Vladimír Burjánek: Houbaření

6. listopad 2022

Nedělní káva

To jsme si letos krásně zahoubařili. Ačkoliv se zdálo v suchém a teplém letě, že to na podzim nebude v lesích nic moc, opak byl nakonec pravdou. V našem kraji nabídl podzim milovníkům houbaření delší dobu nevídané a poměrně déle trvající žně.

Čtěte také

Češi jsou považováni za nejvášnivější houbaře na světě. Houby sbírají téměř 3/4 obyvatel republiky

Spousta z nás vyrazila na svá místa, kde čekalo slušné množství hřibů, podborováků, kozáků, křemenáčů a dalších hub. Také já jsem několikrát v září a říjnu vzal košík, zajel do svého lesa a nebyl jsem zklamán.

Na nejlepších místech sice káceli lesáci stromy a krásný les i cesty změnili v tankodromy, ovšem i uprostřed takového nevlídného prostředí rostly houby. Na parkovišti stálo už nepočítaně aut, ale potkávali jsme další houbaře s plnými košíky. Bylo jasné, že se dostane na každého.

Čtěte také

Maso chudých, to jsou prý houby. Když nerostou v lese, můžete si je vypěstovat doma na zahrádce

Jako mnoho dalších houby rád sbírám, už v lese je čistím, ale dočišťování doma mě k smrti nebaví. S tím mají větší trpělivost ženy.

Na houbách jsme letos byli několikrát a i jídelníček podle toho vypadal. Bílá polévka téměř pokaždé, dále vepřové na houbách, smaženice, houbovník, houby s nudlemi, bramboráky, rizoto a jiné pochoutky.

Pochopitelně se sušilo i zavařovalo. Houbami jsme podělili i sousedy, kteří se do lesa nedostanou. A už se těšíme na příští rok s nadějí, že bude opět houbařsky příznivý.

autoři: Vladimír Burjánek , baj