Vladimír Burjánek: Babičky
Zkuste si pozorně všimnout, jak neuvěřitelně se mění svět kolem nás, lidé, technika, slovník, oblečení, prostě všechno. Nedávno jsem v televizním pořadu viděl krásnou maličkou venkovskou babičku, ustrojenou tak, jak na své babičky vzpomíná moje generace.
V dlouhých šatech, nebo sukni, v nenápadné blůze s dlouhými rukávy, samozřejmě zástěrou a nezbytným šátkem na hlavě. Když si naše babičky oblékly sváteční šaty či kabát, do ruky vzaly samozřejmě tašku.
Na památeční fotografii z mé promoce má babička sváteční vlněný zimník, pochopitelně . hodobóžový šátek a tašku, ne kabelku. Doma patřila zástěra pro ženy k samozřejmé součásti oděvu.
Bylo by zajímavé zjistit, kolik se jich prodá dnes, navzdory vaření na všech televizních stanicích. Asi málo. Spíš je dostávají z recese pánové jako důvtipné dárky. Jestliže dříve platilo, že mladá nevěsta vstupovala do svazku alespoň se základní průpravou ve vaření, kuchařské umění současných mladých dívek nebývá povětšinou nijak oslnivé.
Proto možná zástěry nepotřebují. Hambáč, nebo polotovar uvaří pohotově v mikrovlnce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka