Blahobytný život vede k pasivitě. Sedavý styl je důvod, proč naše záda bolí, říká MUDr. Šidáková

Naše pozvání přijala MUDr. Silvie Šidáková, primářka rehabilitačního oddělení v trutnovské nemocnici. Poznáme hned, když vidíme ohnutého člověka, co ho bolí?
To samozřejmě nejde říct se stoprocentní jistotou, ale každý, kdo pracuje s pohybovým aparátem, tak by pravděpodobně odpověděl tak, že to skutečně většinou souvisí s pohybovým aparátem. A to s nějakou akutní situací, kdy člověk má člověk stažené svaly, většinou po nějakém rychlém pohybu či přeležení se, kdy se svaly dostanou do jisté křeče a to tak velké, až nás ohnou.

Nesedíme jen v práci, ale chodíme do restaurace, do kina, jezdíme autem, doma sedíme u televize. A když se to nasčítá, je toho hodně.
MUDr. Silvie Šidáková, primářka rehabilitačního oddělení v trutnovské nemocnici

Malé děti záda nebolí. Co se od nich můžeme naučit?
To je zajímavá otázka a nevím, jestli na ni dokáži úplně odborně odpovědět. Ale ze své zkušenosti si myslím, že je to o tom, že malé děti mají vláčnější svaly. Naše chronické bolesti, které míváme v životě, souvisejí hodně s přetížením a stažením svalu, které postupně vzniká, jak žijeme, rosteme a pracujeme.

Čtěte také

Život je pohyb a změna. Naše tělo nemá rádo statickou zátěž, dopřejme mu pestrost a pořádné dýchání

Malé děti mají svalstvo samozřejmě dobře prokrvené a potom také hodně pohybu. Musíme si uvědomit, že malé děti se vlastně hýbou pořád, kromě spánku. A protože naše svaly mají pohyb rády, jsou rády prokrvené, tak potom nebolí.

Důležité je ale říci, že když si malé děti stěžují na bolesti, tak je to alarmující informace k tomu, abychom je řádně vyšetřili. Opravdu to není obvyklé, aby si děti stěžovaly, že je něco bolí.

Můžeme tedy říci, že když nás bolí záda, tak je to nedostatkem pohybu?
To může být způsobeno mnoha okolnostmi, ale myslím si, že hlavní příčinou, proč dnes tolik lidí, a to dokonce i mladých, něco bolí, je sedavý životní styl. Je to takový blahobytný život, který vede k pasivitě. Musíme si uvědomit, že nesedíme jen například v zaměstnání, ale chodíme do restaurace, do kina, jezdíme autem, doma sedíme u televize. A když se to nasčítá, tak těch hodin sezení je opravdu hodně.

Čtěte také

Při rehabilitaci po covidu lidé vidí, že vše souvisí se vším, říká primářka MUDr. Silvie Šidáková

A naše svalstvo nemá rádo takzvanou statickou zátěž. Což je právě jedna poloha, ve které zůstáváme dlouho. Protože naše svaly milují pohyb. A pokud třeba dlouho sedíme u počítače, tak naše svaly trpí tím, že jsou málo prokrvené a bolí.

Ovšem samozřejmě záda nás mohou bolet také kvůli nějaké jiné nemoci, také z psychických a emočních důvodů, různým zvratům, kdy se v těle zvyšuje svalové napětí. Tedy příčin je mnoho, ale podle mne je to nejčastěji nedostatkem pohybu.

Je zima pro naše záda náročnějším obdobím? Vnímáte to v ordinaci?
Musím se přiznat, že vnímám více příchodů k lékaři se zády na jaře nebo na podzim, tedy v takovém přechodovém období, kdy se mění tlak i teplota ovzduší a tělo na to reaguje. A také to souvisí s jarními a podzimními pracemi na zahrádkách, kdy děláme jednorázově různé pohyby v předklonu.

Zní to jako klišé, ale když je náš život spokojený, mají lidé relativně menší bolesti. Spokojenost a radost ze života je cestou ke zdraví.
MUDr. Silvie Šidáková, primářka rehabilitačního oddělení v trutnovské nemocnici

V zimě potom ovšem chodí pacienti také, ale nejvíce zhoršení já zaznamenávám na jaře a na podzim. Samozřejmě, pokud v zimě nenapadne hodně sněhu a musíme ho odházet. To vás pak chytnou záda, to je jasné.

Můžeme nějak reagovat a pomoci zádům ještě, než začnou bolet?
Většina lidí začne řešit záda až bolí. Je ale spousta profesí, kde se lidé zabývají tím, jak naše tělo funguje. Maséři, tanečníci, pediatři. A ti všichni si všímají našeho vadného držení těla. A mohou vám doporučit rehabilitaci a cvičení. Ještě předtím, než vás záda bolestí upozorní, že něco není správně. Je dobré se o ně preventivně starat, pak vůbec nemusí bolet.

Čtěte také

Trenérka Hašková: Pravidelnost a výdrž, cvičení je životní styl. Už po dvou měsících vidíte výsledky

Co se vlastně děje v našem těle, když je člověk schoulený a shrbený?
V těch dvou výrazech je trošku rozdíl. U schoulení hraje často roli vyčerpanost, psychika, únava. Potřebujeme se schoulit, jít do polohy, když jsme byli u maminky v břiše. Udělat si pohodu a zrelaxovat. To nám většinou pomůže.

A pak je to nahrbení, což je mnohem širší problém, který často vzniká tím, jak člověk projde prvním rokem života. Jak se naučí chodit, jaké má vrozené svaly nebo i jak sportuje. A pokud je tam nějaké svalové oslabení, nejčastěji bývá v oblasti hrudníku a lopatek, tak se skutečně vyhrbíme a to je zapotřebí řešit rehabilitací a cvičením.

Zmínila jste i psychiku. Jak ta se projevuje na našich zádech?
Emoce a psychický stav člověka jsou důležitý a častý důvod bolesti zad. Protože emoce zvyšují svalové napětí a to je právě ona bolest. A cesta, jak z toho ven, není vůbec snadná. Mnoho lidí chodí do různých poraden, ale já bych tady řekla, že je důležité si říci, že žiji spokojený život.

Zní to jako klišé, ale pokud je náš život spokojený, tak mají lidé relativně menší bolesti. Nejde to dotáhnout do dokonalosti, protože v životě existuje dualita. Pokud nebude vnímat špatné věci, tak se ani nebudeme radost z těch dobrých. Tedy spokojenost a radost ze života je cestou ke zdraví.

Čím dál více se v naší blahobytné společnosti ukazuje, že bychom si spokojenosti měli co nejvíce všímat a sami přemýšlet, do jaké míry jsme spokojeni a co bychom pro to také mohli udělat.

Celou radioporadnu s MUDr. Silvií Šidákovou, primářkou rehabilitačního oddělení v trutnovské nemocnici, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.