Už nikdy nebudeme jako pravěcí lidé. Do jejich role se nedokážeme ani dokonale stylizovat

18. prosinec 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Archeopark ve Všestarech láká všechny zájemce o historii a pravěk

Hostem Českého rozhlasu Hradec Králové je zase po čase docent Radomír Tichý z Katedry archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Takže nás čeká cesta do pravěku a možná také pohled na to, jak pravěcí lidé v zimě žili. 

Pane docente, vyměnil byste si to s našimi předky v pravěku? Dokázal byste přežít?
Asi nevyměnil, bojím se, že řada z nás nebo téměř všichni bychom neměnili. Hlavně v tom předvánočním čase, v té krásné předvánoční atmosféře určitě ne. Oni samozřejmě žádné Vánoce tenkrát neměli.

doc. PhDr. Radomír Tichý, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jak drsná byla zima v pravěku?
Když se podíváme na celý pravěk, tak strašně záleží na tom, jestli šlo o chladný výkyv, to znamená dobu ledovou, nebo o dobu meziledovou. I naše současnost, posledních 10 000 let, které teď trávíme v příznivějším klimatu, nikde není psáno, nebo dokonce někteří odborníci říkají, že už nám pořádná zima pomalu začíná ťukat na dveře. Teď to je ekologická legrace, co řeknu. Že můžeme být rádi, že oteplujeme planetu, protože nám to teplo alespoň o trošku déle vydrží. Ale ten problém určitě neřešíme pro nás, pro současníky, asi zřejmě ani ne pro naše děti. My jsme teď 10 000 let si užili. Teplé výkyvy i v předchozím období střídaly doby ledové a v řadě případů bylo dokonce i tepleji než dnes.

Homo sapiens sapiens se někdy před 40 000 lety podařilo dostat do Evropy. A tím se stal současníkem neandrtálce, lépe řečeno jeho sousedem.
doc. PhDr. Radomír Tichý, Ph.D.

Vy jste naznačil, že nás možná čeká nějaká doba ledová. Protože historie zaznamenává onu periodu. Ale pojďme zpátky do pravěku. Drsné zimy v době ledové. Co bylo pro lidi té doby stěžejní? Asi mít oheň a zásoby, které si nastřádali z těch příznivějších období roku?
Určitě. Oni i autoři, jako je například Eduard Štorch, nebo i další, kteří se dívali na tuto nejstarší etapu v dějinách lidstva hodně existenciálně, tak ona to je ve skutečnosti samozřejmě pravda. Jen nás potom překvapuje, že měli lidé i dost času na své duchovní projevy, dochované umění a podobně. Od toho nejstaršího Homo sapiens sapiens. Ale to klima bylo velice obtížné. Uvádí se podle předpokladů, pokles teplot až na mínus 30 nebo mínus 40 stupňů. Tepleji mohlo být v zahloubených roklinách. Nám kolegové ve Francii říkali, tam, kde jsou jeskyně umístěné na dně těch skalních roklí, tak to dole bylo ještě docela dobré, tady bylo mínus 10. Ale nahoře na těch pláních bylo mínus 40. A tím odpovídám i na tu otázku, ano i v tomto klimatu se dala najít místa na přežití, ale asi bychom s nimi neměnili.

Jako kluk přečetl všechny Štorchovy knížky. A zrodila se láska k experimentální archeologii

Expedice Monoxylon 1998

Docent Radomír Tichý si umí plnit klukovské sny. Jedním z těch snů bylo určitě stát se archeologem. A dalším obrovským splněným snem je Centrum experimentální archeologie ve Všestarech, které vybudoval doslova ze země.

Vy jste experimentátor a máte rád experimentální archeologii, kterou se zabýváte celý život. Musíte si ověřit nejrůznější teorie v praxi, jestli to tak opravdu je. Vyzkoušel jste si někdy v Archeoparku ve Všestarech pravěké zimování?
My máme výhodu, že mínus 40 dlouho nebylo. Ale skutečně jsme před lety, už to bude 15 nebo 20 let, zkoušeli obývání v domech zemědělského pravěku ve Všestarech. Zkoušeli jsme rozdíl mezi zahloubenou polozemnicí a domem, který stojí na povrchu terénu. Ono se to těžko vnímá, protože když ten dům roztopíte dostatečným množstvím dřeva a my jsme přes noc někdy drželi služby, aby teplota nepoklesla, tak je to celkem vhodné klima. Kolega měl na sobě dokonce tričko s krátkým rukávem a nijak se to na něm negativně nepodepsalo. Ale závisí hlavně na tom, jak fouká vítr, který nejvíc ochlazuje všechno kolem nás. Ona teplota nemusí být úplně to hlavní. Takže v minulosti jsme to dělali, je velice dobré si to vyzkoušet, protože jde opravdu o existenciální věc.

Jeden z domů v archeoparku ve Všestarech

Vyzkoušeli jste opravdu i to jejich oblečení? To znamená, že jste museli být v kůžích, ne v žádném značkovém oblečení?
Měli jsme normální současné oblečení, protože ono to souvisí s tím, že my zkrátka už nikdy nebudeme jako pravěcí lidé. Do té role se nedokážeme ani už nastylizovat, dokonale se nám to nepodaří. Také to není většinou výsledkem experimentů. My jsme měřili teploty proto, abychom zjistili, jak se chová ono obydlí. My sami jsme byli takovými vedlejšími účastníky toho pokusu.

