Dagmar Ruščáková: Pro jednoho
Další všední den. Hlad narůstá. Frustrace také. Co si mám dát k obědu, když mě den za dnem vařit pro jednoho prostě nebaví? Jistě, existuje spousta rozumných řešení. Objednat si dovážku obědů. Vařit běžné množství a jídlo, které je navíc, nechat na jindy, nebo zmrazit. Koupit si nějaký polotovar. Zajít do restaurace. Jednoduché.
Čtěte také
Ne pro mě. Jakmile do výpočtu přidám požadavek na zdravou stravu, omezené kalorie, přísné hledění směrem k sacharidům a významné nenadšení z rozmrazovaných jídel, situace se zkomplikuje. Pravda, když se o víkendu s vařením rozmáchnu, obvykle mám na týden nějakým způsobem vystaráno. Ovšem… Nevím, jak to máte vy, ale mě i původně skvělé jídlo už čtvrtý den nadšením nenaplní.
Obecně musím říct, že co děti vylétly z hnízda, je vaření takové… svazující. Přes týden pro jednoho, na víkend pro dva. Po většině života s rodinou, kdy ideálem byly překypující bublající hrnce a babiččina „brambora pro jistotu navíc“ nikdy nezbyla.
Najednou zjišťuju, že je obtížné zařadit do jídelníčku některá jídla, kterých už z podstaty vznikne velké množství - třeba některé druhy polévek, guláše, sulc nebo krkonošské kyselo.
Čtěte také
Ne vše je možné bez úhony pro chuť zmrazit, a o několikadenním dojídání jsem už mluvila, že? Oni ani sousedé nemají vždy na vaše přebytky chuť!
Zdravé krabičky k nám na vesnici zatím nikdo nedováží, takže čerstvé obědy pro jednoho řeším různě. Obvykle nějakým libovým masem na rychlý způsob plus zelenina čerstvá, orestovaná nebo pečená. Bývá to zdravé, obvykle i dobré. Jen… znáte to.
Pak jednou za čas přijde den D. Den, kdy rozpálím troubu, vložím do ní plech s velkorysou hrstí vlnkovaných bramborových hranolek, abych je dozlatova upečené na talíři hustě posypala strouhaným parmazánem - bílkoviny musí být - a dílo završila kydancem úžasně dobrého kečupu. Ach… Zdravé to rozhodně není, ale víte co? Zítra je taky den.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
