Vladimír Burjánek: Pouť
První červencovou neděli po Jakubovi, což je právě dnes, je u nás na vsi pouť. Kdyby to nepřipomněl v kostele pan farář a nevzpomnělo pár starých rodáků, mnoho lidí by už nemělo o pouti ani tušení. A jaká to byla za časů našeho dětství sláva. Přípravy probíhaly už v týdnu.
Čtěte také
Netrpělivě jsme sledovali, kdy se na hřišti objeví komedianti a kolik jich bude. Jestli jen houpačkáři, nebo i kolotoč, střelnice a další atrakce. Oba pekaři měli od čtvrtka před poutí fofr. Hospodyně pekly koláče. Nosily v košatinách potřebné suroviny a ingredience a výroba v obou pekárnách se po chlebu, kdy byly pece ještě teplé, rozjela na plné obrátky.
Vůně tvarohových, makových, povidlových sypaných a dalších koláčků se linula vesnicí Obléhali jsme s kluky střelnici, kolotoč i houpačky. Za tvrdě vyprosené korunky jsme pak stříleli, houpali se a točili na řetízáku.
Čtěte také
Starší výrostci kosili špejle a papírovými růžemi obdarovávali svá děvčata. My jsme nejčastěji mířili na kolo štěstí.
Jednou vyměnila mladá komediantka finanční krytí zábavné střelby za naturálie a nosili jsme místo peněz koláčky. Jen do chvíle nežli pekařovic Karlík způsobil malér, při střelbě šipkami do kola štěstí. Co udělal špatně on i komediantka, nikdo nevyšetřoval. Načesaná fešanda chtěla přejít na druhou stranu střelnice a Karlík ji napálil šipku do zad.
Principál nám vynadal, kleštěma, kterýma tahal šipky z terčů, dceři šipku vyndal a jelo se dál.
Související
-
Vladimír Burjánek: Tobogán
S našimi malými vnuky jsme v minulosti absolvovali několik dovolenkových cest k moři. Ten nejmenší se nikdy nezajímal o nic jiného, než jestli tam bude, jak říkal togobán.
-
Vladimír Burjánek: Houbaření
To jsme si letos krásně zahoubařili. Ačkoliv se zdálo v suchém a teplém letě, že to na podzim nebude v lesích nic moc, opak byl nakonec pravdou.
-
Vladimír Burjánek: Lidé
Lidé jsou různé a jiné, říkal obvykle starý mládenec Jiříček, když v naší místní osvěžovně, která byla jeho druhým domovem, konzumoval páté pivo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
