Luděk Homoláč: V zemědělství pracuje posledních 90 000 mohykánů. Musíme si vychovat dobré nástupce
Podíváme se pod pokličku zemědělcům v našem kraji. Jejich obor se musí dělat srdcem, protože práce v zemědělství je hodně těžká, náročná a často také bez zaručeného výsledku, který ovlivňuje ve finále spousta faktorů. Naším hostem je ředitel Zemědělské akciové společnosti Mžany Luděk Homoláč.
Na začátku pojďme představit vaše zemědělské družstvo Mžany.
Zemědělská akciová společnost Mžany hospodaří na 1 800 hektarech, nacházíme se v lokalitě mezi Hradcem Králové a Hořicemi. Hospodaříme klasickou živočišnou a rostlinnou výrobu s tím, že se zaměřujeme na pěstování cukrovky, ječmene jarního, pšenice a řepky.
A co se týče živočišné výroby, máme šlechtitelský chov českého strakatého skotu a zároveň jsme zahájili chov ryb, sumečka afrického. Co se týče dalších aktivit, tak spolupracujeme i s obecními úřady v regionu, celkově je to asi osm obcí, s místními částmi patnáct. Snažíme se s nimi vymýšlet společné projekty, například svozové auto, kde jim odvážíme bioodpad do naší kompostárny.
V zemědělství je každý den jiný, není to stereotyp. Musíte přemýšlet, čemu dáte přednost. Je to trošku řehole, ale zároveň i výzva.
Ing. Luděk Homoláč, ředitel Zemědělské akciové společnosti Mžany a.s.
Dále spolupracujeme s mikroregionem Nechanicko, kde děláme výsadbu stromů, dnešním dnem skladujeme 2 000 stromů, které budeme v našich lokalitách vysazovat. Spolupracujeme s místní akční skupinou Hradecký venkov, kde se snažíme propagovat české zemědělství. A s krajským úřadem Královéhradeckého kraje spolupracujeme na Zemědělském dnu Mžany.
Čtěte také
Víno neděláte?
Bohužel ještě ne, ale můj kolega ze Lhoty pod Libčany Pavel Veselý se na to specializuje. Jako ředitel podniku už zakládá vinice. Tedy možná se to k nám jednou vrátí.
Líbí se mi váš vztah ke skotu a ke kravičkám, když se narodí telátka, tak vy jim říkáte naše dětičky.
Je to tak. Naši zaměstnanci, a tím bych jim tady chtěl moc poděkovat, jsou všichni srdcaři. Myslím si, že odvádějí kus poctivé práce. A proto ta kravička a dětičky. Oni je znají, mají je popsané, vědí, jaké mají případně problémy. I když chováme třeba 550 krav pro vaši představu, tak se snažíme i přes náš Facebook lidem zemědělství přibližovat. Aby věděli, o jak zodpovědnou práci se jedná a jak je důležitá pro celou naši společnost.
Když jsem byl malý a chodil jsem s prababičkou do kravína, tam byla jedna kráva vedle druhé, stály pěkně vyrovnané. Jak to je u vás? Dnes už je to asi jinak.
Dnes je to jinak, samozřejmě my jsme v intenzivní, úrodné oblasti, takže se naše kravičky nepasou, jsou ustájeny, ale na volno. Každá kravička má vlastní postel. Pokud máme zimu, automaticky se kravín zavírá, to je vše na teplotní čipy. Pokud je naopak velké teplo, tak se jim v kravíně mlží, aby se vzduch ochlazoval, pouští se ventilace, takže je to velice luxusní. Možná i lepší než u nás doma.
Na videu u vás telata pěkně pobíhají, hrají si, je to veselý pohled. Ještě chov sumečka afrického mě zaujal.
Chováme je nově. Měli jsme jedno opuštěné středisko, takový brownfield, je v mém rodišti, ve Stračově. A takovou společenskou zodpovědností jsem se snažil se svými kolegy najít další uplatnění tohoto opuštěného areálu. Řekli jsme si, že tam zkusíme chov akvakulturních ryb. Takže tam dnes chováme sumečka afrického už asi dva roky.
Čtěte také
Jak je velký africký sumeček? Jak je to velká ryba?
Ti, které my zpracováváme, dosahují hmotnosti zhruba dvou kilogramů, ale dokáže dorůst do až do 40 kilogramů. Dá se říct, že není nijak náročný, ale jeho chov je specifický v tom, že potřebuje teplejší vodu nad 20 stupňů Celsia. Chladnější voda by se mu nelíbila.
Jeho maso je dobré? Je to dobrá ryba?
Maso sumečka afrického má velikánský úspěch u dětí, protože nemá kosti. My je filetujeme a prodáváme. Každý měsíc nějakých 6 000 občanů České republiky ochutná naši rybí filetu.
Už si lidé zvykli nakupovat a pídit se v obchodech po našich regionálních, domácích potravinách?
Lepší se to. Vidím to i na našem Facebooku, pokud tam dáme informaci, že prodáváme maso a třeba i živou rybu, taky mě zaskočilo, že tam máme například 3 000 kliknutí za den. Opravdu se o to lidé zajímají a je to dobře. Já vždy říkám jeden takový příklad.
