Vladimír Burjánek: Voda
Vodu si lidé vždycky chránili, ať byla ve studánkách, studních či jinde. Znesvětit jakýmkoliv způsobem obecní, jak se u nás říkalo pumpu, bylo neodpustitelné. K naší pumpě chodili pro vodu sousedé, protože studny měl v našem dětství jen někdo. Pak byly obecní pumpy - přímo na návsi u školy a ještě tři další.
Když jeden myslivec zastřelil vlčáka, který chodil pravidelně pokropit společnou studnu, málem ho odsoudili, ale sousedé ho bránili. Studny pečlivě hlídali i sousedé bydlící kolem.
Čtěte také
Když jsme nešetrně pumpovali k napití, hned na nás vyběhli.
Vody jsme si všichni dlouho moc nevážili a to jak jejího množství, tak i kvality a ceny. Vždyt´ byl kubík za korunu. Když po revoluci krátkozrací a nezodpovědní politici s velkou slávou náš vodní poklad prodávali, neviděli si na špičku nosu.
Někde si na malých vískách zachovali selský rozum a nyní mají kubík za 15 korun, ve městech platí lidé často přes stovku. Voda zřejmě udělala jeden z největších cenových porevolučních skoků.
I díky vyvoleným konšelům, co kázali vodu a pili víno.
Související
-
Vladimír Burjánek: Kam kráčíme?
Na internetu se onehdy neznámý autor zamýšlel na tím, kam kráčíme, jak vedou naše cesty a jací jsme. Stručně, jen v heslech vystihl docela slušně pár současných je...
-
Vladimír Burjánek: Sedmička
Sedmička je prý šťastné číslo, určitě jste to už mnohokrát slyšeli. Dnes máme těch sedmiček pohromadě víc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
