Vladimír Burjánek: Šetřílek
S nadsázkou se říká, že šetřit se musí, ať to stojí, co to stojí. U některých lidí je ovšem šetrnost záležitostí téměř patologickou. Znal jsem jednoho takového škudlila, jehož kousky byly v tomto směru až neuvěřitelné. Když se snažil prodávat každoročně vánoční kolekci kolegům, bylo z toho povyražení.
Když ovšem se vší vážností začala jednat s kolegou, že mu prodá výhodně vánoční stromeček,žasli jsme. Že by si udělali doma s dětmi Vánoce a rozbalování dárků na Štědrý den dopoledne, potom by mohl ten stromeček odstrojit a donést mu ho k nim s přiměřenou slevou.
Vánoční oslavy vylepšil, když dostal nápad, že by si vlastně nemuseli kupovat domů stromeček žádný. Jako novinku zavedl po skromné večeři rozdávání dárků venku. Bydleli na náměstí a tak těch pár dárečků si začali předávat venku u městského stromu. Tam si zapálil ameriku, na sobě v tomto směru nešetřil a vychutnával sváteční chvíle.
Jednou přišel do zaměstnání zdrcený a kolegyni oznamoval, že synek spolkl korunu. Nic se neděje, neboj se, tak to pohlídej a on si ji v sobě nenechá, utěšovala ho spolupracovnice.
Je to problém, kabonil se kolega dál, víš, ona ta koruna byla půjčená od babičky. Tak o co ti jde, o zdraví kluka, nebo o pitomou korunu, udeřila na něho zle kamarádka.
Na našeho lakomého kolegu platilo stoprocentně ona zásada škudlilů - jedna sirka nadvakrát, litr piva najednou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