Možná bychom mohli teď pozvat k vám do Archeoparku, protože ten se úplně na zimu nezavřel. Něco chystáte.
Ano, připravujeme Dny šedé archeologie, alespoň ty menší. Na příští rok je máme rozdělené na ty hlavní, ty jsou čtyři v letním období. A pak jsou tedy menší, a to se projeví i tím, že tentokrát budou jen jeden den o víkendu. Je to zpravidla sobota. Takže tentokrát v lednu to bude také sobota.

Archeopark ve Všestarech

Tedy na začátku roku 12. ledna v sobotu. O čem to bude tentokrát?
S tím klimatem, jak jsme si o tom povídali, to bude úzce souviset. Protože název je Svět doby ledové a rádi bychom ukázali porovnání mezi neandrtálcem a tím nejstarším Homo sapiens sapiens. Oni se totiž lišili v dovednostech, mohli se také spolu setkat. A tím pádem dovednosti a znalosti mohly hrát velkou roli.

Kam zařadit neandrtálce? Je to vývojový předstupeň moderního člověka, nebo jde o slepou větev evoluce. Kam ona evoluce vývoj zavedla?
Je to určitě tak, že Homo sapiens sapiens, tato větev opět přišla z Afriky, odborníci o tom nepochybují. Dokonce i v době, kdy Evropu v nějakém svém nejlepším optimu opanoval neandrtálec, tak v té době se už v Africe chystal Homo sapiens sapiens na svoji éru. A někdy před 40 000 lety se mu podařilo do Evropy skutečně dostat. A tím se stal současníkem neandrtálce, lépe řečeno jeho sousedem. Je to tedy samostatná vývojová větev, která zůstala v Evropě tak trošku opomenutá. Já bych nechtěl říkat, možná, ve slepé ulici, protože těžko říct, když by se Homo sapiens sapiens do Evropy nedostal, jak by to probíhalo dále, třeba by neandrtálci přežili.

Uprostřed Rozkoše testovala po 8000 a 20 letech expedice Monoxylon 3 pravěkou námořní plavbu

Část posádky expedice Monoxylon

Naším hostem je docent Radomír Tichý z Katedry archeologie Univerzity Hradec Králové. Velký propagátor takzvané experimentální archeologie, která ověřuje historické domněnky a hypotézy v praxi. 

A jejich inteligence a způsob života? Jaký je rozdíl mezi neandrtálcem a člověkem rozumného typu?
Ono je nápadné, že duchovní projevy neandrtálců se začínají projevovat až v pozdním období, kdy už hrozí, že v kontaktu s Homo sapiens sapiens byli. My podle toho nedokážeme dost dobře rozkódovat, jestli to je tím, že se dostali do kontaktu nebo se v závěru svého vývoje neandrtálec skutečně se vypracoval tak, že vytvářel svoji vlastní i duchovní kulturu mimo té materiální. On ji samozřejmě měl v každém případě, o tom nemůžeme pochybovat. Ne nadarmo ho řadíme do druhu homo homo, někdy Homo sapiens neandrtálec. Prostě je to také člověk, byť odlišného typu. Jsou odborníci, kteří říkají, že kdybychom neandrtálce dnes potkali na ulici oblečeného v současném oblečení, tak bychom některé z nich ani neodlišovali od současných lidí. Taková variabilita mezi lidmi skutečně je.

Archeopark ve Všestarech láká všechny zájemce o historii a pravěk

Proč tedy vymřeli? Z jakého důvodu? Kde můžeme hledat jejich poslední stopy na planetě?
Většinou se ty poslední stopy a nejmladší nálezy vztahují k Pyrenejskému poloostrovu. Na území Francie by skutečně měly být lokality, které jsou jednoznačně současné, to znamená, že na jednom kopci bydleli neandrtálci, na druhém kopci Homo sapiens sapiens. Určitě se museli potkat víc než tváří v tvář, protože máme dodnes část genetické výbavy neandrtálců v naší genetické výbavě. I to kulturní ovlivnění můžeme zkrátka připustit. Tedy poslední z nich žili možná někde na Pyrenejském poloostrově. A zajímavé je první setkání Homo sapiens sapines s neandrtálci, protože k tomu došlo na Předním Východě, někde na území dnešní Sýrie či Palestiny nebo na území dnešního Izraele. A tam je zajímavé, že dokonce nálezy neandrtálců jsou časnější než přítomnost Homo sapiens sapiens. Zdá se nám, že po tom prvním setkání se Homo sapiens sapiens zase stáhl zpátky do Afriky a neandrtálec ještě v tom čase v té Syropalestině zvítězil. Ještě nenastal zřejmě správný čas, aby se Homo sapiens sapiens do Evropy dostal.

A důvod, proč vymřel neandrtálec?
To přesně nevíme.

Čtěte takéArcheopark pravěku Všestary

Ale jinak toho víte hodně, pane docente. Já vám moc děkuji, že jste dnes přišel. Ještě jednou všechny zveme k vám do Archeoparku ve Všestarech na porovnání moderního člověka s neandrtálcem. Bude to v sobotu 12. ledna. A příští rok se tady určitě zase několikrát potkáme, protože vy plánujete také velkou expedici Monoxylon III. Vyrážíte na přelomu května a června?
Je to tak. 24. května by měla expedice vyplouvat. A potom už všechno záleží na počasí.

doc. PhDr. Radomír Tichý, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Než vyplujete, tak se určitě ještě potkáme. Moc děkuji za připomínku drsného zimního života pravěkých lidí. Možná si díky tomu budeme víc toho dnešního života vážit. Pane docente, děkuji, hezké Vánoce a všechno dobré v novém roce.
Posluchačům také, mějte se hezky, na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související