Změny klimatu komplikují pěstování sladovnického ječmene. Vědci proto vymýšlí, jak obilí ochránit

Čtěte také

Zemědělství už nejsou jen holínky a vidle. Hradecká veterinární škola je plná nových technologií

Podrobnosti o experimentu zjišťovala reportérka Adéla Kavříková.
Byla jsem přímo na místě, kde kombajny zahájily sklizeň. Je to jedno z pokusných polí v rámci projektu "Pro ječmen." Lán je rozdělen na dvě poloviny - na jedné roste ječmen běžným způsobem, na té druhé se testují nové metody takzvaného regenerativního zemědělství.

Cílem je ukázat, že i za zhoršujících se klimatických podmínek může být kvalita i výnos ječmene stabilní.

V čem přesně spočívá ten takzvaný regenerativní přístup?
Základem je, že půda nikdy nezůstane holá.

Čtěte také

Luděk Homoláč: V zemědělství pracuje posledních 90 000 mohykánů. Musíme si vychovat dobré nástupce

Zemědělci používají meziplodiny jako je hrách nebo kukuřice, které chrání půdu mezi hlavními sezónami, pomáhají zadržet vodu a doplňují do ní živiny.

Pole se také téměř neorají, aby se jejich struktura co nejméně narušovala. Cílem je, aby byla půda živější, úrodnější a lépe si poradila se suchem. To všechno má nakonec přispět k tomu, že i sladovnický ječmen bude v budoucnu spolehlivější plodinou.

Jak vědci ověřují, že tyto metody opravdu fungují?
Ve třech různých lokalitách - kromě Hradecka taky na Vysočině a ve středních Čechách - sledují výnosy a kvalitu sklizně a výsledky porovnávají pomocí senzorů v půdě a dronů, které analyzují stav porostu.

Čtěte také

S dlouhodobou ztrátovostí není nikdo ze zemědělců schopný hospodařit, shodují se zástupci agrárníků

Známe už nějaké výsledky? A proč je tento výzkum vlastně tak důležitý?
Aktuálně končí třetí pěstební sezóna a agronomové mi říkali, že kvalita ječmene je porovnatelná s tou z klasického způsobu pěstování. Projekt je ale koncipovaný na pět let, takže na definitivní výsledky si ještě musíme počkat.

K té druhé části otázky - sladovnický ječmen je klíčovou surovinou pro výrobu piva, ale kvůli suchu a erozi půdy je jeho pěstování čím dál složitější. Jen za posledních 30 let klesla plocha, na které se v Česku pěstuje, skoro na polovinu.

Regenerativní zemědělství by mohlo pomoci to změnit - nejen u ječmene, ale i u dalších plodin. A to nejen v těch třech zmiňovaných lokalitách, ale v budoucnu třeba i v dalších regionech v Česku.