Dagmar Ruščáková: Dětská práce
Letošní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě se blížil, a já pořád ještě neměla vyřešenou zásadní otázku - kdo mi bude dělat parťáka na stánku? Najednou mě napadlo: což takhle vzít si k ruce jedenáctiletého vnuka?
Čtěte také
Patrick byl nadšen. Už na pražském knižním veletrhu za mnou denně zaběhl, věděl tedy, oč jde. Navíc je na moje psaní náležitě hrdý, což zase velmi těší mě.
Nebývalo tomu tak vždy. Malý Patrick k nám odmala jezdil, a já jsem tak nějak klasicky babičkovala. Teprve když mu bylo asi tak sedm mě napadlo se ho zeptat, jestli ví, co dělám. Jako za práci.
Zvedl ke mně nevinné modré oči a s přesvědčením odpověděl: „Vaříš!“ Přiznám se, že mě to zaskočilo. Jistě, jako každá babička vařím, když přijedou děti! Ale aby to bylo to jediné, co ho napadne… to fakt ne. Zahájila jsem tedy osvětu.
Vyprávěla jsem mu, co a proč píšu. Ukazovala jsem mu kulisy našeho divadla, kostýmy, a vysvětlila mu, o čem jsou moje divadelní hry. Vzala jsem ho na naše představení. Díky tomuto vzdělávání byl na veletrh vybaven potřebnými vědomostmi. Ostatní mu ukážu na místě.
A víte co? Fungovalo to!
Patrick nejen pomáhal a hlídal stánek, když jsem si musela odskočit. Opravdu aktivně knihy nabízel!
Čtěte také
Sice jsem se musela - potají - smát, když jsem slyšela, jak prezentuje můj román Alžběta a drak, ale lidé ho poslouchali, a občas si skutečně po jeho doporučení některou z knih koupili. Byl tak hrdý!
Když jsem však jednou pokynula zákaznici, že drobné jí vydá Patrick, překvapeně se na mě podívala. Opravdu? Kudrnatý kluk s rošťáckýma očima a pihami na nose vůbec nevypadal jako pokladník! Usmála jsem se na ni. „To víte, pokud mají děti doopravdy pracovat, nemůžete z nich dělat jen podrž podej. Potřebují mít zodpovědnost!“
Paní pochopila. Také se usmála, a v klidu dokončila svižně provedenou platební transakci. Však měl Patrick drobné dokonale srovnané!
Související
-
Dagmar Ruščáková: Lovci a sběrači
Jdu se psy lesem a moc si to užívám. Je vrcholné léto, les voní pryskyřicí, huňaté borůvkové keře se modrají bohatou úrodou. Na kraji lesa už dozrávají maliny.
-
Dagmar Ruščáková: Návraty
Na tomhle místě vždy aspoň přibrzdím. Pod sebou vidím půvabnou krajinu kolem Vřešťovského rybníka, ohraničenou hřebenem, jemuž vévodí Zvičina.
-
Dagmar Ruščáková: Odpady a odpadky
Dívám se zamyšleně do kalendáře. Kruci, nebudu doma na popelnicový den! To je pořádná komplikace. Nad jejím řešením se musím zamyslet - a patrně požádat sousedy o pomoc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
