Dagmar Ruščáková

Jak to vypadá, letos hned tak nezaseju. Dlouhotrvající mrazy u nás pod horami povolovaly jen zvolna. Půda musela nejdřív rozmrznout, teprve pak se začala trochu prohřívat.

Zachraňte vojína Ryana. Na slavný film režiséra Stevena Spielberga jsem si vzpomněla, když jsem se probírala informacemi vztahujícími se ke Dni vzácných onemocnění.

Dívali jste se někdy na psa, svobodně běhajícího po louce nebo v lese? Obvykle nezvedne čumák od země a absolutně soustředěný se pohybuje po velmi podivných drahách. 

Kdysi se tomu říkalo tichá pošta. Na začátku je nějaká informace, možná i pravdivá, která se sdílením může pokřivit až ve svůj pravý opak. 

Je leden a jako obvykle se všude objevily návody na hubnutí. Nejenže se dočteme vše o zdravém životním stylu, ale dozvíme se i to, že hubnutí je hlavně v hlavě.

Na našem konci vesnice byl silvestrovský kravál velmi uměřený. Byla jsem za to vděčná, protože si dobře pamatuju na peklo pražských sídlišť.

Ve čtvrtek před vánočním víkendem jsem zašla do svého oblíbeného květinářství pro živou kytku na vánoční stůl.

Milí posluchači, dovolte mi popřát vám všem radostné Vánoce plné pohody, vnitřního klidu a míru. Odsuňte všechny starosti a najděte si chvíli na čistou radost.

„A kruci! Záděra! Jak a kdy se mi to vlastně povedlo?" Koukám na maličkou ranku hned vedle nehtu na palci pravé ruky a preventivně vzdychám. 

Tak tohle je skvělé a průšvih zároveň. Mnou vyzdobený čepec středověké dámy padne jiné herečce, než pro kterou jsem ho plánovala! Ano, moc jí to sluší!