Astronom Martin Cholasta: Pražákům připomínám, co by ukazovali turistům, kdyby nebylo Hradce Králové

Vzala jsem si dnes zlaté náušnice, abych zjistila, jak vlastně souvisí s tím vesmírem.
To je totiž tak. Při vzniku vesmíru, při onom velkém třesku, vznikl vodík a helium a maličko ještě beryllia a lithia. Ostatní chemické prvky musely vznikat atomovou syntézou ve hvězdách, tam vznikají prvky po železu. A ty hmotnější chemické prvky vznikají při dalších procesech, jako jsou supernovy.

Martin Cholasta hostem v rozhlasové kavárně|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Právě zlato, stříbro nebo platina, vznikají ještě při daleko fantastičtějších fyzikálních věcech, jako je srážka dvou neutronových hvězd. Tedy jsou to vlastně takové náhrobky velkých hvězd, kde do koule o průměru 20 km se vejde hmotnost dvou slunečních soustav. Když se takové dva objekty srazí, tak potom vzniká zlato a my jej využíváme ve špercích a ozdobách.

Čtěte také

Když hledíme do vesmíru, myslíme si, že je daleko. Ale on je i v našich tělech, jsme jeho součástí

Vědět to, hned si člověk váží těch svých náušnic ještě víc. Slíbila jsem, že poradíme, jak se neztratit ve hvězdách. Nebe je totiž poseté hvězdami, ale většina z nás pozná jen Velký a Malý vůz. Je to škoda, ráda bych znala více souhvězdí.
Existuje na to takový maličký fígl. Když už se něco naučíte na obloze nalézt, třeba onen Velký vůz, který je součástí většího souhvězdí Velké medvědice, tak si od něj spojnicemi různých hvězd dojdete k dalším souhvězdím, která jsou výraznější. Třeba Lev, který se nachází právě pod Velkou medvědicí. A postupně se takto naučíte aspoň ta nejvýznamnější souhvězdí. Vždy spojnicemi souhvězdí nebo hvězd už vám známého souhvězdí. Jde to pomalu, ale jde to.

Vy jste nám přinesl ukázat řadu zajímavých věcí. Začala bych nádhernou a velkou knihou.
To je překlad nejstaršího spisu o astrolábu, který byl vydáván po celém světě, aniž by se tušilo, komu patřil. Je to Křišťan z Prachatic z počátku 15. století. Ono to trošku souvisí s historií astronomie v Hradci Králové, protože takovou nejvýraznější postavou této vzdálené historie je Jan Šindel, který se v Hradci Králové narodil někdy kolem roku 1375 a kromě toho, že byl významným lékařem krále Václava IV. později i císaře Zikmunda, byl pravděpodobně autorem pražského orloje.

Čtěte také

Letní obloha odkrývá spoustu nádherných příběhů. Do souhvězdí staří Řekové promítali život bohů

Ono totiž u pražského orloje vůbec nejde o populární figurky apoštolů, které se tam pohybují. Je to unikátní samotný přístroj, astroláb. Když to řeknu laicky a přizpůsobím to dnešní době, bylo to planetárium počátku 15. století. A právě návrh vzešel od našeho Jana Šindela.

Mimochodem, pokud znáte Staré pověsti české, což za mě byla ještě povinná četba ve škole, tak se tam dočtete také o mistru Hanušovi, což byl také mistr hodinář a orlojník z konce 14. a počátku 15. století. A představte si, jmenoval se původně Jan, zvaný Růže a také byl z Hradce Králové, takže to má velkou královéhradeckou stopu.

Někdy s humorem rád Pražákům připomínám, co by ukazovali turistům, kdyby nebylo Hradce Králové.

V roce 1524 se také v Hradci Králové narodil Cyprián Karásek Lvovický ze Lvovic, což byl později významný astronom. O něm se málo ví, ale byl to pravděpodobně první učitel matematiky slavného astronoma Tycha de Braheho.

Martin Cholasta hostem Lady Klokočníkové v rozhlasové kavárně|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Onen v uvozovkách značný výskyt tak významných osobností, nejen v astronomii, ale i v lékařství, v tehdejším Hradci Králové, za to mohly školy, které tady ve městě působily někdy od druhé poloviny 14. století a byly na vysoké úrovni. A hlavně se o ně staralo samo město.

Celý rozhovor Lady Klokočníkové s Ing. Martinem Cholastou, astronomem z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.