Uprostřed Rozkoše testovala po 8000 a 20 letech expedice Monoxylon 3 pravěkou námořní plavbu

Pane docente, vítejte na pevné zemi. Protože vy jste v minulém týdnu na pevné zemi moc nebyl, viďte.
Je to tak. Pravda je, že se mi ještě trošku houpe země pod nohama.

Připomeňte, kde jste byli a co jste dělali na Rozkoši.
Měli jsme soustředění na přehradní nádrži Rozkoš. Soustředění, které směřuje k expedici Monoxylon 3, která by se měla konat v květnu a červnu v příštím roce. Přehradní nádrž Rozkoš a Jacht Klub Nové Město nad Metují se nám stávají dlouhodobě oporou a takovým tréninkovým střediskem. My jsme měli velké štěstí na počasí, protože byly i vlny, byl i vítr. Zkoušeli jsme nově jednoduchou plachtu, která skutečně zvýšila rychlost plavidla z jeho obvyklých 4,5 kilometrů v hodině pomocí pádlování až na 7 kilometrů v hodině. To je to, co s čím věda v současnosti pracuje.

Docent Radomír Tichý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Výborně. Vy se tedy chcete příští rok vydat na plavbu po Egejském moři. Ale pojďme si připomenout první dvě plavby, protože Monoxylon 1 a 2, to je váš velký projekt a také váš velký úspěch. První plavba byla v roce 1995.
Je to tak. Je to na jednu stranu tak strašně dávno, ale výhodou jsou velké zkušenosti. Monoxylon 1 byl v roce 1995 napříč Egejským mořem. Tenkrát jsme pluli s bočním větrem, který v té době převládá. Bylo to na přelomu srpna a září a plavidlo mělo ještě hypotetickou podobu. Pak Italové zveřejnili nález člunu z jezera Bracciano severně od Říma a ten nám byl předlohou a hlavně dokladem, že takové dlabané čluny ve Středomoří v mladší době kamenné opravdu mohli mít. Ten člun jsme postavili a v roce 1998 už jsme pluli na plavidle, které mělo rozhodně hodnověrnější podobu. Bylo i delší, ale my jsme tenkrát pluli západním Středomořím. Od Sicílie až po Portugalsko, 5 úseků. A teď bychom se rádi s tím stejný plavidlem z expedice Monoxylon 2, s tím dubovám, které už bylo na moři, vrátili do východního Středomoří. Tam ještě nebylo a my ho pořád upravujeme tak, aby se co nejvíc podobalo onomu nálezu z jezera Bracciano. A je to zajímavé.

Jako kluk přečetl všechny Štorchovy knížky. A zrodila se láska k experimentální archeologii

• Upravit
• Smazat

Docent Radomír Tichý si umí plnit klukovské sny. Jedním z těch snů bylo určitě stát se archeologem. A dalším obrovským splněným snem je Centrum experimentální archeologie ve Všestarech, které vybudoval doslova ze země.

V té druhé expedici jste také ověřovali cestu obsidiánu?
Ano. Tentokrát jde také o obsidián, protože bychom měli vyplouvat z poloostrova na kterém leží Athény a doplout na ostrov Milos. Je to nějakých víc než 125 kilometrů mezi ostrovy. To je ještě rozumná trasa. Tam se v té době skutečně nakládal obsidián, ale obsidián se našel na i Krétě. My bychom měli jet pak dál po řetězci 3 ostrovů, abychom se dostali na ostrov Santorini. A z něj je to na Krétu 130 kilometrů. Proto jste teď i na Rozkoši zkoušeli noční plavbu. Je pravda, že to není jednoduché a já jsem chvílemi usínal, to se přiznám, ale víme, že to náročné bude. Expedici by měl provázet katamaran, takže víme, že se na katamaranu bude spát a na moři pádlovat. Mezi tím se bude trochu jíst. Bude to určitě těžká plavba.

Expedice Monoxylon 1995|foto: Doc. Radomír Tichý

Musíme zdůraznit, že na Monoxylu, to je plavidlo z jednoho kusu dřeva, se skutečně pádluje.
Já řeknu takovou humornou věc. Součástí expedice jsou i kolegové ze Slovinska. Jeden z nich pracuje ve Slovinsku a oni používají výraz veslování i pro pádlování. Ne, neveslujeme, ale pádlujeme.

