Domácí pěstování bylinek, aby nám déle vydržely. Musíme s nimi zacházet opatrně, vyžadují totiž péči

Začněme bylinkami, které jsou dostupné běžně v supermarketech. Bazalka, petrželka, pažitka. Ale já osobně mám tu zkušenost, že mi nikdy dlouho nevydrží.
Tyto bylinky, které si koupíte v obchodě, jsou určené přímo ke spotřebě, nikoliv k tomu, abychom je déle pěstovali. Kupujeme si je buď v předjaří, nebo v zimě. Ale pokud si je koupíme abychom je uchovali, aspoň pro tu dobu, než je budeme potřebovat do kuchyně, tak s nimi musíme zacházet velice opatrně.

Jiří Pirner ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

To znamená stříhat jen vrcholové části, nebo jednotlivé lístky a rostlinu nepřelévat ani ji nenechat přeschnout. A důležité je nechávat ji co nejvíce na sluníčku, protože tyto rostlinky potřebují kolem 4 až 5 hodin slunečního svitu, což ale není v zimě tak časté, proto trpí nedostatkem světla.

Čtěte také

Papriky startují zahradnické výsevy. Potřebují teplo a rozumné vlhko, nejlépe v kuchyni na kredenci

První zásadní věc, pokud bychom chtěli tu rostlinku podpořit, protože je v nějakém květináčku se substrátem, tak ji můžeme přesadit. Ale musíme počítat s tím, že bude také delší dobu zakořeňovat a bude potřebovat větší péči.

A co teplota? Nevadí jim běžná domácí pokojová teplota?
To je další aspekt, který potřebujeme upravit. Protože bylinky potřebují teplotu 17 až 20 stupňů, což sice v bytových podmínkách můžeme dosáhnout, ale už nedosáhneme relativní vlhkost, ve které jsou původně pěstovány. V domácím prostředí se vyskytuje kolem 25, maximálně do 30 procent, ale rostlinky by potřebovaly kolem 50 procent.

Tedy pokud to rostlinky snesou, můžeme je rosit, což je ale třeba u bazalky problém. Tam bych to nedoporučoval. A zalévat je v takovém množství, aby nebyly přelité, aby byl substrát vlhký, to znamená nechat ho vyschnout a po zjištění, že už je částečně suchý, přilít trochu zálivky. Tím život rostlinky prodloužíme.

Čtěte také

Šalvěj, máta či fenykl. Aromatické léčivé rostliny nezaléváme vařící vodou a louhujeme pod pokličkou

A také sklizeň je opravdu velice důležitá, nestříhat rostlinku co nejhlouběji, ale jen vrcholové části a jednotlivé lístky. Nechat rostlinku, aby nám, pokud je to možné, obrazila.

V pažitce se například začnou uprostřed objevovat suchá stébla. Vystříhat je tedy, nebo vytrhat?
To už je známka toho, že je rostlinka ve finálním stažení. Takže suché části odstranit. Když pěstujeme pažitku venku, tak se sestříhává a obrazí. Ale pokud bychom to udělali v domácích podmínkách, sestříhali ji, tak by rostlinka mohla i uhynout.

Klasické bylinky, které všichni známe v kuchyni, můžeme uchovávat i delší dobu?
Můžeme si je uchovávat, jsou to rostlinky v podstatě jednoleté, na určitou dobu. Pokud bychom je chtěli na delší dobu, tak v kuchyni můžeme využít i rostlinky víceleté, třeba libeček, ale v tom domácím prostředí by nám hůře rostl. On přeci jen potřebuje zimní podmínky.

Čtěte také

Miluji přírodu i bylinky a stále víc mě fascinuje jejich moc. Hana Jánská o bylinách časného jara

Petrželku a pažitku můžeme vysévat až na jaře. Ta by nám přes zimu v domácích podmínkách také mohla růst, ale musí se dodržet opravdu podmínky pro život těchto kuchyňských bylinek, které budeme pak sklízet.

Nejvhodnější čas na výsev bylinek je tedy únor?
Ano, to je nejvhodnější čas. Druhá půlka února, začátek března, abychom dali rostlinkám dostatečný prostor a čas na to, aby mohly vyklíčit a vzrůst, aby se mohly přepikýrovat a přesadit. Pak, až nastanou lepší klimatické podmínky, aby nemrzlo, hlavně aby nebyly přízemní mrazíky, teprve můžeme dávat rostlinky do venkovního prostředí.

Ten výsev je velice důležitý, je potřeba si připravit substrát, který není naplněn živinami, aby byl chudší, udělat správný výsev a po vyklíčení, to znamená při nárůstu prvních pravých lístků, rostlinky pikýrujeme buď do sadbovačů, nebo do menších kelímků a necháme dál růst. Aby se rozvíjely, zesilovaly a byly připravené na jarní výsadbové podmínky.

Čtěte také

Jsou malé, jejich chuť je ale výrazná a silná. Ve světě jim říkají mikrogreens, u nás mikrobylinky

Ale mezitím, než si uděláme výsadbu, tak můžeme udělat ještě speciální výsev, říká se tomu pěstování mikrogreens. Mladé výhonky po vyklíčení. Do misky kolem 10 cm v průměru si dáme buď výsevný substrát nebo výsevní tkaninu a na to rozmístíme semínka. Musíme je ale samozřejmě nechat zakrytá, aby byla chvíli ve tmě, zhruba 2 až 3 dny, aby vyklíčila.

Jak vyklíčí, tak už je zaléváme, nesmí přeschnout a necháme je vyrůst zhruba do prvního, maximálně druhého pravého lístku. Vyrostou zhruba asi tak 5 cm do výšky a pak je můžeme jednorázově sklízet a přidávat do salátů, do polévek, omáček i na chleba s máslem. V podstatě tak získáváme první jarní vitamíny a minerální látky pro svůj organismus.

Celou bylinkovou radioporadnu s Ing. Jiřím Pirnerem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.