Moc bych si přál, aby se český spotřebitel vždy v obchodě podíval na etiketu a preferoval český výrobek. Protože děláme kvalitní potraviny.
Ing. Luděk Homoláč, ředitel Zemědělské akciové společnosti Mžany a.s.
Když jsem byl v Anglii, tak jsme se tam ptal jednoho přítele, jak je možné, že je v jednom marketu plno lidí a v druhém prázdno. A on říká, ten první market je anglický a druhý německý. Tam lidé preferují domácí, anglické výrobky. A já bych si strašně moc přál, aby se český spotřebitel vždy podíval na etiketu a preferoval český výrobek. Protože děláme kvalitní potraviny, o tom jsem přesvědčen.
Zemědělství se musí dělat srdcem, protože člověk investuje hodně energie a pak přijde v létě povodeň a všechno mu spláchne. I o tom je zemědělství.
Ano, je to tak. Je nás v zemědělství 90 000 posledních mohykánů, jak vždy říkám. Motivuje nás, že je každý den jiný, ta práce není stereotypní. Musíte každý den přemýšlet, čemu dáte přednost. Co budete zakládat, sklízet a tak dále. Je to trošku každodenní řehole, ale zároveň i výzva.
Čtěte také
Co mladí lidé? Mají zájem pracovat v zemědělství? Řekl bych, že spíš míří do jiných oborů, jako je třeba IT a digitální svět.
To je pravda, ale na druhou stranu se snažíme také o osvětu. A myslím, že ve spolupráci s Královéhradeckým krajem se nám to daří. Míváme zemědělské dny, už byl desátý ročník, před rokem jsme jej dělali právě ve spolupráci s Českým rozhlasem Hradec Králové.
Vysílali jsme od vás přímý přenos.
Zemědělský den navštíví vždy na 600 dětí základní škol a se tam prezentují střední zemědělské školy, veterinární škola, učňovské zemědělské obory, hledá se tam vztah mezi školami a dětmi. A věřím, že to přináší svoje ovoce.
Je mylná představa, že je dnešní zemědělství jen o kolečku a lopatě. I k nám přichází digitální, moderní svět a technické vymoženosti.
Ing. Luděk Homoláč, ředitel Zemědělské akciové společnosti Mžany a.s.
Představa, že dnešní zemědělství je jen o kolečku a lopatě, ta je mylná. Dnes máme výkonně traktory, které jsou automatizované, s GPS a tabletem. Lze tam dělat a vyhodnocovat spoustu věcí.
Asi vás to baví, že i digitální, moderní svět přichází do zemědělství. Všechny ty technické vymoženosti.
Určitě, je to výzva. Spolupracujeme třeba s Českou zemědělskou univerzitou, máme tam dva projekty na inovace, na precizní zemědělství. A když vidíte, že ušetříte hnojiva a postřiky a že stříkáte na správném místě, ve správný čas a ve správné kvalitě, tak je to super.
Je zkrátka třeba, aby se děti hlásily na zemědělské a veterinární školy.
Na veterinární školu nebo na střední zemědělskou školu do Hořic, která také investovala do svého rozvoje. Je potřeba dalších odborníků, kteří nastoupí po nás. Aby se české zemědělství udrželo ve výborné kondici.
Zemědělská akciová společnost Mžany, a.s.
předmětem podnikání je intenzivní zemědělská výroba. Provozuje kravín, zabývá se chovem skotu a drůbeže, výkrmem býků, rostlinnou a živočišnou výrobou.
Pane řediteli, řekněte, jaká práce v zemědělství pro vás?
Pro mě to je výzva, já jsem srdcař. Ale mluvím za všechny zemědělce. A bude velice rád, když naši občané navštíví zemědělské podniky při dnech otevřených dveří, které pořádá Zemědělský svaz, aby se přesvědčili, že je české zemědělství na výborné úrovni a produkuje výborné potraviny.
Naším hostem byl Luděk Homoláč, ředitel Zemědělské akciové společnosti Mžany. Ať se vám daří.
Děkuji vám. Na shledanou.
Související
-
Nechemická opatření proti hlodavcům preferuje většina zemědělců v Královéhradeckém kraji
Sucho a přemnožení hlodavci, to je letos v létě největší trápení pro zemědělce v Královéhradeckém kraji. Stát dočasně pozastavil povolení pro plošné použití jedu.
-
Zemědělce v Královéhradeckém kraji trápí nedostatek sezónních pracovníků a také sucho
Také zemědělci řeší ochranné prostředky nebo dezinfekci, vedle toho se ale potýkají třeba i s nedostatkem sezónních pracovníků. Nedávné mrazy jim ale plodiny nezničily.
-
I staré pranostiky dávají najevo, že teplá zima bez sněhu není pro zemědělce vůbec ideální
„V lednu voda - velká škoda" nebo „Únor bílý - pole sílí" neříkali naši předkové nadarmo. Únor ještě bílý být může, jak se ale na současnou zimu tváří zemědělci a sadaři?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