Pojďme připomenout tu vaši plánovanou trasu. Říkali jste, že budete vyplouvat z Athén?
Ano. Ale ne přímo z Athén. Je to konkrétně Latrion na poloostrově Attika. Odtud jsou ale Athény nedaleko. Odtud vyplouvají lodě velice často. Dokonce i v minulosti. Asi to bylo výchozí místo pro plavby. Přes řetězec čtyř ostrovů bychom měli doplout na ostrov Milos a pak jsou asi 2- 3 ostrovy a ten třetí už je ostrov Santorini. To je takový historicky známý ostrov, protože v době bronzové došlo k velkému výbuchu, která pohřbil právě i město z doby bronzové. My jsme navštívili tu lokalitu letos počátkem června, když jsme byli na průzkumné cestě v té oblasti. Všechno to jsou místa se silným příběhem. A ze Santorini už je to v uvozovkách jen 130 kilometrů na Krétu. Na Krétu se dá doplout z Peloponésu přes řetězec menších ostrůvků. Dokonce když se každé ráno snažím dívat na směr a sílu větru v té oblasti, tak se zdá, že tahle trasa by byla bezpečnější, pohodlnější. Ale my volíme tu trasu náročnější, abychom opravdu otestovali možnosti nejstarší námořní plavby.

Podle jachtařů jste si prý zvolili jednu z nejtěžších tras v Egejském moři.
Ona je náročná hlavně tou délkou. Expedici by měl doprovázet katamaran. Já ho nazývám plovoucí molo. Když máte pevný bod ve světě, tak potom už je jedno, jestli kotvíte u mola nebo kotvíte u katamaranu. Máme několik variant cesty a některé jsou dokonce i přímo z Milosu na Krétu. Ta vzdálenost by se pak prodloužila až na 160 kilometrů přes moře, což už je zajímavé.

Možná i nebezpečné. Ale vy jste trénovaní, protože jste ve Francii tenkrát při Monoxylonu 2 zažili velké čtyřmetrové vlny. To bylo velké dobrodružství.
Je to tak. My sázíme i v té současné expedici na zkušenost posádek. 90 procent členů posádky je opravdu z předchozích expedic. Trošku to zvýšilo věkový průměr, protože za 20 let nikdo neomládne, ale věkový průměr je opravdu široký od 25 až skutečně do 60 let. Ale ty zkušenosti se velmi pozitivně projevují. Je to taková tradiční chlapská akce a všichni to milují i když je to zkrátka náročné.

Chcete-li nakouknout do pravěku, bude pro vás ideální výlet do archeoparku ve Všestarech

• Upravit
• Smazat

Ten je určen pro nadšence archeologie všech věkových kategorií.

Když jste tedy Monoxyl položili na vodu Rozkoše, před tím už jste také trénovali na Labi, co se ukázalo?
On ztratil stabilitu, protože jeho hmotnost se snížila z 2,5 tuny v tom nasáklém stavu řekněme někde na konci expedice Monoxylonu 2 po více než měsíci v moři, na 1,5 tuny. Tím se posunulo těžiště nahoru. Stabilita byla pryč a my jsme zkoušeli tu stabilitu dosáhnout zátěží, snížením laviček a rozesazením posádek. Já řeknu jen ten výsledek. Všechno se zdařilo a člun plul zase jako za starých časů. A to ještě s tím odlehčením chceme pokračovat.

Co když vám to do toho příštího roku ještě víc vyschne?
Tohle je teď opravdu náročná věc. Ono těch 20 let se na něm podepsalo. Tak velký dub je totiž strom, který má v sobě praskliny, někdy i praskliny skryté, možná po nějakém blesku, který kdysi ten strom poškodil. Takže mu budeme držet palce a trochu víme, že to je asi jeho poslední cesta.

Čtěte takéExpedice Monoxylon III

Musíme také pozvat k vám do archeoparku ve Všestarech, což je takové centrum experimentální archeologie. Tam se konají Dny živé archeologie. Co jste připravili pro návštěvníky?
Tento víkend je akce s názvem Zručnost Keltů. Pro nás je to taková největší akce v roce. Přijedou i kolegové z Belgie, kteří ukazují i hutnění železa, zpracování bronzu. Keltové totiž vychytali řadu inovací se Středomoří, posunuli tu pravěkou Evropu o velký kus dál. I o tom jsou Dny živé archeologie ve Všestarech.

Docent Radomír Tichý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem|foto: Milan Baják

Keltové vynalezli snad nůžky, pilu.
Ano. Objevuje se tam nářadí. Ono se dnes už bohužel zase nepoužívá, protože to je nářadí založené na mechanice, ale já myslím, že se k němu často vracíme. Třeba když připomenu, nebudu jmenovat firmu, ale jeden tip - používá se sekera bez oka. A tím tvarem jsme se vrátili až do mladší doby kamenné. Takže je dobře, že je všechno archivováno.

Pane docente, moc děkuji. Tedy teď o víkendu 14. a 15..července u vás ve Všestarech. Keltové přinesli řadu novinek a přinesou je i do vašeho archeoparku. Mimochodem, tam uvidí zájemci i ten váš první Monoxyl. Je tam pořád?
Je, pořád tam je.