Vladimír Burjánek: Stavebniny
V sedmdesátých letech jsem, jako mnozí další u nás ve vsi, přistavoval patro na náš domek. Okresní úřad mi s povolením dal i materiálový list, na který jsem měl nárok v prodejnách Stavebnin čerpat potřebný materiál. Od cementu, přes dřevo až po obkladačky. Byl to obrovský problém něco tehdy sehnat. A nebýt kamarádů, kteří upozornili, že to či ono přijde, stavěl bych mnohem déle.
Čtěte také
V té době jsem byl logicky častým návštavníkem prodejen Stavebnin. Svalnatí muži si bez problémů poradili s vykládkou vagónů, s pytli cementu, vápna, betonovými překlady nad okna i dveře, zárubněmi a dalším materiálem. Se samozřejmostí sloužili stavebníkům a všechno tehdy nakládali, vozili a přenášeli hlavně ručně.
Elektrický vozík zvaný ještěrka byl tehdá největší vymožeností. Na kraji letošního léta jsem poznal, jak fungují současné prodejny staviva, vybavené nejmodernější technikou. A vzít něco „do teplých“, tedy ručně, to zde pojíždějící zaměstnanci téměř neznají.
Čtěte také
Potřeboval jsem dva pytle cementu. Zaplatil je v prodejně, list předal skladníkovi, otevřel jsem kufr auta a čekal, že mi to chlapík naloží Pytle na paletě přivezl vysokozdvižným vozíkem k úrovni kufru auta a nic. Vystoupil jsem a poprosil ho, jestli by mi zboží nenaložil, že jsem krátce po zlomené ruce.
Otráveně opustil mechanizaci a hodil cement do kufru auta. Kdo vám to vyloží doma?, otázal se ještě nakvašeně. Vnuk, odpověděl jsem. Tak jste si ho měl vzít i sem, aby to naložil. Poradil mi asi pro příště.
Související
-
Vladimír Burjánek: Voda
Vodu si lidé vždycky chránili, ať byla ve studánkách, studních či jinde. Znesvětit jakýmkoliv způsobem obecní, jak se u nás říkalo pumpu, bylo neodpustitelné.
-
Vladimír Burjánek: Poklady
Každá rodina má své poklady, které se často dědí z pokolení na pokolení. Nemusí to být vždycky jen zlaté mince, sbírky známek či luxusní porcelán. Někdy to jsou maličkosti.
-
Vladimír Burjánek: Dobroty
Moje babička byla výborná kuchařka. Když se mě tehdy na svatbě zeptala paní, co vařila, jak mi chutnala svíčková, odpověděl jsem hned. Naše babička vaří lepší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://hradec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://hradec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.