Dagmar Ruščáková: Jak dostat babičku do blázince
Bylo nebylo, naše prvorozené vnouče dostalo k prvním narozeninám takřka geniální hračku. Něco jako malé elektronické piano, ovšem obdařené mnoha dodatečnými funkcemi, včetně nahraných melodií. Dokonce umělo pomocí světelné nápovědy dětem ukázat, jak ony šlágry zahrát.
Čtěte také
Je to nějakých sedm let, kdy jsme tu věc zamkli na půdě a rozhodli se tvářit, že nikdy neexistovala.
Od té doby nám přibyla tři další vnoučata a naše zkušenosti přikryl závoj milosrdného zapomnění. Takže když to před prázdninami můj muž našel a úspěšně oživil - ta shoda s upíry mě měla varovat - došlo k nejhoršímu. Představil tu věc devítiletému Patrickovi a pětileté Kačence.
Děti byly absolutně nadšené a pianu doslova propadly. Víte, „Óda na radost“ je moc hezká melodie. Zocelený rodič a prarodič obvykle snadno přežije i starého MacDonalda a jeho farmu, případně blikající hvězdičku. Piano dokonce umí i jakýsi veselý ragtime. Ovšem to vše v podání pro kachnu, žábu a psa. Zas a znovu. V normálním tempu, i zoufale nepravidelně pomalu - to, když se děti melodie učí samy hrát.
Čtěte také
Netrvalo dlouho a měla jsem dojem, že jestli ještě jednou uslyším kvákající a štěkající verzi Ódy na radost, vypadají mi ze zubů plomby. Jenže… babičky by měly být laskavé a tolerantní, ne? I lákala jsem děti na jiné činnosti, a leckdy i úspěšně. Jenže ta věc má v sobě ďábelskou pojistku. Než se vypne - ten mizera si umí šetřit baterie - zahraje krátký, leč nepřeslechnutelný trylek.
Odysseus zalepil svým námořníkům uši voskem. U Argonautů smrtelně lahodný zpěv Sirén přehrál Orfeus. Mně by stačilo z té věci vytáhnout baterky. Jenže, můžu to těm dětem udělat, když z toho mají takovou radost, a navíc ještě projevují tvůrčí schopnosti?
Hm. Nakonec… ty uši si mohu zacpat já.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Vypni si hlavu!
Dívám se na pulsující kolonu vozidel před námi. Dálnice je plná, jede se rychle a rozhodně ne plynule. Opět na mě zasvítí řada rychle se rozsvěcujících brzdových světel.
-
Dagmar Ruščáková: Potřebuju tě
Dívám jsem se na rozsvícený displej mobilu a nemohu se rozhodnout. Mám nebo nemám poslat tu zprávu? Opravdu to sama nezvládnu?
-
Dagmar Ruščáková: Dobrodružství poslechu
Poslouchám muziku a snažím se poznat, o čem by mohla být. První písničku zpívá žena a zní jako lidová balada. Ta druhá je… zvláštní. Se všemi dunícími bubny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
