Bohoušek, Bohunka, Brunclík, Šemík s Horymírem i Vesna už odletěli. Bohuslavický komín osiřel

31. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Příběh Bohouše a Bohunky, čápů na komíně v Bohuslavicích

Díky Tomáši Prouzovi spousta lidí od jara sledovala dění na bohuslavickém komíně a příběh čápů Bohunky a Bohouška. Tomáš pracuje meteorolog na meteostanici Českého hydrometeorologického ústavu v Peci pod Sněžkou a je zároveň předsedou Amatérské meteorologické společnosti, která se věnuje hlavně nebezpečným jevům, jako jsou velké bouřky a tornáda.

Tomáš Prouza ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tomáš Prouza

se podílí na projektu, který je věnován hnízdění čápů bílých na komíně v Bohuslavicích u Trutnova. Během pozorování čapího života se nashromáždilo množství nejrůznějších materiálů. Všechny informace a získaná data jsou zpřístupněna na jednom místě - Čapí hnízdo v Bohuslavicích.

Co je nového na bohuslavickém komíně?
Bohuslavický komín je momentálně prázdný. Čápi nepotřebovali naši předpověď, počasí měli v hlavě a věděli přesně, kdy se vydat na cestu. Mladí odletěli už 11. srpna, bylo to o dost dříve, než jsme čekali, dospělí potom odletěli 21. srpna. Bylo to na den přesně jako loni.

Letošní rok byl pro čápy náročný nejen z hlediska letních bouřek. V dubnu na ně několikrát nasněžilo, v květnu zase bylo hodně deště.
Tomáš Prouza, meteorolog, čapí pozorovatel a lovec bouřek

Takže neletěli spolu?
Je normální, že mladí čápi odlétají jako první. A co se týče východního Trutnovska, tak ti bohuslavičtí čápi ani nebyli mezi prvními, úplně první odletěli čápi z Vlčic, následovali je bohuslavičtí spolu s čápi z Mladých Buků. A dvojice mladých čápat z trutnovského pivovaru odletěla teprve až předevčírem. Ale všichni mladí jsou již pryč a víceméně i dospělí.

Kam teď poletí čápi na zimu?
Naši čápi ze severovýchodu Čech víceméně v naprosté většině využívají tzv. východní migrační trasu, která vede přes střední Moravu, jižní Slovensko, střední Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Bospor a Dardanely do Turecka. Tam se čápi na chvíli zastavují a pokračují přes Blízký východ, Libanon a Sýrii do Izraele, kde následuje další zastávka. Ale ještě to stále není jejich cíl, pokračují dál, přeletí Sinajský poloostrov, Egypt, Súdán a podél Nilu pokračují ještě k jihu a tam teprve leží jejich zimoviště. Dá se říct, je to oblast stepí a savan v Keni nebo v Čadu jižně od Sahary. Střední a východní Afrika.

Čtěte také

A tam se sejde zase celá rodina?
Čapí rodina je vázaná na hnízdo. Pokud jsou čápi mimo hnízdo, tak vůbec žádné rodinné vazby nemají a samci a samice přezimují naprosto odděleně, nejsou spolu. Mladí se vůbec drží mimo a hlavně se nevracejí následující rok do Evropy, většinou zůstanou v Africe dva až tři roky, případně se vrátí, ale jen do Turecka nebo na jižní Balkán, ne až k nám. Protože do střední Evropy se vrací proto, aby vychovali další potomstvo. Vzhledem k tomu, že oni pohlavně dospívají až ve třech, čtyřech letech, tak pro to nemají důvod. Takže mladé, kteří odlétli letos, pokud přežijí, uvidíme opět za tři až čtyři roky.

Pokud by se vrátili, tak budou muset hledat nějaké svoje vlastní hnízdo?
Zdaleka ne všechna hnízda jsou obsazena. Ač se může zdát, že zrovna třeba na Trutnovsku ano, tam letos kromě komína v Chvalči všechna hnízda obsazena byla. Ale kolem České Skalice nebo na Rychnovsku, když se člověk podívá na mapu hnízd čápů, tak jich je spousta volných. A samozřejmě nevíme, co za ty tři či čtyři roky bude, zda se současní majitelé vrátí, budou naživu, projeví o hnízdo zájem. Fluktuace tam je a na ta čapí hnízda není nějaký přetlak.

