Včelař Václav Jirka: Včelky potřebují naši lásku. Je to nenahraditelný přírodní poklad, který máme
Věřím, že k velké radosti mnohých z vás, si teď budeme povídat o medu a včelách. Naším hostem je regionální včelař Václav Jirka z Jaroměře, který nedávno obdržel další ocenění, zlatou medaili Český med 2020.
Jak velké a významné ocenění je pro vás zlatá medaile Český med 2020?
Vzhledem k tomu, že už tuto medaili máme teď už pátým rokem v řadě, asi s jednou přestávkou, kdy byla stříbrná, tak jsme velice rádi. Nicméně včelařů, kteří tuto medaili v republice získávají, je spousta. Není to soutěž, že by byl někdo první, druhý a třetí. Jde o ocenění Výzkumného ústavu včelařského za kvalitu medu.
Ale určitě je to velká pochvala za letitou praxi, kterou za sebou máte.
Jsme moc rádi, že se to daří každý rok získávat a kvalitu medu udržovat.
Jsme druhá nebo třetí nejzavčelenější země v Evropě, možná na světě. Téměř v každé naší vesnici je nějaký včelař.
Václav Jirka, včelař z Jaroměře
V čem si myslíte, že je váš med lepší?
To nevím, ale snažíme se včelám věnovat spoustu času, všechno děláme s láskou. Staráme se o med, o včeličky, vnášíme do toho i nějaké moderní poznatky, studujeme včely a chovat se k nim opravdu jako k přírodnímu pokladu, který tady máme.
Čtěte také
Mluvíte o moderních poznatcích, ale využíváte třeba i nějaké vědomosti babiček a dědů, něco, co se zachovalo a stále funguje?
Určitě. Já jsem začal včelařit se svým tátou, který začal s včelkami před nějakými 40 lety, už jako školáček jsem s ním včelařil a něco jsem se tenkrát naučil. Ale vývoj jde samozřejmě dál, tedy i včelařství se dost mění. Ale některé postupy jsou osvědčené a známé, k některým se dokonce teď i vracíme.
Prozradíte nám nějakou speciální technologii, jak se o včelky má každý včelař starat?
Základ je stále stejný, pořád je tam úl, včelstvo a v něm matka, která musí mít nějaké genetické vybavení. Ovšem jsou různé druhy úlů, různé postupy chovu, kdy včely kultivujeme v průběhu jara tak, aby měly dostatek prostoru. Potom zase na podzim máme už několik možností léčby varroázy a tak dále. Člověk opravdu musí trošku i studovat, aby o tom něco věděl a používal optimální postupy.
Studujete a pak vyhráváte. Jak taková medová soutěž probíhá? Je tam nějaká komise, která ochutnává a hodnotí kvalitu medu?
Soutěž organizuje Výzkumný ústav včelařský, což je také unikátní instituce, která už v České republice funguje desítky let, v podstatě od první republiky. Včelaři mají vždy daný nějaký termín, kdy z nové sklizně nebo z nového vytáčení medu pošlou své vzorky do výzkumného ústavu. Tam se pak vzorky hodnotí jednak laboratorně, med musí splňovat normativní potravinářské parametry, a potom ještě hodnotitelská komise zkoumá chuťovou úroveň medu, hodnotí i úroveň balení, která se u nás také hodně rozvíjí. Tedy skládá se to z několika úrovní bodování a pokud člověk splní úroveň pro danou medaili, tak ji dostane.
Čtěte také
O Češích se říká, že jsou vášnivými včelaři. Tak předpokládám, že i konkurence je poměrně velká.
V České republice je nějakých 50 až 60 000 včelařů. Jsme v podstatě asi druhá nebo třetí nejzavčelenější země v Evropě, možná na světě. Takže skutečně je konkurence veliká. Téměř v každé vesnici je nějaký včelař. A české včely každopádně patří k těm nejaktivnějším a nejpilnějším.
Kolik včelstev máte teď?
Letos jsme zazimovali 70 včelstev, čili 70 úlů. Máme tři stanoviště, konkrétně okolo Jaroměře. Je to tam tak rozdělené, aby byly včelky v přírodě.
Mají včely různou povahu?
Tak to bych neřekl, i když se můžou lišit úl od úlu, což často včelař pozná na tom, že dostane z jednoho úlu více žihadel než z toho druhého. Ale to asi není povahou, je to dáno genetickou výbavou, kterou do úlu vnáší matka.
O včelách toho ještě spoustu nevíme. Jak dochází k rojení, jak se líhne včelí matka. Málokdo ví, jak si včely samotné klimatizují úl.
Václav Jirka, včelař z Jaroměře
Většina lidí se bojí včelího bodnutí, ale slyšela jsem, že existují dokonce i včely, které si můžeme pohladit.
