Dagmar Ruščáková: Dobrodružství poslechu
Poslouchám muziku a snažím se poznat, o čem by mohla být. První písničku zpívá žena a zní jako lidová balada. Ta druhá je… zvláštní. Se všemi dunícími bubny a mírně strojovým hlasem občasného zpěvu mi přijde jako šamanský rituál provozovaný robotem. Ta třetí je úžasná. Ač stejně jako u těch předchozích nerozumím ani slovu, vidím hory, jezera, cítím měnící se počasí, divokou přírodu a sílu lidí, kteří v ní žijí.
Čtěte také
O toto dobrodružství poslechu se mi postarala hudební služba, která mi pravidelně, na základě mých předchozích preferencí, nabízí novou hudbu. Vzhledem k tomu, že moje playlisty jsou žánrově víc než pestré, může se v doporučení objevit v podstatě cokoliv. S touto nabídkou jsem se dostala až k Vikingům!
Přemýšlela jsem nad tím, jak si vlastně člověk svoji novou hudbu vybírá. Ono je to tak trochu jako s botami. Na první pohled víte, které nechcete. Ty, které vás zaujmou, si vyzkoušíte. Některé vám padnou okamžitě, jiné musíte trochu rozchodit. No a pak tu jsou botky, které si koupíte, protože musíte - třeba různé formy společenské obuvi - a nikdy to s nimi není úplně ono. Jednou dřou na patě, podruhé tlačí na palci… nosíte je jen když je to nutné.
Stejně tak nějakou hudbu slyšíte a prostě víte, že tahle je přesně pro vás! Nebo vám někdo nějaké písničky doporučí a vy posloucháte. Občas rovnou zavrtíte hlavou, tu ne. Jindy si říkáte… jo, na té něco bude, a pustíte si ji znovu. A znovu. A nakonec to může být láska větší než u té muziky, které se vám líbila na první poslech.
A ta třetí varianta? Inu, to je třeba hudba, kterou má rád někdo, kdo s vámi žije a váš šálek kávy to prostě není. Každý má právo na svůj vkus, ne? Dokonce i v hudbě. V mnoha případech se s tím dá žít, ale někdy… někdy je lepší dát přednost míru v rodině a nasadit si sluchátka.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Nesnesitelná!
„Poslouchej, jsi si jistá, že to tady ten týden sama zvládneš?" Můj muž má své pochybnosti a já se mu nedivím, protože poslední dny to se mnou opravdu není moc k vydržení.
-
Dagmar Ruščáková: Drabblení
Duben je nejen měsícem proměnlivého počasí, ale i měsícem drabble. Vysvětlím. Drabble je literární útvar, který může mít libovolnou formu, ale vždy má přesně sto slov.
-
Dagmar Ruščáková: Jiskřičky
Sedím před počítačem a na klíně mám čtyřletou vnučku Kačenku. Zcela nezvykle mlčí, protože fascinovaně sleduje objev svého mladého života - balet. Aktuálně je to Louskáček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
