Dagmar Ruščáková: Neviditelná motivace

18. únor 2018
Běžící pes je plný radosti

Dívali jste se někdy na psa, svobodně běhajícího po louce nebo v lese? Obvykle nezvedne čumák od země a absolutně soustředěný se pohybuje po velmi podivných drahách. Někdy se na dlouho začuchá, jindy jen letmo pohne hlavou v novém směru. Nu a když v zimě napadne sníh, můžeme konečně na vlastní oči vidět aspoň část fascinujícího světa pachových stop, ve kterých náš pes tak zaujatě žije.

Ne, že bychom to mohli doopravdy pochopit! My jen vidíme změť zvířecích a ptačích otisků, ve kterých ti zkušenější z nás umějí očima trochu číst. Vždy nám ale chybí celý další rozměr - a patrně ne jeden. Pachová stopa totiž nejen podává psu detaily o jejím původci, ale zároveň nabízí i informace rozdělené v čase a pes tak má před sebou plastickou informační mapu zahrnující minimálně čtyřiadvacet hodin dění v daném prostoru.

Díky výcviku v záchranném stopování jsem zvyklá sledovat psy na stopě. Jedinou pomůckou, jakou při následování psa mám, je čtení řeči jeho těla. Jako psovod vím, jak je to ošidné - jak snadno se mohu i při nejlepší vůli splést! A jak se svojí omylností musím při hodnocení psa počítat. Takže není divu, že mě napadla i další myšlenka - jak často se pletu, když hodnotím motivaci jiného člověka?

Běžící pes je plný radosti

Dokážeme si rozumět jen proto, že žijeme na našem kousku světa, hovoříme stejným jazykem a máme možnost si číst stejné informace? Jak vidíte, ani se nesnažím myslet globálně! Co myslíte, stačí to? Nebo je pro nás naprostá většina lidí stejně nepochopitelná, jako pes na louce, ponořený do studia námi neviděných stop?

Když se zamyslíte už jen nad tím, co si každý z nás vybírá ke čtení, případně jak na základě svých zkušeností a názorů rozdílně interpretujeme stejný text… tak musíte i vy dojít k názoru, že o motivaci a citech jiných lidí nemáme ve skutečnosti nic jiného než domněnky.

Takže tady se hodí ona pokora dobrého psovoda, zvlášť ve chvíli, kdy soudíme ty ostatní. Už jen pro tu myšlenku, že ti ostatní stejně soudí nás.

Dagmar Ruščáková, novinářka a publicistka, šéfredaktorka internetového deníku o zvířatech a lidech Dedeník a externí spolupracovník Českého rozhlasu Hradec Králové.

Dagmar Ruščáková