V 16 letech přeplavala Lenka Štěrbová La Manche a je pořád nejmladší Češkou, které se to podařilo

Pořád platí, že jste nejmladší z České republiky kdo přeplaval kanál La Manche? Nepřekonal vás nikdo?
Já myslím, že to pořád platí. Nevím o nikom. Bylo to 9. září roku 2010, takže vzpomínky už za těch pár let vybledly. Ale jsem ráda, že mi to občas někdo připomene, jinak bych si na to už moc nepamatovala.

Ryby jsem naštěstí neviděla, měla jsem zamlžené brýle, za což jsem byla vděčná. Jinak bych byla na lodi hned, hrozně se jich bojím.
Lenka Štěrbová, dálková plavkyně

Jak jste se k plavání dostala?
Přes rodiče. Oba dva rodiče jsou plavci, takže mamka, když trénovala mladší děti, brávala mě s sebou a já jsem jí tam dělala bordel. Vůbec jsem nechtěla plavat na hladině, jen jsem se pořád potápěla pro puky a tak jsem se naučila plavat. Závodit jsem pak začala kolem sedmi let a s dálkovým plaváním jsem začínala v 9 či v 10 letech.

Čtěte také

Po překonání La Manche jsem cítil radost, úlevu, ale zároveň i trochu lítost, že sen je splněn

Dálkové plavání. Takže to se plave venku pod širým nebem?
Ano, plave se venku, u nás na různých řekách a přehradách. V zahraničí se potom může plavat třeba i v moři.

Byl to váš sen, zkusit přeplavat La Manche?
Úplně nevím, jestli to byl můj sen. Když jsem se rozhodovala, tak jsem byla docela malá. Spíš šlo o to, že táta trénoval mnoho plavců přes kanál a oni k nám jezdili na chatu a trénovali na Sečské přehradě. Takže jsme měla takový vzor, se všemi dětmi z okolí jsme je obdivovali, zpívali jsme o nich písničky a třeba jsme je i doprovázeli při trénincích. Tak bylo jasné, že někdo z nás to bude muset přeplavat.

Vám se to povedlo už v 16 letech. Je to nějaká věková hranice?
Je to tak, 16 let je minimální věk pro přeplavání La Manche. Dřív to bylo víc, ale přeci jen je dobře, že tam tu hranici dali. Teď, tuším od roku 1994, je to 16 let.

Čtěte také

Po 14 hodinách v horizontální poloze mi nešlo stoupnout na nohy, směje se pokořitelka La Manche

Musí se přitom asi vyřídit spousta věcí, nejde jen tak dojet do Anglie a skočit do moře.
Trvá to poměrně dlouho, my jsme to bookovali asi dva roky dopředu. Je potřeba si zamluvit lodivoda, zamluvit si u něj termín. Protože se plave od června do září, teď už to je trošku prodloužené až do října. Jsou tam období malých a velkých proudů a my jsme si mysleli, že se dá plavat jen v období těch nízkých proudů, a na to období se i zabookovávají místa. Většinou bývají čtyři plavci u toho lodivoda a podle toho, kdy si to zabookovali, tak vyplavávají. Mysleli jsme si, že máme dobrý termín uprostřed srpna, ale počasí vůbec nevyšlo. Když ten lodivod viděl, že jsem rychlejší plavkyně, tak říkal, že to zkusíme v období těch vysokých, silných proudů. On to dobře propočítal, aby to vyšlo, abych se do Francie dostala. A dopadlo to.

Lenka Štěrbová na MČR v bazénovém plavání 2010 v Chomutově|foto:Michal Jurman

Přesto to bylo docela dramatické, četl jsem, že ty silné proudy byly opravdu silné.
Byly silné, naštěstí jsem to zase tolik nevnímala. A dokonce jsem potom dostala i cenu za přeplavání kanálu při nejsilnějším proudu za posledních 28 let. Nastala tam situace, kdy jsem plavala a ukázali mi ceduli 10 km do Francie. Tak jsem si říkala, to je divné, těch 10 km zvládnu za o něco víc než 2 hodiny, to bych udělala světový rekord. Jenže oni mi po dvou hodinách tu ceduli ukázali znovu. Takže ty proudy byly opravdu silné.

Čtěte také

Jak začít s otužováním? Člověk by měl mít především zdravé srdce, jinak se nemusíte otužování bát

Co člověk cítí, když plave takovou dálku? Začíná se ráno ještě ve tmě, je to hezký zážitek?
Určitě je to hezký zážitek a samozřejmě záleží, z jakého úhlu pohledu. Ono se ne vždy vyplouvá ve tmě, někdy se naopak vyplouvá za světla a doplavává za tmy. To se právě řídí těmi proudy. Já jsem vyplavávala zhruba ve 2 ráno ve tmě, z toho jsem měla původně strach, ale nakonec to nebylo špatné. Líbilo se mi, jak potom vycházelo Slunce. Je pravda, že moře dokáže hezky malovat, protože mi při tom rozbřesku přišlo, že vidím v dáli pevninu, a ta bohužel pak zmizela. Ale byl to docela zajímavý zážitek.

A co podmořský svět a ryby, když plavete?
Já se hrozně bojím. Ryby jsem tam měla, ale naštěstí jsem je neviděla, prý kolem mě skákaly. Měla jsem zamlžené brýle, za což jsem byla vděčná, protože jinak bych byla na lodi hned. Také medúza mě žahla, ale naštěstí nic velkého.

Čtěte také

Michal Slanina: Při zdolávání kanálu La Manche nevíte, jak dlouho to potrvá. Je to extrémní plavání

Za kolik jste to zvládla?
Za 9 hodin 22 minut. Myslím, že to je docela slušný čas.

Co další sportovní kariéra? Protože vy také studujete medicínu.
Jsem v pátém ročníku na 3. Lékařské fakultě a z plavecké kariéry se v tuto chvíli připravujeme ve skupině Jana Srba na mistrovství světa ve Fukuoce, které by mělo být v květnu. Odjíždíme na kondiční soustředění na běžky, pak budu mít týden v Praze na to, rychle udělat všechny zkoušky a hned odjíždíme do tureckého Beleku, kde začneme pořádně namakávat kilometry, abychom se připravili na kvalifikační závody.

Co olympiáda? Tokio vám nevyšlo, ale vlastně už za chvilku, v roce 2024, tady bude Paříž.
Je pravda, jak je to zkrácené, že to nejsou 4, ale jen 3 roky, tak je ta představa docela lákavá. Budu se o to určitě pokoušet.

Lenka Štěrbová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

A co se týče studia, takže budete jednou paní doktorka?
Ano, doufám, že za rok a půl. V tuto chvíli mě nejvíc láká pediatrie, ale je pravda, že ještě nejsem úplně rozhodnutá. Je tam hodně oborů, takže je možné, že to ještě několikrát přehodnotím.

Celý rozhovor s nejmladší českou přemožitelkou kanálu La Manche, plavkyní a reprezentantkou Lenkou Štěrbovou, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.