Vladimír Burjánek: Jména

28. leden 2018
Miminko (ilustrativní foto)
0:00
/
0:00

Sousedovic dcera přivede na svět brzy potomka. Krásná a radostná událost. Pryč jsou ty doby, kdy s pojmenováním bylo všechno převážně jasné. Dědeček i tatínek byli Josefové, tak kluk bude samozřejmě Pepík. 

Najít jméno pro novorozence dneska, není tak jednoduché. Jako všechno, tak i jména procházejí zvláštními módními vlnami.

Dobu Marií, Aniček, Václavů a Františků vystřídali na konci šedesátých let Davidové, Ondřejové, Pavlíny a třeba Moniky. Přišla doba Bár, Lind, Žanet, Robertů i Tadeášů.

Občas se v zástupu nejvíce používaných jmen zablesknou i zvláštnosti jako Jenovéfva, Damián nebo dokonce Jolka.

Ve všech obdobích si některá jména drží stabilně své průměrné místo jako Petrové, Janové, Pavlové, u děvčat třeba Jitky a Hany.

O nevšednost usilují spíše ženská jména, tedy ti, kteří je vymýšlejí. V poslední době se trochu víc oživují jména biblická.

Jak jsem se přesvědčil, vzpomenout si na jméno vnoučete není někdy jednoduché. Kamarád jich má patnáct a nedávno mi povídá: Tak máme zase kluka a oni ti mu dali takový zvláštní jméno, snad Lídl, nebo Albert?

Co to zase pleteš, táto, už si to jednou zapamatuj, jmenuje se Artur, upřesnila jeho žena.

Miminko