Zopakujte jména celé letošní čapí rodinky na bohuslavickém komíně, rodiče jsou Bohoušek a Bohunka.
A čápata dostala opět jména tradičně podle Starých pověstí českých, takže nejstarší se jmenoval Brunclík, pak jsme měli Šemíka s Horymírem a nejmladší, abychom měli i ženské jméno, byla Vesna. Samozřejmě nevíme, jestli to opravdu byli samečkové nebo samičky, to se dozvíme až pokud se vrátí a založí tady rodinu.

Čtěte také

Jste také předsedou Amatérské meteorologické společnosti, která se věnuje nebezpečným jevům, jako jsou velké bouřky a tornáda. Asi jste i kvůli čápům počasí letos sledovali bedlivě.
Samozřejmě, protože čápi jsou ptáci žijící na otevřeném hnízdě, které je naprosto vystaveno vlivům počasí. To byl i jeden z důvodů, proč jsem je já osobně začal sledovat, protože mě zajímalo, jak na změny počasí reagují. Letošní rok byl pro čápy docela náročný nejen z hlediska letních bouřek, ale i začátek sezóny na jaře, duben a květen byly jedny z nejchladnějších měsíců posledních desítek let. Když přiletěli čápi na začátku dubna, několikrát na ně nasněžilo, vyskytly se ranní mrazy, v květnu zase bylo hodně dešťových srážek, což je v době líhnutí čapích mláďat potenciální problém, protože mohou prochladnout nebo se případně i utopit, pokud se drží hodně vody v hnízdě. Co se týká bouřek, tak jsme měli víceméně štěstí, většina bouřek, které řádily ve středních a západních Čechách, přicházely z tohoto směru poměrně pozdě, takže už byly slabé a většinou se s nimi čápi vyrovnali v pohodě.

Čapí hnízdo v Trutnově

Velcí čápi mohou asi slétnout dolů, ale mláďata, která ještě neumí létat, mohou mít na hnízdě problém?
Paradoxně ti rodiče často neslétnou, protože se snaží mladé chránit za každou cenu, pokud jsou malí. Bohužel to vedlo i k smutným koncům, například v Polsku, kam přišlo opravdu silné krupobití a velké kroupy utloukly čapí rodiče, kteří s mláďaty na hnízdě zůstali a snažili se je chránit. Bouřka je pro ně stejně nebezpečná jako pro člověka, teoreticky může i do komína uhodit blesk, přestože tam jsou hromosvody. Je otázkou, co by se čápům stalo, naštěstí jsme takový problém řešit nemuseli.

Čtěte také

Překvapilo vás tornádo na jižní Moravě?
Já si myslím, že to muselo překvapit úplně každého. Ne ani tak svým výskytem, protože tornáda, nechci říct, že by se vyskytovala v Česku běžně, ale v řádech jednotek případů se vyskytují. Ale ta intenzita, která byla nakonec hodnocena jako kategorie F4, byla opravdu extrémní a výjimečná. Tornáda o takové síle se vyskytnou jednou za desítky ne-li stovky let.

Dají se vůbec takové jevy předpovídat?
Předpověď těchto úkazů je problematická. Dokážeme předpovědět, že v určitý den na nějakém prostoru nastanou podmínky, že by teoreticky mohlo dojít ke vzniku supercelární bouře a na ní se může vyskytnout tornádo. Dá se teoreticky i určit, jakou intenzitu by mohlo mít. Ale abychom řekli jasně, že v určitou hodinu na konkrétním místě bude tornádo, tak daleko nejsme a nedokážou to ani v Americe.

Jakub Schmidt a Tomáš Prouza ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celý rozhovor s meteorologem Tomášem Prouzou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související