují ta spojení, ke kterým se vracíme. Pokud se zaobíráme hlavně tím špatným, co se nám stalo, pokud věčně vězíme jednou nohou v minulých křivdách, je to, jako bychom si tyto části svých mentálních map vybarvovali zvýrazňovačem - nemůžeme je přehlédnout.
Čtěte také
Nu a pak je třeba počítat s tím, že náš mozek věnuje záporným emocím víc pozornosti než těm kladným - už proto, že strach nebo hněv byly pro přežití důležitější než radost a pohoda.
Takže už tušíte, kam směřuju - budete-li se v duchu pořád zaobírat těmi ošklivými kousky svých životů, budete se cítit bídně. Pokud se budete snažit nevracet se k nepříjemným událostem, které už stejně nemůžete změnit, zato aktivně myslet na to hezké, co vás potkalo, těšit se z drobností a v duchu děkovat za dary, kterých se vám dostává, bude váš život najednou mnohem jasnější, v horším případě aspoň podstatně snesitelnější.
A to už za trochu snahy stojí, ne?
Související
-
Dagmar Ruščáková: Receptové dědictví
Když jsem se na Dedeníku kochala krásně vyvedeným receptem Šárky Škachové na klasické české lívance, všimla jsem si její výzvy - nezapomínejte na staré recepty!
-
Dagmar Ruščáková: Předávání
Sedíme v prostoru za kulisami a snažíme se soustředit. Hrát v klubu znamená úžasný kontakt s diváky, ale zároveň velmi stísněnou scénu.
-
Dagmar Ruščáková: Neviditelná motivace
Dívali jste se někdy na psa, svobodně běhajícího po louce nebo v lese? Obvykle nezvedne čumák od země a absolutně soustředěný se pohybuje po velmi podivných drahách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
