Vladimír Burjánek: Houbaření

6. listopad 2022

To jsme si letos krásně zahoubařili. Ačkoliv se zdálo v suchém a teplém letě, že to na podzim nebude v lesích nic moc, opak byl nakonec pravdou. V našem kraji nabídl podzim milovníkům houbaření delší dobu nevídané a poměrně déle trvající žně. 

Čtěte také

Spousta z nás vyrazila na svá místa, kde čekalo slušné množství hřibů, podborováků, kozáků, křemenáčů a dalších hub. Také já jsem několikrát v září a říjnu vzal košík, zajel do svého lesa a nebyl jsem zklamán.

Na nejlepších místech sice káceli lesáci stromy a krásný les i cesty změnili v tankodromy, ovšem i uprostřed takového nevlídného prostředí rostly houby. Na parkovišti stálo už nepočítaně aut, ale potkávali jsme další houbaře s plnými košíky. Bylo jasné, že se dostane na každého.

Čtěte také

Jako mnoho dalších houby rád sbírám, už v lese je čistím, ale dočišťování doma mě k smrti nebaví. S tím mají větší trpělivost ženy.

Na houbách jsme letos byli několikrát a i jídelníček podle toho vypadal. Bílá polévka téměř pokaždé, dále vepřové na houbách, smaženice, houbovník, houby s nudlemi, bramboráky, rizoto a jiné pochoutky.

Pochopitelně se sušilo i zavařovalo. Houbami jsme podělili i sousedy, kteří se do lesa nedostanou. A už se těšíme na příští rok s nadějí, že bude opět houbařsky příznivý.

Spustit audio

Související

  • Vladimír Burjánek: Kůže

    Můj dědeček byl řezník. Na vesnici s přibližně 800 obyvateli, ve které se uživila řeznictví 2, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 hospody, 4 zahradnictví a další služby.

  • Vladimír Burjánek: Léčitelé

    Když jsem v klidu zažil český snímek o léčiteIi Janu Mikoláškovi, vybavili se mi někdejší úspěšní léčitelé z mého kraje. Nebylo jich  zase tak mnoho.

  • Vladimír Burjánek: Šikovnost

    Nejsem technický talent. V mládí jsem sice od otce  pochytil základní dovednosti, jak držet kladívko a pilku. Ovšem na velké opravy a úpravy to není nic moc.