Dagmar Ruščáková: Drobná dědictví
Pokud by mě cizí člověk pozoroval při práci v kuchyni, mohl by si všimnout, že se občas zdánlivě bez důvodu usměju. Tak nějak… ze srdce! Navíc, při stále stejných příležitostech. Copak to asi znamená?
Čtěte také
Inu, právě jsem se v průběhu svých denních prací dotkla drobných dědictví. Tedy předmětů, které patřily mým blízkým, kteří už mě pozorují akorát zpoza Duhového mostu. Jsou to ty nejobyčejnější věci. Růžový skleněný džbán po babičce, stejně jako její porcovací souprava ze solingenské oceli - dlouhý nůž, který děda brousil tak často, že má mírně zúženou čepel, nůžky na drůbež a dvojbodec s jedním zubem o maličko kratším.
Nebo kuchyňské kleště mojí maminky - lehký a dokonale ovladatelný nástroj, který pamatuju celý svůj život. Je natolik unikátní, že musí pocházet spíš z laboratoře, než z domácích potřeb! Následují kořenky, misky, utěrky… prostě drobnosti každodenního života, díky kterým jsou se mnou moji milí i v těch nejobyčejnějších okamžicích.
Existují samozřejmě další důležité předměty, které nás pojí s předchozími generacemi. Fotky, dokumenty, obrazy, knihy, parádní sklo, porcelán.
Čtěte také
Potíž je v tom, že když máte to štěstí a osiříte až po šedesátce, je těžké do vlastní domácnosti vstřebat větší množství památečních předmětů. Tou dobou už člověk spíš řeší, jak se věcí zbavovat! Jenže… některé věci prostě vyhodit nebo rozdat nedokážete.
Rozum praví, že památka na nejbližší nespočívá ve věcech! Tu si člověk nosí v srdci. Jenže vysvětlujte si to, když zrovna tenhle obrázek jste milovali už v době, kdy visel u babičky nad gaučem, a ukazovali vám ho, když jste jako malí ubrečení človíčci potřebovali útěchu!
Takže teď jde o to, jak se propojit s předky a nebýt přitom zavaleni předměty. Nutné třídění opravdu není lehké! Nicméně je to cesta nejen k pořádku, ale kupodivu i ke smíření.
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
