Vladimír Burjánek: Topení
Velice aktuální otázka dneška - jak a čím topit, vás možná vedla také ke vzpomínkovému zamyšlení, jakým vývojem a cestou jsme prošli od dřeva k solárním panelům a čerpadlům všeho druhu. Když jsme jako kluci prolézali selské stodoly a schovávali se tam při hrách, kolem každé byly srovnané otýpky, svázané provázky.
Čtěte také
Nebylo to jen dřevo na zátop, ale mnohdy i na rychlé topení ve starých sporácích s plotnami. Vzpomínám si také, jak strýc, pokaždé když prořezal stromy, nasekal větvičky na malé kousky, něco jako dnešní pelety, usušil je a potom používal na topení.
V době našeho dětství převládalo jako topivo uhlí, někteří používali piliňáky, fůra pilin byla za babku. Denně se obvykle topilo jen v jedné místnosti. Ústřední topení na uhlí a koks, to už byl obrovský skok.
Čtěte také
Není to zase tak dávno, co se fotografovaly a dávaly na internet komíny, z nichž se valil dusivý dým a ulicemi se skrz uhelnou mlhu nedalo ani projít. Spotřebitelé se zahřáli dvakrát. Když uhlí nebo koks skládali a vozili, podruhé při topení.
Zavedení plynu ulehčilo lidem práci, elektřina přinesla akumulačky, přímotopy a další vymoženosti. Což potom čerpadla, vrty, soláry a další revoluční změny. I proto, že jsme zapomněli na starou pravdu, když je něčeho hodně, má se s tím i šetřit, dostáváme nyní svetrové rady a teplotní tabulky, na kolik se má topit.
Související
-
Vladimír Burjánek: Plyn
Končí léto, které bylo poněkud zvláštní. Spousta lidí zaháněla i v největších vedrech myšlenku, jak to bude v zimě. I topení, vaření a ohřev vody máme na plyn.
-
Vladimír Burjánek: Turbína
Vesnice Přepeře leží na západ od Turnova, srdce Českého ráje. V celé staleté historii se na pohlednicích objevovaly nejčastěji dva obrázky.
-
Vladimír Burjánek: Domácí práce
Je nepochybně užitečné učit děti pořádku a zapojovat je do práce. Ať už jde a domácí činnosti, práci na zahrádce, nebo postupné získávání zručnosti, vědomostí a šikovnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
