Lidí, kteří si sami těží dřevo na topení, rychle přibývá. Ušetří ročně až tisíce korun

„Je to ohraničený ze třech stran cestou, takže to máte dobře přístupný", lesní Vojtěch Louda ukazuje dalšímu zájemci o samovýrobu, ten jeho kus lesa. Stromy určené ke skácení značí barevným sprejem.

„Budete brát všechny stromy označené růžovou tečkou, teď vám na to zadám papíry, máte to na dva měsíce včetně povolení k vjezdu", dodává Vojtěch Louda.

Štěpán Mach vyndává z auta s vlekem motorovou pilu, sekeru, klíny, hák na tahání dřeva a přilbu s ochranným štítem: "Je fajn to mít, je to celkem nebezpečná práce, občas bych si přál mít lepší kalhoty, občas když ta pila ulítne, něco s kevlarem."

Ušetřit se dají tisíce korun

Středoškolský učitel žije na vesnici na východním okraji královéhradeckých městských lesů.

Každoročně tráví přípravou dřeva na zimu dva až tři víkendy - dům má plynový kotel, ale hlavně se topí v krbu a kamnech.

Vytěžené dřevo v lese|foto: Fotobanka stock.xchng

„No my za plyn platíme 10 tisíc, takže odhaduji, že šetříme 20 tisíc korun ročně", doplňuje Štěpán Mach.

Za kubík borovice, nebo smrku zaplatí samovýrobce od 50 do 100 korun - naštípaná metrová polena už ale stojí 1200.

Zájem o samovýrobu rychle roste, říká ředitel hradeckým městských lesů Milan Zerzán: „Teď jsme asi na hraně kapacity toho lesa, protože ten les přirůstá nějakou rychlostí a naši lesníci jsou schopní zadat určité množství vyznačování".

Přitom samovýroba je podle učitele angličtiny a tělocviku Štěpána macha těžká práce

"To dřevo hřeje několikrát - při kácení, krácení, štípání a nakonec, když se hodí do kamen", dodává s úsměvem Štěpán Mach.