Vladimír Burjánek: Stavebniny
V sedmdesátých letech jsem, jako mnozí další u nás ve vsi, přistavoval patro na náš domek. Okresní úřad mi s povolením dal i materiálový list, na který jsem měl nárok v prodejnách Stavebnin čerpat potřebný materiál. Od cementu, přes dřevo až po obkladačky. Byl to obrovský problém něco tehdy sehnat. A nebýt kamarádů, kteří upozornili, že to či ono přijde, stavěl bych mnohem déle.
Čtěte také
V té době jsem byl logicky častým návštavníkem prodejen Stavebnin. Svalnatí muži si bez problémů poradili s vykládkou vagónů, s pytli cementu, vápna, betonovými překlady nad okna i dveře, zárubněmi a dalším materiálem. Se samozřejmostí sloužili stavebníkům a všechno tehdy nakládali, vozili a přenášeli hlavně ručně.
Elektrický vozík zvaný ještěrka byl tehdá největší vymožeností. Na kraji letošního léta jsem poznal, jak fungují současné prodejny staviva, vybavené nejmodernější technikou. A vzít něco „do teplých“, tedy ručně, to zde pojíždějící zaměstnanci téměř neznají.
Čtěte také
Potřeboval jsem dva pytle cementu. Zaplatil je v prodejně, list předal skladníkovi, otevřel jsem kufr auta a čekal, že mi to chlapík naloží Pytle na paletě přivezl vysokozdvižným vozíkem k úrovni kufru auta a nic. Vystoupil jsem a poprosil ho, jestli by mi zboží nenaložil, že jsem krátce po zlomené ruce.
Otráveně opustil mechanizaci a hodil cement do kufru auta. Kdo vám to vyloží doma?, otázal se ještě nakvašeně. Vnuk, odpověděl jsem. Tak jste si ho měl vzít i sem, aby to naložil. Poradil mi asi pro příště.
Související
-
Vladimír Burjánek: Voda
Vodu si lidé vždycky chránili, ať byla ve studánkách, studních či jinde. Znesvětit jakýmkoliv způsobem obecní, jak se u nás říkalo pumpu, bylo neodpustitelné.
-
Vladimír Burjánek: Poklady
Každá rodina má své poklady, které se často dědí z pokolení na pokolení. Nemusí to být vždycky jen zlaté mince, sbírky známek či luxusní porcelán. Někdy to jsou maličkosti.
-
Vladimír Burjánek: Dobroty
Moje babička byla výborná kuchařka. Když se mě tehdy na svatbě zeptala paní, co vařila, jak mi chutnala svíčková, odpověděl jsem hned. Naše babička vaří lepší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
