Zdražení energií, hnojiv a práce dopadá i na pěstitele zeleniny. Co to může znamenat pro zákazníky?

Čtěte také

Farmáři těžko shání sezónní pracovníky na brigádu. Někteří tak dokonce omezují pěstování plodin

„Nejvíc to je momentálně znát v dusíkatých hnojivech. Loni jsem ledek nakupoval zhruba za 5 300 korun a poslední dokup, který jsem měl v letošním roce, tak byl za 22 100 korun. Tedy čtyřnásobný nárůst,“ popisuje Luděk Hochmal ze Sobčic na Jičínsku položku, jejíž cena narostla opravdu významně.

Obejít se bez hnojiv nebo ušetřit na jejich množství přitom není možné. „Aby prostě ta rostlina udělala habitus, aby udělala nějaký výnos. Neprodáte malý salát, protože se nakupuje očima a zákazník samozřejmě chce, aby to k něčemu vypadalo.“

Takže je nutné platit výrazně víc za naftu, za hnojiva i za práci. Přitom především menší pěstitelé zeleniny nemají jistotu, že své zboží prodají.

Čtěte také

Zemědělci v Královéhradeckém kraji už sází brambory, saláty a první košťáloviny. Náklady vzrostly

Zkušenosti s krachujícími odběrateli přiměly Zdeňka Ulricha z Podhorního Újezdu na Jičínsku k výrazné redukci ploch se zelím, mrkví, cibulí nebo celerem. „Ustupujeme z výroby. Dělali jsme nějakých 14 hektarů zeleniny, teď děláme 3.“

Dalším problémem je, že pěstitelé zeleniny nemají moc šancí reagovat na aktuální růst nákladů, říká Luděk Hochmal. „Teď už já nemohu dělat nic jinak. Osiva jsou nakoupena, hnojiva také, nahnojeno je, sadba je objednána, protože ji kupujeme. Takže bych to musel zrušit nebo zredukovat, ale to se mi zatím nechce.“

„Protože pak už to zpátky nevrátím. Jakmile to jednou pokrátím, tak to potom není otázka jednoho telefonátu, je to záležitost několika týdnů.“

Čtěte také

Rybářské firmy si na letošní sezónu nestěžují, rychle ale stoupají přímé náklady na zpracování ryb

Sami pěstitelé už své zboží moc zdražit nemohou. Třeba u zelí na to podle Zdeňka Ulricha prostě není prostor. „Cena zelí se už nyní drží standardně poměrně vysoko. Co jsme loni prodávali za 6 či 8 korun, tak že by to najednou mělo stát třeba 12 nebo 13, to si nemyslím.“

A navíc si ani sami zelináři nemohou určovat ceny, krčí rameny Luděk Hochmal. „My jsme závislí na svých odběratelích a jestli lidé budou nakupovat. Protože, co si budeme povídat, zelenina je svým způsobem záležitost zbytná. Koupíte si to, ale nebudete si kupovat třeba salát třikrát týdně, ale jen jednou za týden.“

Pěstitelé zeleniny přesto věří, že současnou situaci zvládnou.