Vladimír Burjánek: Hřbitovy

28. srpen 2022

Každý hřbitov má svoji atmosféru. Řady hrobů jednoduchých i honosných hrobek, urnové háje i košaté stromoví dávají místům odpočinku určitý řád i důstojnost. A téměř všude najdete zvláštnosti. Na našem hřbitůvku nad vesnicí to byla třeba místo tradičních holoubků bronzová socha ženy v téměř životní velikosti. Krásné umělecké dílo, patřící léta k rodinné hrobce. 

Porevoluční uvolnění vyzvalo nenechavé ruce nějakých pobertů a socha zmizela, nenávratně.

Čtěte také

Při návštěvě Francie nám nezapomněli ukázat honosný hrob slavného herce Jeana Maraise i daleko prostší místo odpočinku Gerarda Philipa. Na všech hrobech místo živých květů keramické napodobeniny.

Viděl jsem i vojenské hřbitovy - vlastně památníky padlých v bitvě u El Alameinu v egyptské poušti. Hroby srovnané v zákrytech jako živé šiky vojsk.

Některé hroby na našich hřbitovech se vymykají z řádu. Znal jsem jednoho příznivce Sparty, který měl při rozloučení na rakvi vlajku jeho bezmezně milovaného klubu a jeho symboly má i na hrobě.

Čtěte také

Procházel jsem nedávno hřbitovem v blízkém městě a narazil na zvláštní hrob. Vypadá jako ze skla, hlavní deska je nezasvěceným utajený barevný motiv něčeho. Na kolmé čelní desce jsou vyobrazeni manželé. Tuhle paní potkávám, řekl jsem si. Tak jsem se schválně zeptal hrobníka, který by měl vědět všechno.

To máte pravdu, ta žena žije, Říkala mi, že se dala vypodobnit dopředu, dokud ještě k něčemu vypadá. Ve stáří, že prý už to nebude ono.

Spustit audio

Související

  • Vladimír Burjánek: Tělesné tresty

    Naše generace zažila nejen doma, ale i ve škole tělesné tresty. Na základní škole se ukazovátko paní učitelky změnilo v rákosku, když se stala situace nezvladatelnou.

  • Vladimír Burjánek: Projekty

    Mám nápad, pronesl Jirka Vařejda silným hlasem, když jsme jako kluci seděli na schodech u kostela a nevěděli, co dělat. Půjdeme k sedlákům na jabka!

  • Vladimír Burjánek: Voda

    Vodu si lidé vždycky chránili, ať byla ve studánkách, studních či jinde. Znesvětit jakýmkoliv způsobem obecní, jak se u nás říkalo pumpu, bylo neodpustitelné.