Dnes jsou samozřejmě vyšlechtěné včely, u nás ve střední Evropě je jedním z kritérií nízká bodavost při tom šlechtění. Takže včely, které dnes včelaří chovají, jsou méně bodavé, než tomu bylo dřív, třeba ještě před 40, 50 lety. Nicméně včely žihadla stále mají, ale včelař, který už je zběhlý, tak se včel nebojí. Já například chodím k včelám bez rukavic, protože v těch člověk nemá takový cit. A pokud jsou včely klidné a jsou genetickou informací matky takto ovlivněny, tak si na ni skutečně můžete sáhnout, aniž by vás některá bodla. Musíte ovšem samozřejmě vědět jak.
Kdy jste dostal poslední žihadlo?
To nevím, možná tak před dvěma měsíci, když se ještě intenzivně včelařilo. Ale stane se, že stanoviště, na kterém je 30 včelstev, každý úl prohlédnu, sundám nástavek nebo dva a nedostanu za celou tu dobu ani od jedné žihadlo.
Čtěte také
Ale když ho dostanete, tak možná víc litujete samotnou včelku.
Je to tak v přírodě zařízeno, mně to nedělá problém.
Svět včel je jedna velká fascinace, myslíte si, že se ještě o něm něco nového dozvíme?
Myslím si, že o včelách toho nevíme opravdu ještě spoustu. Například se velmi bádá a včelaři a výzkumníci se přou o tom, jak vlastně dochází ke včelímu rojení, proč k němu dojde, kdy k němu dojde. Další zajímavá věc je, jak se líhne včelí matka. Včely si samozřejmě umí vychovat svoji vlastní matku, pokud o ni přijdou. A rozdíl je v tom, že tu jednu larvičku, kterou si pro to vyberou, začnou více krmit a ona se z toho vylíhne matka. Tedy je spousta věcí, které ještě nejsou úplně probádané. Lidé třeba neví, že si včely umí sami klimatizovat úl. Ony si tam udržují stálou teplotu, pokud se ten úl přehřeje, tak začnou nosit vodu a začnou ji rozstřikovat v úle. Je tam spousta zajímavých věcí.
A jakou teplotu si v úle udržují?
V úle bývá kolem 27 až 30 stupňů, pokud je tam plod, který se má vylíhnout. Ale jinak se ve středu hnízda udržuje teplota na běžné venkovní úrovni.
Předpokládám, že jste celou vaši rodinu už také zatáhnul do tohoto fascinujícího světa.
Manželka a děti občas pomáhají, manželka určitě víc. Musím jim všem poděkovat, že se včelami pomáhají. Manželka se hodně věnuje potom i zpracování medu a pečení.
Čtěte také
Vy jste nám přivezl ochutnat i nějakou dobrotu, to posílá manželka?
Samozřejmě, moje paní se tím zabývá. Pro dnešek jsou to medové řezy.
Je i mezi mladou generací zájem o včelaření?
Myslím si, že ten zájem narůstá. Dělám předsedu Českého svazu včelařů v Jaroměři a v posledních letech k nám přicházejí ne úplně mladí lidé, ale lidé ve středním věku. Už to není, jako vždy bývala představa, že včelař je starší pán s dýmkou. I když ten věkový průměr je stále vysoký, přicházejí lidé ve středním věku, kteří už mají například rozjetou kariéru, mají rodinu a chtějí se něčemu smysluplnému věnovat.
Doporučuji mít med stále připravený na jídelním stole a každý den si dát minimálně jednu lžičku. Ta vám celý čas prosladí.
Václav Jirka, včelař z Jaroměře
Tedy takový ušlechtilý koníček?
Přesně tak. A co je zajímavé, přichází v poslední době spousta včelařek. Takže i ženy se o včelaření zajímají.
A sladkou odměnou je potom med. Jaký máte nejraději?
U nás vede samozřejmě med květový, který dokáže mít veliké nuance, co se týká chuti, protože je z různých květů. A když se povede vytočit nádoba, kde je zrovna cítit ovocná chuť medu, tak to je prostě nádhera.
Za med květový jste právě získal zlatou medaili. A jeho využití je určitě široké, je zdraví prospěšný. Co doporučíme závěrem ohledně medu?
Určitě mít med stále připravený na jídelním stole a každý den si dát minimálně jednu lžičku, která nám prosladí den.
Děkuji moc, že jste přišel. A ještě jednou velká gratulace k ocenění, ať vás včelařina stále baví.
Děkuji a přeji všem krásný den.
Související
-
Bez včel by lidstvo vymřelo. Cílem hradeckých včelařů je zachování včely v české přírodě
Domněnku Alberta Einsteina, že když vyhynou včely, lidstvo je přežije jen o 4 roky, bychom měli brát vážně. Včely vymírají a je čas uvědomit si, co to může mít za následky.
-
I bagr může chránit včely samotářky. U Jaroměře jim vytváří prostor pro zahnízdění
Ochranáři z Jaroměře začali budovat prostor pro divoké včely. Ekolog David Číp vysvětluje, že hmyzu v přírodě ubývá často proto, že mizí jeho přirozené prostředí.
-
Zkrystalizovaný med není špatný. Naopak, je to známka kvalitního produktu od poctivého včelaře
Od časného rána až do večerních hodin si v pátek 16. listopadu v rámci Medového dne povídáme o blahodárných účincích medu a dáme vám i recepty pro zdraví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
