Vladimír Burjánek: Dobroty
Moje babička byla výborná kuchařka. Tohle přesvědčení jsem měl od dětství. Když se mě tehdy na svatbě zeptala paní, co vařila, jak mi chutnala svíčková, odpověděl jsem hned. Naše babička vaří lepší.
Kuchařské umění dokázala babička Marie uplatnit ve všem. Na jí upravované zvěřině, koroptvích, bažantech či zajících na různé způsoby si pochutnávali hosté každoročních podzimních honů.
Čtěte také
Dokázala vařit z mála i pro početnější stolovníky a přitom to byla mnohdy surovinově i finančně nenáročná jídla.
Její plíčky na smetaně, dříve i časté jídlo v hospodách a restauracích, to byla třeba neuvěřitelná lahůdka. Dnes jsou to převážně na vesnicích posvícenské speciality, přiměřeně drahé.
Celý život vzpomínám na jednu babiččinu specialitu, kterou jsem od té doby nejedl. Říkala jí házenky. Na plátech plotny upekla na sucho z nastrouhaného bramborového těsta malé placičky, ty pak dala do hlubokého talíře, polila troškou rozpuštěného másla, posypala mákem a pocukrovala.
Nakonec zalila teplým mlékem. Úžasná dobrota. Ještě větší, nežli její královna jídla - svíčková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
